[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. leden 2013
Doba vánoční, 1. týden

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,
až tam, kde konec zemský je,
ať zní zpěv Kristu Vladaři,
synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený
svých sluhů tělo obléká,
by zachránil své stvoření
a tělem spasil člověka.

Zamčeným lůnem matčiným
vniká zář Boží milosti:
již chová svaté Panny klín
jí dosud skryté tajemství.

Dům cudných útrob přitom už
je v Boží stánek proměněn.
Ta, jíž se netkl žádný muž,
počala syna slovem jen.

Zrodil se z lidské Matky Pán,
jejž Gabriel jí zvěstoval.
V lůně své matky skrytý Jan
radostí nad ním zaplesal.

Jeslemi nebyl poděšen,
nechal se v seno položit,
sytil se trochou mléka ten,
jenž nedá ptactvu hladem mřít.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,
zpívají Bohu andělé,
když pastýřům se Pastýř všech
i Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený Pannou nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

3 Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Bylo světlo pravé.
O. Které osvěcuje každého člověka.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

4, 2-18
Zakončení listu

     2Buďte vytrvalí v modlitbě, buďte při ní bdělí a vděční. 3Modlete se také za nás, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, abychom mohli hlásat tajemnou pravdu, to je Krista – kvůli tomu jsem teď v žaláři; 4vyproste mi, abych ji rozhlásil tak, jak je to moje povinnost.
    
5Vůči těm, kdo nejsou křesťané, se chovejte rozvážně a hleďte v té věci využít vhodné příležitosti. 6Vaše řeč ať je vždycky laskavá a jadrná. Pak budete umět dát každému správnou odpověď.
    
7Co je se mnou, podrobně vám řekne milovaný bratr Tychikos, věrný pomocník a spoluslužebník v Pánu. 8Právě proto ho k vám posílám, abyste měli zprávy, jak se mám, a aby přinesl vašemu srdci útěchu. 9Posílám s ním i vašeho krajana Onezima, věrného a milovaného bratra. Ti vám řeknou všechno, co se tady děje.
    
10Pozdravuje vás Aristarchos, který je tady se mnou ve vězení, a Barnabášův bratranec Marek. O něm jsem vám už poslal vzkaz; přijde-li k vám, přijměte ho s láskou. 11Dále vás pozdravuje Ježíš, zvaný Justus. Z bývalých židů jen oni spolu se mnou pracují pro Boží království, a tak se mi stali útěchou. 12Vzkazuje vám pozdrav váš krajan Epafras. Tento služebník Krista Ježíše nepřestává o vás v modlitbách zápasit, abyste byli pevní a zralí a s přesvědčením plnili vždycky Boží vůli. 13Ano, mohu to o něm dosvědčit, že velmi pracuje pro vás, pro Laodicejské a Hierapolské. 14Pozdravuje vás milovaný lékař Lukáš a Démas.
    
15Vyřiďte pozdrav bratřím v Laodiceji, zvláště Nymfovi a křesťanům, kteří se shromažďují v jeho domě. 16Až si tento list přečtete, postarejte se, aby si ho přečetli také v církevní obci laodicejské, a list laodicejský si také přečtěte i vy. 17Archippovi řekněte: "Hleď, ať dobře zastáváš službu, kterou jsi dostal od Pána."
    
18Připojuji pozdrav vlastní rukou: Pavel. Pamatujte na moje pouta! Milost buď s vámi!

RESPONSORIUM

Kol 4,3; Srov. Žl 51,17

O. Modleme se za sebe navzájem, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, * abychom mohli hlásat Krista.
V. Odemkni, Pane, opět naše ústa, naše rty ti zapějí chvalozpěv, * abychom mohli hlásat Krista.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

(Sermo 194, 3-4: PL 38, 1016-1017)

