[ nová verze ]
25. březen 2014, Úterý
3. týden žaltáře
Zvěstování Páně, slavnost
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. březen 2014 Zvěstování Páně, slavnostRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Dnešní slavnost připomíná den, kdy byl anděl poslán k Panně Marii a zvěstoval jí, že se má stát matkou Mesiáše, Syna Božího. Ústředním
bodem oslavy je tajemství vtělení věčného Slova, počátek naší spásy. Proto v těsné blízkosti velikonoc prosíme, aby se na nás projevila síla vykoupení
(srov. modlitba po přijímání). Na Východě se tento svátek slavil už kolem roku 550. v Římě byl zaveden v VII. století.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Zvěst spásy hlásá svítání,
když anděl Panně oznámí,
že se již splní proroctví
a zem se zaskví radostí.
Z věčného lůna Otcova
věčný Syn Boží vychází,
teď se v proud času vydává,
na zemi matku vybral si.
Pro oběť za nás smířlivou
si naše údy obléká,
aby smyl čistou krví svou
viny padlého člověka.
Ty Pravdo v těle počatá,
závojem Panny ukrytá,
zjevená srdcím nevinným,
naplň nás blahým světlem svým.
Ty, jež se s myslí pokornou
nazýváš Boží služebnou.
Královno nebes zářivých,
buď ochránkyní věrných svých.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, abychom byli přijati za syny.
Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)
1 Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
2 K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –
4 Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
6 „Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“ –
7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
8 Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
9 Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –
10 Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, abychom byli přijati za syny.
Ant. 2 Když Kristus přicházel na svět, řekl: Připravils mi tělo, Bože, tady jsem, abych plnil tvou vůli.
Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Když Kristus přicházel na svět, řekl: Připravils mi tělo, Bože, tady jsem, abych plnil tvou vůli.
Ant. 3 V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho.
Žalm 44 (45)
Svatba krále
Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)
2 Srdce mi kypí radostnými slovy, †
svou píseň nyní králi zazpívám, *
můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –
3 Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
spanilost se ti po rtech rozlévá, *
Pán proto požehnal ti na věky.
4 Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
ve vznešenosti své a nádheře
5 do boje vyjeď za věrnost a právo, *
ať koná divy tvoje pravice!
6 Máš ostré šípy, národy se skloní, *
odpůrci krále klesnou na mysli. –
7 Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
8 Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
olejem radosti jak žádného. –
9 Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
ze síní slonových ti harfy zní.
10 Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
královna stojí po tvé pravici, *
ofirským zlatem skvěle zdobená.
11 Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
zapomeň na svůj lid a otcův dům!
12 Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
13 I tyrský lid ti přináší své dary, *
o přízeň tvou se derou velmoži. –
14 Královská dcera vchází v plné kráse, *
perlami, zlatem šat má protkaný.
15 Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
panny její za ní kráčejí.
16 S radostným jásotem ji přivádějí *
a dovnitř v králův palác vcházejí. –
17 Místo svých otců budeš teď mít syny *
a učiníš je v zemi knížaty.
18 Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
ať na věky tě slaví národy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho.
V.
Slovo se stalo tělem.
O.
A přebývalo mezi námi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Kronik
17, 1-15
Proroctví o Mesiáši – Davidovu synu
1Když David už bydlel ve svém paláci, řekl proroku Nátanovi: "Hle, já bydlím
v domě z cedrů, zatímco archa Hospodinovy úmluvy je pod
stanovými pokrývkami." 2Nátan odpověděl Davidovi: "Proveď všechno, co máš na srdci, vždyť Bůh je s tebou!"
3Ale té noci se Nátanovi ozvalo Hospodinovo slovo: 4"Jdi a řekni mému
služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi nevystavíš dům k přebývání; 5vždyť jsem nebydlel v domě ode
dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dneška, ale putoval jsem vždy ze stanu do stanu a z příbytku do příbytku.
6Kdekoli jsem chodil s celým Izraelem, zmínil jsem se snad slovem některému z izraelských soudců, jimž jsem
přikázal pást můj izraelský lid: Proč jste mi nevystavěli dům z cedrů?
7A nyní řekni mému služebníku Davidovi toto: Tak praví Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí,
abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal; 8vyhubil jsem před tebou
všechny tvé nepřátele a zjednal jsem ti jméno, jaké mají ti největší na zemi. 9Určil jsem svému izraelskému lidu
místo, zasadil jsem ho, aby tam bydlel. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se ho neodváží utlačovat jako dříve
10a v dobách, kdy jsem nad svým izraelským lidem ustanovil soudce. Pokořil jsem všechny tvé nepřátele.
Oznamuji ti tedy, že Hospodin vystaví dům tobě. 11Až naplníš své dny a vydáš se ke svým otcům, vzbudím po tobě
potomstvo, které vzejde z tvých synů, a upevním jeho království. 12Postaví mi dům a upevním jeho trůn
navěky. 13Já mu budu otcem a on mi bude synem; svou přízeň mu však neodejmu, jako
jsem ji odňal tomu, který byl před tebou. 14Ustanovím ho ve svém domě a ve svém království navždy a jeho trůn bude pevný navěky."
15Tak mluvil Nátan k Davidovi ve smyslu všech těchto slov a celého toho vidění.
RESPONSORIUM
Srov. Lk 1, 26-32
O.
Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii, zasnoubené s Josefem, a přinesl jí Boží poselství; Panna se ulekla tváří v tvář zářícímu světlu. Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. *
Počneš a porodíš syna a bude nazván Synem Nejvyššího.
