[ nová verze ]
27. leden 2014, Pondělí
3. týden žaltáře
První mezidobí, 3. týden Sv. Anděly Mericiové, panny, nezávazná památka Pro OP: Bl. Markolína z Forli, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 27. leden 2014 První mezidobí, 3. týden 3. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Otcovy slávy výblesku,
ze světla světlo proudící,
zář světla jsi, zdroj paprsků
a den dny osvěcující.
Ty slunce světla pravého,
přijď s tváří jasem planoucí
a oheň Ducha Svatého
nám zvlažnělým vlej do srdcí.
Teď prosme Otce v písních svých,
Otce přemocné milosti,
jej, Otce slávy v nebesích:
Zbav nás vší nepočestnosti.
Jen k pracím pořádným nás měj,
ztup zuby závistivému,
všem správným činům požehnej,
neštěstí obrať k dobrému.
Ovládej mysl a veď ji,
ať čistotou se tělo skví,
ať víra plane mocněji
netknuta jedem bludařství.
Náš pokrm ať je Boží Syn
a víra buď nám nápojem,
vínem Ducha vždy střízlivým
se občerstvujme v srdci svém.
Kéž dnešek šťastně proběhne:
Ať stud se jitrem zardívá,
ať víra žhne jak poledne
a soumrak v mysl nesplývá.
Jitřenka k nám jde s úsvitem:
S ní přijdi v jasu záplavě
k nám, Synu, celý v Otci svém,
a Otče, celý ve Slově. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
24,1-25,4
Povinnosti vůči bližnímu
Mojžíš řekl lidu:
„Když si muž vezme ženu a ožení se s ní, ona však u něho nenalezne přízeň, neboť na ní shledal něco odporného, napíše jí rozlukový list, dá jí ho
do rukou a vykáže ji ze svého domu. Ona vyjde z jeho domu, odejde a vdá se za jiného muže. Ale ten druhý muž k ní také pojme nenávist, napíše jí
rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu. Anebo ten druhý muž, který si ji vzal za ženu, zemře. Tu její první manžel, který ji
vykázal, si ji znovu za ženu vzít nemůže, když byla poskvrněna, neboť by to před Hospodinem byla ohavnost. Neuvalíš hřích na zemi, kterou ti
Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví.
Když se muž právě oženil, nebude vycházet do boje a nebude mu ukládán žádný úkol. Po jeden rok bude uvolněn pro svůj dům, aby se radoval se svou
ženou, kterou si vzal.
Nikdo nesmí zabavit mlýnské kameny, spodní ani běhoun, neboť takový člověk jako by zabavil sám život.
Když bude někdo přistižen, že se zmocnil někoho ze svých bratří Izraelitů, hrubě s ním nakládal a prodal ho, tedy ten zloděj zemře; tak odstraníš
zlo ze svého středu.
Měj se na pozoru při ráně malomocenství, abys velmi bedlivě dodržoval všechno, o čem vás poučí levitští kněží. Bedlivě dodržujte, co jsem jim
přikázal. Pamatuj, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil Mirjamě na cestě, když jste táhli z Egypta.
Když poskytneš svému bližnímu nějakou půjčku, nevejdeš do jeho domu, abys na něm vymáhal zástavu. Zůstaneš venku a muž, kterému jsi půjčku
poskytl, vynese ti zástavu ven. Jestliže je ten muž chudý, s jeho zástavou neulehneš. Vrátíš mu zástavu při západu slunce, aby ulehl ve svém
plášti a žehnal ti. To bude tvá spravedlnost před Hospodinem, tvým Bohem.
Nebudeš utiskovat nádeníka, chudého a potřebného ze svých bratří ani přistěhovalců, kteří žijí v tvé zemi, v tvých městech. Dáš mu jeho mzdu
ještě téhož dne, než nad ním zapadne slunce, neboť je chudý a svým životem na ní závisí, aby nevolal proti tobě k Hospodinu a aby na tobě nebyl
hřích.
Nebudou usmrcováni otcové za syny a synové nebudou usmrcováni za otce, každý bude usmrcen pro vlastní hřích.
