[ nová verze ]
13. červen 2015, Sobota
2. týden žaltáře
Neposkvrněného Srdce Panny Marie, památka Sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. červen 2015 Neposkvrněného Srdce Panny Marie, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Hlasatelem úcty k neposkvrněnému Srdci Panny Marie byl už sv. Jan Eudes (+ 1680). Liturgickou oslavu dovolil Pius VII. (1800-1823) a Pius XII.
po zasvěcení celého lidstva tomuto neposkvrněnému Srdci (31. X. 1942) rozhodl, aby se od roku 1944 tento svátek slavil v celé Církvi 22. srpna. Dnešní den byl
vybrán proto, že bezprostředně následuje po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Pod symbolem Srdce prokazuje Církev úctu lásce Ježíšovy Matky k Bohu a k
jejímu Synu a zároveň její mateřské lásce k celému lidstvu.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.
Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.
Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený
vzdej díky, lide spasený.
Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv
Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)
I
1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
4 On velké divy učinil, on sám, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
II
10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
III
16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
V.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R.
Uč mě kráčet tvými stezkami.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Jozue
24,1-7.13-28
Obnova smlouvy v zaslíbené zemi
1Jozue shromáždil všechny kmeny Izraele do Sichemu a svolal přední muže Izraele, jeho náčelníky, soudce a písaře.
Když předstoupili před Boha, 2řekl Jozue všemu lidu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši předkové jako Terach, otec
Abrahámův a Náchorův, přebývali kdysi za řekou Eufratem a sloužili jiným bohům. 3Vzal jsem Abraháma, vašeho otce,
ze země za řekou Eufratem a vodil jsem ho po celé zemi kananejské, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka. 4Izákovi
jsem dal Jakuba a Ezaua, a Ezauovi do vlastnictví jsem dal hory Seir, zatímco Jakub a jeho synové sestoupili do Egypta.
5Potom jsem poslal Mojžíše a Áróna a potrestal jsem Egypťany divy, které jsem u nich způsobil, a pak jsem
vás vyvedl. 6Vaše otce jsem vyvedl z Egypta a přišli jste k moři. Egypťané však pronásledovali vaše
otce a vozy a jezdce k Rákosovému moři. 7Křičeli k Hospodinu, a on položil temnotu mezi vás
a Egypťany; dal je zaplavit mořem, a to je přikrylo. Na vlastní oči jste viděli, co jsem Egypťanům způsobil! Pak jste přebývali dlouhý čas na poušti.
13Dal jsem vám zemi, na níž jste se nelopotili, města, která jste nevystavěli, a přece v nich bydlíte a jíte
z vinic a oliv, které jste nevysadili.“
14„Nuže, bojte se Hospodina a služte mu dokonale a upřímně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši předkové za řekou
Eufratem a v Egyptě, a služte Hospodinu! 15Jestliže se vám nelíbí sloužit Hospodinu, vyvolte si dnes, komu chcete
sloužit: zda bohům, kterým sloužili vaši předkové za řekou Eufratem, či bohům Amoritů, v jejichž zemi přebýváte. Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu!“
16Lid odpověděl: „Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili bohům cizím.
17Vždyť Hospodin je náš Bůh. On vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, a udělal
před našima očima tyto veliké divy a chránil nás po celé cestě, kterou jsme šli, a mezi všemi národy, jejichž středem jsme procházeli.
18Hospodin vyhnal před námi všecky národy a Amority, kteří přebývali v zemi.
I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh!“
19Tu řekl Jozue lidu: „Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý, on je Bůh žárlivý, nebude snášet vaše
přestupky a vaše hříchy. 20Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit bohům cizím, tu on se od vás odvrátí,
zle s vámi naloží a zahubí vás, i když vám předtím prokázal dobrodiní.“
21Ale lid Jozuovi odpověděl: „Nestane se tak, neboť chceme sloužit Hospodinu!“
22Nato Jozue řekl lidu: „Sami jste si svědky, že jste si vyvolili Hospodina a chcete mu sloužit!“ – a oni
odpověděli: „Ano, jsme svědky!“ 23Jozue pokračoval: „Nuže, odstraňte cizí bohy, kteří
jsou u vás, a přikloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele!“ 24Lid odpověděl Jozuovi: „Hospodinu, našemu Bohu,
chceme sloužit a jeho hlas poslouchat!“
25Tak v onen den Jozue sjednal s lidem smlouvu a dal mu v Sichemu zákony a právní ustanovení.
26Jozue napsal tato slova do knihy Božího zákona. Pak vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který byl
na místě zasvěceném Hospodinu. 27Jozue řekl všemu lidu: „Hle, tento kámen bude mezi námi jako svědek, neboť slyšel
všechna Hospodinova slova, která k nám mluvil, a bude vám jako svědek, abyste svého Boha nezapírali.“
28A Jozue lid propustil, každého do jeho dědičného podílu.
