[ nová verze ]
22. srpen 2013, Čtvrtek
4. týden žaltáře
Panny Marie Královny, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 22. srpen 2013 Panny Marie Královny, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Liturgické texty i písně a modlitby vyjadřující lidovou zbožnost
označovaly Pannu Marii odedávna titulem Královny. V roce 1955, kdy se
slavilo sté výročí prohlášení článku víry o neposkvrněném početí Panny
Marie, stanovil Pius XII., aby se v poslední květnový den konala liturgická
oslava Panny Marie Královny. Přenesením této památky na osmý den po slavnosti
nanebevzetí se má zdůraznit jejich vzájemná souvislost a vnitřní návaznost.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Nesmírnou slávou pláš v ohnisku světla,
z Davidova kmene větévko zkvetlá,
Maria Panno, jež na trůnu skvíš se
nad všemi svatými nebeské říše.
Matko, květ panenství zdobil vždy tebe,
bys mohla připravit pro Vládce nebe
důstojný příbytek v nitru svém čistém,
kde Kristus zrodil se, Bůh v těle lidském.
Celý svět věřící se sklání před ním,
všech tvorů koleno pokleká s chvěním.
Prosíme, přimluv se, ať nám tmy z nitra
vypudí, než vzplá jas věčného jitra.
To rač nám pro lásku k Synovi dáti,
ty, Otče záře vší, i Ohni svatý.
On s tebou sídlí tam v nesmírném jasu,
řídí a ovládá svět v proudu časů. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.
Žalm 43 (44)
Pohromy národa
V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)
I
2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
otcové naši nám vyprávěli
o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
v tom dávném čase rukou svou.
3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
národy potřels a jim jsi dal růst. –
4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
nezvítězilo jejich rámě,
nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –
5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
tvým jménem deptáme protivníky. –
7 Na svém luku si nezakládám, *
nevděčím za vítězství meči:
8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
pokořils ty, kdo nás nenávidí.
9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
povždy jsme chválili tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.
Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.
II
10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
netáhneš, Bože, už do boje s námi.
11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
mezi pohany rozptýlil jsi nás. –
13 Lacino prodáváš svůj národ, *
pramálo jsi tím prodejem získal.
14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
pohané nad námi kývají hlavou. –
16 Stále svou hanbu mám před očima, *
studem se celý červenám v tváři,
17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
vidím-li mstivého nepřítele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.
Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.
III
18 A toto všechno dolehlo na nás, †
i když jsme na tebe nezapomněli, *
úmluvu s tebou neporušili,
19 naše srdce se neodvrátilo, *
nesešly naše kroky z tvé cesty,
20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
ty jsi nás zastřel temnotami. –
21 Kdybychom bývali zapomněli †
na svaté jméno svého Boha *
a vztáhli ruce k cizímu bohu,
22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
On přece zná všechny tajnosti srdce.
23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
jednají s námi jak s jatečním stádem. –
24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
bídu a strast naši zapomínáš?
26 Naše duše je sražena v prach, *
na zemi ulpělo naše tělo.
27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
v milosti své nás vysvoboď!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.
V.
Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R.
Nauč mě, Pane, svým přikázáním.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
11, 1-16
Kořen Jesse; návrat zbytku Božího lidu
Toto praví Hospodin:
1„Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse,
výhonek vypučí z jeho kořenů,
2spočine na něm duch Hospodinův:
duch moudrosti a rozumu,
duch rady a síly,
duch poznání a bázně před Hospodinem.
3Má zálibu v bázni před Hospodinem.
Nebude soudit podle zdání očí,
nebude rozhodovat podle doslechu,
4ale podle spravedlnosti bude soudit chudé
a podle práva se bude rozhodovat
pro pokorné v zemi.
Bude bít zemi holí svých úst,
usmrtí bezbožného dechem svých rtů.
5Spravedlnost bude provazem jeho beder
a věrnost bude pásem jeho ledví.
6Vlk bude přebývat s beránkem,
levhart si lehne vedle kozlátka,
tele a lvíče budou žrát pospolu
a malý chlapec je bude vodit.
7Pást se bude kráva s medvědicí,
jejich mláďata ulehnou spolu,
lev bude žrát jako býk plevy.
8Kojenec si bude hrát
nad dírou zmije,
a nemluvně sáhne rukou
do skrýše jedovatého hada.
9Nikdo nebude škodit ani zabíjet
na celé mé svaté hoře,
protože poznání Hospodina naplní zemi,
tak jako vody pokrývají moře.