Nesmíš překrucovat právo přistěhovalce a sirotka, nesmíš brát do zástavy oděv vdovy. Pamatuj, žes byl otrokem v Egyptě a že Hospodin, tvůj Bůh,
tě odtamtud vykoupil, proto já ti přikazuji, abys tak jednal. Když budeš sklízet na poli svou žeň a zapomeneš na poli snop, nevracej se, abys ho
vzal, patří to přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ti požehnal Hospodin, tvůj Bůh, ve všem, co děláš. Když budeš srážet plody své olivy, nepátrej
na větévkách po zbytcích, patří přistěhovalci, sirotku a vdově. Když budeš obírat svou vinici, nepaběrkuj po sobě, patří to přistěhovalci,
sirotku a vdově. Pamatuj, žes byl otrokem v egyptské zemi, proto já ti přikazuji, abys tak jednal.
Když mezi muži dojde ke sporu a oni se dostaví k soudu, aby je rozsoudili, ať je spravedlivý ospravedlněn a vinný odsouzen. Je-li viník hoden
mrskání, dá ho soudce položit a mrskat za své přítomnosti; dá mu vysázet počet ran podle jeho viny. Smí jej dát zmrskat nejvýše čtyřiceti ranami,
aby tvůj bratr nebyl před tebou zlehčen, kdyby mu při mrskání přidal více ran.
Při mlácení nedáš dobytčeti náhubek.“
RESPONSORIUM
Mk 12,32 – 33; Sir 35, 2-3
O.
Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho. *
A milovat ho celým srdcem a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.
V.
Kdo prokazuje dobrodiní, vzdává oběť chvály. Vyhýbat se zlu, to se líbí Pánu. *
A milovat ho celým srdcem a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.
DRUHÉ ČTENÍ
Z pastorační konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi v dnešním světě
(Gaudium et spes, n. 48)
Svatost manželství a rodiny
Muž a žena dík manželskému svazku nejsou už dva, ale jeden:1 důvěrným osobním spojením a společnou činností si vzájemně pomáhají a prokazují
službu, zakoušejí smysl své jednoty a den ze dne jí plněji dosahují.
Toto důvěrné sjednocení jakožto vzájemné darování dvou osob, a také dobro dětí, vyžadují úplnou věrnost a nerozlučnou jednotu manželů.
Kristus Pán této mnohotvárné lásce bohatě požehnal, neboť vytryskla z pramene lásky Boží a byla uspořádána po vzoru jeho vlastní jednoty s Církví.
Jako kdysi Bůh vyšel vstříc svému lidu smlouvou lásky a věrnosti, tak nyní Spasitel lidstva a Snoubenec Církve vychází vstříc věřícím manželům
svátostí manželství. Nadále s nimi zůstává, aby tak, jako on miloval Církev a sám sebe za ni vydal,2 i manželé milovali jeden druhého ve vzájemné
oddanosti a trvalé věrnosti.
Opravdová manželská láska má účast na lásce božské a mocí Kristova vykoupení a spásonosným působením Církve se usměrňuje a obohacuje, takže
spolehlivě vede manžele k Bohu, pomáhá jim a dává sílu k plnění jejich vznešeného úkolu otce a matky.
Právě proto křesťanské manžele posiluje a jakoby posvěcuje zvláštní svátost, aby dostáli povinnostem a důstojnosti svého stavu. V síle této
svátosti plní svůj úkol v manželství a v rodině a prodchnuti Kristovým duchem, jenž naplňuje celý jejich život vírou, nadějí a láskou, spějí
stále více k vlastní dokonalosti a vzájemnému posvěcení, a tím společně oslavují Boha.
Když rodiče dávají dobrý příklad a společně se modlí, také děti a všichni, kdo žijí v rodinném kruhu, snáze naleznou cestu k pravému lidství, k
spáse a svatosti. A protože jsou manželé povoláni k důstojnosti otcovství a mateřství, mají svědomitě plnit povinnosti výchovy, zvláště
náboženské, neboť ta je především úkolem rodičů.
Děti mají jako členové rodiny svůj podíl na posvěcení rodičů. Měly by jejich dobrodiní splácet opravdovou vděčností, úctou a důvěrou a v neštěstí
i ve stáří při nich stát, jak se na děti sluší.
1 srov. Mt 19, 6
2 srov. Ef 5 ,25
RESPONSORIUM
Ef 5,32.25b.33b
O.