V.
Zdrávas, Maria, milostiplná, Pán s tebou. *
Počneš a porodíš syna a bude nazván Synem Nejvyššího.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého papeže Lva Velikého
(Epist. 28 ad Flavanum, 3-4: PL 54, 763-767)
Svátost našeho smíření
Velebnost na sebe vzala ponížení, síla slabost, věčnost smrtelnou pomíjivost.
A aby mohl být zaplacen dluh tížící naše člověčenství,
neporušitelná přirozenost se spojila s přirozeností porušenou, takže, jak to vyžadovalo naše uzdravení, mohl jeden a týž prostředník
mezi Bohem a lidmi, člověk Ježíš Kristus,1 v jedné přirozenosti zemřít a zároveň v druhé zemřít nemohl.
Pravý Bůh se tedy narodil v úplné a dokonalé přirozenosti pravého člověka, celý Bůh ze strany Boží, celý člověk ze strany naší. Tím naším
nazýváme přitom to, co v nás na počátku Bůh stvořil a co přijal, aby to obnovil. Z toho, co způsobil svůdce a co dopustil svedený člověk,
není ovšem ve Spasiteli ani sebemenší stopy. A i když na sebe vzal úděl lidských slabostí, přesto neměl podíl na našich hříších.
Přijal podobu služebníka,2 aniž se poskvrnil hříchem, obohatil lidství, aniž cokoli ubral svému božství. Neboť v onom sebezmaření, v němž se
Neviditelný ukázal viditelně a Stvořitel a Pán veškerenstva dobrovolně přijal smrtelnost jako jeden z nás, sestoupilo k nám Boží slitování,
aniž utrpěla Boží moc. Nuže ten, který zůstávaje v podobě Boží učinil člověka, v podobě služebníka se stal člověkem.
Boží Syn tedy sestupuje z nebeského trůnu a vstupuje do této nízkosti světa: aniž se vzdává slávy Otcovy, rodí se novým zrozením do nového řádu.
Do řádu nového, neboť ač byl ve vlastním božském řádu neviditelný, v našem řádu se stal viditelným, ač byl nepochopitelný, chtěl být pochopen,
ač byl dříve než čas, začal být v čase, absolutní Pán veškerenstva zastínil svou nesmírnou vznešenost a přijal existenci služebníka, Bůh,
kterého se nemůže dotknout žádné utrpení, neváhal stát se trpícím člověkem
a nesmrtelný se podrobil zákonům smrti.
Nuže ten, který je pravý Bůh, ten je i pravý člověk. V tomto spojení není žádná faleš, když se tu snoubí nízkost člověka s vysokostí Boží.
Jako se totiž božství nemění slitováním, tak se člověčenství neztrácí důstojností. Obě přirozenosti jsou vzájemně spojeny, ale každá z nich
působí, co je jí vlastní: Slovo působí, co přísluší Slovu, člověk koná, co přísluší člověku.
Jedna přirozenost se skví podivuhodnými skutky, druhá podléhá bezpráví.
A jako je Slovo rovno Otci a nemá menší slávu než on, tak člověk
neopouští přirozenost našeho rodu.
Vždy znovu je zajisté třeba říkat: "Jeden a týž je vskutku Syn Boží
a vskutku Syn člověka. Bůh proto, že na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh,3 a člověk proto, že Slovo se stalo tělem
a přebývalo mezi námi.4
1 srov. 1 Tim 2, 5
2 srov. Flp 2, 7
3 Jan 1, 1
4 Jan 1, 14
RESPONSORIUM
O.
Přijmi slovo, Panno Maria, které ti Bůh posílá skrze anděla: Počneš
a porodíš Boha a zároveň člověka. *
Budeš požehnaná mezi ženami.
V.
Porodíš syna a zůstaneš neporušenou pannou, a budeš matkou nejčistší. *
Budeš požehnaná mezi ženami.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii zasnoubené s Josefem.
Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii zasnoubené s Josefem.
Ant. 2 Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
Ant. 3 Panna slovem počala, pannou zůstala, panna porodila Spasitele světa.
Žalm 149
Jásot svatých
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Panna slovem počala, pannou zůstala, panna porodila Spasitele světa.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 2, 6-7
Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou!
R. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou!
V. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého!
R. Pán s tebou!
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou!
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Ve své veliké lásce nám poslal Bůh svého Syna,
aby nás osvobodil od zákona hříchu a smrti.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Ve své veliké lásce nám poslal Bůh svého Syna,
aby nás osvobodil od zákona hříchu a smrti.
PROSBY
Protože dnes slavíme počátek naší spásy, volejme k našemu nebeskému Otci:
BOŽE, NAPLŇ NÁS SVOU MILOSTÍ.
Jako Panna Maria přijala od anděla radostnou zvěst,
— tak ať i my, Bože, přijímáme našeho Spasitele s láskou a vděčností.
Jako jsi shlédl na pokoru své služebnice,
— tak shlédni, milosrdný Otče, i na nás na všechny a smiluj se nad námi.
Jako nová Eva přijala ochotně tvé božské Slovo,
— tak ať i my ochotně plníme tvou vůli.
Kéž Panna Maria přispěje ubohým, pomáhá malomyslným a těší plačící,
— ať prosí za lid, přimlouvá se za kněze
a vezme v ochranu tobě zasvěcené ženy.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, vyznáváme, že se tvé Slovo stalo v lůně Panny Marie člověkem, tvůj Syn, náš Vykupitel, se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě; dej,
ať i my máme účast na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|