10Tehdy se objeví kořen Jesse
jako znamení národům;
pohané ho budou hledat
a jeho sídlo bude slavné.
11V ten den opět vztáhne Pán svou ruku,
aby získal zbytek svého lidu,
který zbyl po vyhnanství v Asýrii a Egyptu,
Pathrosu a Etiopii,
Elamu a Šinearu,
Chamatu a na mořských ostrovech.
12Zdvihne znamení národům,
sebere rozprchlé z Izraele
a rozptýlené z Judy shromáždí od čtyř stran země.
13Zmizí Efraimova žárlivost
a sokové Judy budou vyhlazeni.
Efraim už nebude žárlit na Judu
a Juda nebude bojovat proti Efraimovi.
14Na západě se vrhnou na svahy Filišťanů,
spolu oloupí syny Východu,
vztáhnou svou ruku na Edomity a Moabity,
i Ammonité je budou poslouchat.
15Hospodin vysuší záliv Egyptského moře,
silou svého dechu zdvihne svou ruku na Řeku
a rozrazí ji na sedm ramen,
takže se dá přejít v sandálech.
16Tak vznikne cesta pro zbytek mého lidu,
který bude ušetřen od Asýrie,
jako ji měl Izrael v den,
kdy vystupoval z egyptské země.“
RESPONSORIUM
Iz 55, 12; 11, 16
O.
S radostí vyjdete, v pokoji budete vedeni; *
hory a pahorky propuknou před vámi v jásot a všecko stromoví pole bude tleskat rukama.
V.
Vznikne cesta pro zbytek mého lidu, jako ji měl Izrael v den, kdy vystupoval z egyptské země. *
Hory a pahorky propuknou před vámi v jásot a všecko stromoví pole bude tleskat rukama.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna
(Hom. 2 super Exsurgens Maria: Cod. vat. lat. 1122, fol. 190 -191)
Táhni nás za sebou, Královno milosrdenství, ke svému trůnu
Maria jediná vskutku stojí nade všemi, zůstávajíc v plnosti slávy
nezměnitelná, neboť její přebývání bylo vždycky v nebesích1 a vždycky
byla plná Krista, toho, jejž nosila pod svým srdcem. Stalo se tak
zastíněním od Ducha Svatého,2 který do ní vstoupil, zcela ji pronikl,
zdokonalil a nade všechny andělské i lidské zástupy povýšil. Panenského a
neporušeného jejího těla se z vůle Boží nedotkla žádná křehkost plodící
zkázu hříchu. Neboť Maria byla milosti plná,3 byla dílem podivuhodným,4
jak se slušelo na božské Slunce, které v ní mělo přebývat, dílem
převyšujícím všechnu dokonalost andělskou i lidskou. Nadmíru jasně se to
zjevuje v početí Božího Slova.
Jaký to důvěrný svazek s celou Trojicí! Na zemi stojíc, nebes se dotýká,
ano, proniká až do nejvyššího nebe a vidíme ji usedat na trůn po Synově
pravici. Nepřichází z nejzazších končin země jako královna ze Sáby, aby
slyšela moudrost Šalomounovu;5 přichází patřit na samu věčnou Moudrost,
mít na ní účast, kochat se bez konce rozkoší nebeské blaženosti.
Ty slavná, vznešená, nade všechny vyvýšená Rodičko Boží neposkvrněná! Kdo
by tě mohl vyzdvihnout po tvém Synu do větších výšin na zemi i na nebi,
když ses směla stát Matkou nejvyššího Boha? Jak bychom tě my na zemi
mohli ještě více vyvýšit, když tě na nebi Pán vyvýšil nade všemi hvězdami
nebe a nade všemi zeměmi světa?
Celá Církev ti proto vzdává hold, zpívá ti písně a chvalozpěvy, vyznává
svou oddanost a šíří světem tvou slávu, i když to není nic proti tvé
slávě v nebeském Jeruzalémě.
Ano, paní naše, tys vždycky s novou silou6 vystupovala k Bohu, k tvé stále
větší cti a slávě tě Bůh přijal za svou, a když tvůj Syn zasedl po Otcově
pravici,7 zasedla jsi na trůn spolu s ním. Pamatuj proto na nás, kteří se
topíme v hlubokém bahně, a podej nám svou pravici, abychom mohli povstat
s tebou. Táhni nás za sebou,8 Královno milosrdenství, do výšin nebeské
vlasti, ke tvému trůnu, a veď nás za vůní tvých olejů9 až do radosti věčné.
Skrze Ježíše Krista, tvého Syna, který s Otcem a Svatým Duchem žije a
kraluje na věky věků.