RESPONSORIUM
Joz 24,16.24; 1 Kor 8,5-6
O.
Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili cizím bohům. *
Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat.
V.
I když jsou na nebi i na zemi takzvaní "bohové", pro nás je pouze jeden Bůh. *
Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Vavřince Justinianiho
(Sermo 8, in festo Purificationis B.M.V.; Opera 2, Venetiis 1751, 38-39)
Maria uchovávala všechno v srdci
Když Maria promýšlela v sobě všechno, co poznala četbou nebo co slyšela a viděla, jak rostla její víra, jaká moudrost ji osvěcovala
a jaký žár lásky ji stále více pronikal! A prožívala-li znovu nebeská tajemství, na nichž měla účast, vedlo ji to stále kupředu, naplňovalo
stále větší radostí, Duch Svatý ji zahrnoval hojností svých darů, celou bytostí tíhla k Bohu a přitom zase v sobě zůstávala pokorná.
Tak totiž působí Boží milost: z hlubin pozdvihuje do výše a přetváří člověka k podobě stále zářivější.
Jistě blažená byla duše Panny Marie: Duch Svatý v ní přebýval a poučoval ji a ona byla vždycky a ve všem poslušná Božího slova. Nenechala
se vést vlastním míněním a rozhodováním, ale k čemu moudrost vnitřně vybízela její víru, to vykonávala s pomocí těla navenek. A bylo
vhodné, aby božská Moudrost, když si vybudovala dům Církve jako svůj příbytek, použila nesvětější Pannu Marii jako vzor věrného plnění
zákona, čistoty srdce, pravé pokory a duchovní oběti.
Napodobuj Marii, křesťane! Abys byl duchovně očištěn a omyt, od nákazy hříchů, vstup do chrámu svého srdce. Tam hledí Bůh při všem, co konáme,
více na vnitřní smýšlení než na skutek. Proto ať třeba naše mysl dojde při snaze o rozjímavou modlitbu až do vytržení a věnujeme se jen Bohu,
či ať se zcela střízlivě snažíme prospívat ve ctnostech a sloužíme užitečnou prací svým bližním, jednejme vždycky tak, aby nás poháněla jen
Kristova láska. Neboť taková oběť duchovního očištění se líbí Bohu. Nedovršuje se v chrámě zbudovaném lidskýma rukama, ale uvnitř v srdci,
do něhož Kristus Pán rád vstupuje.
RESPONSORIUM
_
R.
Svatá a neposkvrněná Matko Boží, nedovedu dost velebit tvé panenství, *
neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.
V.
Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého, *
neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.
PSALMODIE
Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)
2 Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře. –
5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou. –
6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
9 ty však jsi navždy svrchovaný! –
10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů. –
13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.
Kantikum
Boží dobrodiní
Dt 32, 1-12
Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)
1 Poslyšte nebesa, co chci říci, *
země, naslouchej slovům mých úst.
2 Ať má nauka padá jak déšť, *
má slova ať kanou jak rosa,
jak lijavec na zeleň, *
jak vláha na trávu; –
3 jméno Páně chci vzývat, *
vzdejte čest našemu Bohu!
4 Boží díla jsou dokonalá, *
a všechny jeho cesty spravedlivé.
Bůh je věrný, není v něm klamu, *
je spravedlivý a přímý. –
5 Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
je to pokolení zlé a zvrácené.
6 Takhle se Pánu odvděčuješ, *
lide pošetilý a nerozumný?
Což on není tvůj Otec, *
který tě učinil, stvořil a vyvolil? –
7 Jen vzpomeň na dávné dny, *
jen pomysli na jednotlivá pokolení!
Ptej se svého otce a on ti poví, *
ptej se svých starců a oni ti řeknou: –
8 Když Nejvyšší rozděloval národy, *
když odděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů *
podle počtu synů praotce Izraele;
9 údělem Páně je jeho lid, *
Jákob je jeho dědičným podílem. –
10 Nalezl ho na poušti, *
na místě hrůzy a v stepní pustině,
zahrnul ho přízní a odchoval, *
opatroval jak zřítelnici svého oka.
11 Jak orel volá k letu svá mláďata *
a nad nimi poletuje,
tak nad ním široce rozepjal křídla *
a nosil ho na svých perutích.
12 Pán sám ho vedl *
a nebyl s ním žádný cizí bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.
Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)
2 Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –
3 Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –
4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –
6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9 na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod. –
10 Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Iz 61, 10
Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl
roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému.
PROSBY
Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.
Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys připravil v srdci blahoslavené Panny Marie důstojný příbytek Ducha Svatého; na
její přímluvu přebývej i v nás, abychom se stali chrámem tvé slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|