Toto tajemství je veliké; mám na mysli vztah Krista a Církve. *
Kristus miloval Církev a vydal sám sebe za ni.
V.
Muž ať miluje svou ženu jako sám sebe a manželka ať zase svému muži projevuje úctu. *
Kristus miloval Církev a vydal sám sebe za ni.
PSALMODIE
Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
Žalm 83 (84)
Touha po Boží svatyni
Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)
2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
prahne duše má,
srdce mé i tělo jásá *
k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
hnízdo vlaštovka,
kam si ukládá své mladé, †
u tvých oltářů – *
Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
kdo tě velebí! –
6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
pramen učiní,
brzký déšť ji požehnáním *
vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
hledí k Bohu na Sióně. –
9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
Pane zástupů!
Modlitbě mé popřej sluchu, *
Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
pohleď jasně v tvář *
Pomazanému! –
11 Lepší jeden den v tvém domě, *
nežli doma sta!
Lepší před svatyní Boží †
ležet na prahu, *
nežli meškat v stanech hříšných. –
12 Neboť Pán je štít i slunce, *
milost je a čest.
Neváhá a dobro dává *
lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
Pane zástupů!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
Kantikum
Hora s Božím domem na vrcholu hor
Iz 2, 2-5
Všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět. (Zj 15, 4)
2 Stane se v posledních dnech: *
Bude upevněna hora domu Páně nad vrcholy hor,
bude vyvýšena nad pahorky *
a pohrnou se k ní všechny národy.
3 Budou k ní putovat četné zástupy a řeknou: †
Pojďte a vystupme na horu Páně, *
k domu Boha Jákobova!
Ať nás naučí svým cestám, *
a budeme chodit po jeho stezkách;
Neboť ze Siónu vyjde zákon *
a z Jeruzaléma slovo Páně.
4 A bude soudit národy, *
a rozsuzovat četné kmeny;
a oni zkují své meče v radlice *
a svá kopí ve vinařské nože.
Pak už nezdvihne meč národ proti národu, *
už se nebudou cvičit k boji.
5 Jákobův dome, pojďte, *
choďme ve světle Páně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
Žalm 95 (96)
Bůh je králem a soudcem celého světa
Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
zpívejte Pánu všechny země!
2 Zpívejte k poctě jména Páně, *
zvěstujte denně jeho spásu!
3 Povězte pohanům o jeho slávě *
a všem národům o jeho divech! –
4 Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
5 Pohanští bozi jsou nicota marná, *
Pán však je stvořitelem nebes.
6 Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
v jeho svatyni moc a krása. –
7 Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
chvalte Pána pro moc a slávu,
8 chvalte Pána pro jeho jméno! *
S oběťmi vstupte do jeho síní!
9 Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
Chvějte se před ním všechny země!
10 Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
Upevnil svět, aby nekolísal, *
podle práva národy řídí. –
11 Raduj se, nebe, a jásej, země, *
huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
12 výskejte, nivy, se vším, co roste, *
zašumte vesele, stromy v lesích,
13 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on ve své věrnosti národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jak 2, 12-13
Mluvte a jednejte jako lidé, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. Neboť soud bez milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
V. On velké divy učinil, on sám.
R. Od věků na věky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
PROSBY
Bůh svěřil lidem zemi, aby svorně pracovali k jeho oslavě. Pokorně ho prosme:
UČ NÁS, BOŽE, JAK TĚ MÁME OSLAVOVAT.
Dobrořečíme ti, Bože, Stvořiteli všech věcí,
— že nám dáváš pozemská dobra a zachováváš nás naživu.
Pohlédni na nás, když začínáme dnešní práci,
— a učiň, ať plníme tvou vůli a účastníme se na tvém díle.
Dej, ať je naše dílo užitečné našim bratřím,
— abychom s nimi a pro ně budovali pozemskou vlast odpovídající tvému přání.
Buď s námi a se všemi, s nimiž se dnes setkáme,
— daruj nám radost a pokoj.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, Králi nebe i země, posvěcuj dnes naši duši i tělo a veď naše myšlenky, slova i skutky, abychom šli cestou tvých přikázání a dosáhli
pravé svobody a věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|