1 srov. Flp 3, 20
2 srov. Lk 1, 35
3 Lk 1, 28
4 srov. Sir 43, 2
5 srov. 1 Král 10, 1-13; Mt 12, 42; Lk 11, 31
6 srov. Žl 83 (84), 8
7 srov. Mk 16, 19
8 srov. Pís 1, 4
9 srov. tamtéž
RESPONSORIUM
Srov. Zj 12, 1; Žl 45 (44), 14
O.
Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama: *
kolem hlavy má korunu z dvanácti hvězd.
V.
Královna stojí po tvé pravici, ofirským zlatem skvěle zdobená. *
Kolem hlavy má korunu z dvanácti hvězd.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.
Žalm 142 (143), 1-11
Modlitba v nesnázích
Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)
1 Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
ve své věrnosti mou prosbu přijmi, *
ve své spravedlnosti mě vyslyš!
2 Nechtěj soudit svého služebníka, *
nikdo z živých není tobě práv. –
3 Nepřítel mě stíhá, život deptá, *
v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
4 A můj duch už ve mně ochabuje, *
srdce trne, sevřeno v mém nitru.
5 Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
stále myslím na všechny tvé činy, *
uvažuji o díle tvých rukou.
6 K tobě rozpřahuji obě paže, *
žízním po tobě jak zprahlá země. –
7 Pane, vyslyš mě a neotálej, *
jsem už duchem vysílen a chřadnu!
Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven *
těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!
8 Dej mi zrána zakusit tvou milost, *
protože já důvěřuji v tebe.
Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet, *
neboť k tobě pozdvihuji duši.
9 Vysvoboď mě od nepřátel, Pane, *
protože má záchrana je v tobě!
10 Uč mě jednat podle vůle tvé, *
protože jsi jenom ty můj Bůh. –
Dobrotivým duchem svým mě veď,*
abych kráčel rovnou krajinou.
11 Pro své jméno, Pane, oživ mě, *
pro svou spravedlnost osvoboď.
12 [Pro svou milost nepřátele znič, †
zahub všechny, kdo mě sužují! *
Protože jsem já tvůj služebník.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.
Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.
Kantikum
Útěcha a radost ve svatém městě
Iz 66, 10-14a
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a to je vaše matka. (Gal 4, 26)
10 Radujte se s Jeruzalémem, *
všichni, kdo ho máte rádi, slavte jej!
Jásejte a radujte se s ním všichni, *
kdo jste se nad ním rmoutili,
11 abyste se do sytosti nasáli *
na jeho prsou, která potěšují,
abyste se s rozkoší napili *
ze zdroje jeho slávy. –
12 Neboť toto praví Pán: *
Hle, jako řeku k němu přivedu pokoj,
jak rozvodněný potok *
slávu národů, kterou budete sát.
K prsům vás budou pozvedat, *
na klíně laskat. –
13 Jako když někoho utěšuje matka, †
tak já potěším vás, *
v Jeruzalémě vám poskytnu útěchu.
14 Ano, uvidíte to, a vaše srdce se bude radovat, *
a vaše kosti se napřímí jako tráva.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.
Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.
Žalm 146 (147A), 1-11
Boží moc a dobrota
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
1 Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
milé je rozeznít chvalozpěvy. –
2 Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
shromáždil hloučky Izraele.
3 Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
obváže jejich bolavé rány.
4 Počet hvězd on stanovil pevně, *
každou z nich umí nazvat jménem.
5 Náš Pán je velký a přemocný silou, *
jeho moudrost je nezměřitelná. –
6 Pán je oporou ponížených, *
bezbožné zato až k zemi sráží. –
7 Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
na harfu hrejte našemu Bohu!
8 On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
on je, kdo deště pro zemi chystá,
travinám na horách dává vzcházet, *
osivu na polích obdělaných.
9 On je, kdo zvířatům potravu dává, *
mláďatům havraním to, po čem křičí.
10 Nehledá radost v síle koní, *
nelibuje si ve svalech mužů.
11 Pánu se líbí bohabojní, *
ti, kdo se svěřují do jeho lásky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Iz 61, 10
Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl
roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Panno Maria,
vznešená Královno, tys nám porodila Krista, Spasitele světa.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Panno Maria,
vznešená Královno, tys nám porodila Krista, Spasitele světa.
PROSBY
Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.
Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, podle tvé vůle se Matka tvého Syna stala také naší Matkou a
Královnou; dej, ať podpořeni její přímluvou dosáhneme slávy, kterous nám
připravil ve svém věčném království v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|