Patřením na Slovo budeme nasyceni

     Kdo z lidí poznal všechny poklady moudrostí a poznání utajené v Kristu a ukryté v chudobě jeho těla?1 Neboť byl bohatý, ale stal se pro nás chudým, abychom jeho chudobou zbohatli.2 Když totiž přijal smrtelnost a okusil smrt, představil se sice v chudobě; slíbil nám však bohatství, které mu nepřestalo patřit, i když se ho na čas zřekl.
     Jak nesmírná je jeho dobrotivost! Uchovává ji těm, kdo se ho bojí, popřává ji těm, kdo v něho doufají!3
     Naše poznání je jen částečné, dokud nepřijde to, co je dokonalé.4 Proto, abychom byli schopni to pojmout a pochopit, ten, jenž je v božské přirozenosti rovný Otci, se stal podobným nám v přirozenosti služebníka,5 a nás tak přetváří k Boží podobě. Jediný Syn Boží tím, že se stal synem člověka, činí z mnoha lidských synů syny Boží. A těm, kteří se zrodili v otroctví, přináší skrze viditelnou podobu služebníka svobodu, aby mohli vidět podobu Boží.
     Neboť už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní; a proto ho budeme vidět tak, jak je.6 Neboť k čemu jsou ty poklady moudrostí a poznání, k čemu to božské bohatství, ne-li k tomu, aby nás plně uspokojily? A k čemu to množství dobrotivosti, ne-li k tomu, aby nás nasytilo? Ukaž nám Otce, a to nám stačí.7
     A v jednom žalmu mu jeden z nás či mezi námi nebo za nás říká: Nasytím se, až se zjeví tvá sláva.8 On však a Otec jsou jedno9 a kdo vidí jeho, vidí i Otce.10 Pán zástupů sám je tedy král slávy.11 Až nás promění, ukáže nám svou tvář; budeme spaseni,12 budeme nasyceni a víc už nebudeme potřebovat.
     Dokud k tomu nedojde, dokud nám neukáže, co nám dostačí, dokud se nenapijeme dosyta z toho pramene života,13 do té doby kráčíme ve víře jako poutníci a žijeme v cizině od něho vzdáleni,14 hladovíme a žízníme po spravedlnosti.15 A dokud zatím jen s nevýslovnou dychtivostí toužíme spatřit Boží podobu, do té doby oslavujme se zbožnou oddaností den jeho narození v podobě služebníka.
     Nemůžeme ještě patřit na toho, jehož Otec zplodil před jitřenkou,16 shromážděme se tedy k oslavě toho, který se v nočních hodinách narodil z Panny. Nechápeme dosud, že před sluncem trvá jeho jméno,17 uznejme tedy, že na slunci je postaven jeho stan.18
     Ještě ho nemůžeme uvidět jako Jednorozeného trvale zůstávajícího v Otci, vzpomínejme tedy na ženicha, jak vychází ze své komnaty.19 Nejsme ještě hodni účastnit se hostiny našeho Otce, učme se tedy aspoň znát jesle našeho Pána20 Ježíše Krista.

     1 srov. Řím 11, 33; srov. Kol 2, 31
     2 srov. 2 Kor 8, 9
     3 srov. Žl 30 (31), 20
     4 srov. 1 Kor 13, 9-10
     5 srov. Flp 2, 6-7
     6 1 Jan 3, 2
     7 Jan 14, 8
     8 srov. Žl 16 (17), 15
     9 srov. Jan 10 ,30
     10 srov. Jan 14, 9
     11 srov. Žl 23 (24), 10
     12 srov. Žl 79 (80), 4
     13 srov. Žl 35 (36), 10
     14 srov. 2 Kor 5, 7.6
     15 srov. Mt 5, 6
     16 srov. Žl 109 (110), 3
     17 Žl 71 (72), 17 (Vulg.)
     18 Žl 18 (19), 5 (Vulg.)
     19 srov. tamtéž, 6
     20 srov. Iz 1, 3

RESPONSORIUM

1 Jan 1, 2; 5, 20

O. Život se zjevil, my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. * Co jsme viděli, zvěstujeme i vám.
V. Víme, že Boží Syn přišel a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha. My jsme v tom pravém Bohu skrze jeho Syna. On je pravý Bůh a věčný Život. * Co jsme viděli, zvěstujeme i vám.

PSALMODIE

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
         poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
         budu tvé příkazy poctivě plnit. –

147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
         hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
         uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
         vzdáleni přitom zákonu tvému. –

151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
         věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
         že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Kantikum
Vítězná píseň po přechodu Rudým mořem
Ex 15, 1-4a. 8-13. 17-18
Ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka. (Srov. Zj 15, 23)

1 Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
      koně i s jezdcem smetl do moře. –

2 Mou silou i chválou je Pán; *
      a stal se mi zachráncem.
   On je můj Bůh a já ho velebím, *
      Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –

3 Pán je hrdinný bojovník, †
      jeho jméno je Všemohoucí. *
4     Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –

8 Závan tvého hněvu navršil vody, †
      vlny se jako hráz zastavily, *
      objevila se hluboká cesta středem moře. –

9 Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
       rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
    vytasím meč *
       a má ruka si je podrobí. –

10 Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
       potopili se jak olovo v mohutných vodách. –

11 Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
       Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
       tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –

12 Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
13     A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
    Provázel jsi ho svou mocí *
       až k svému svatému příbytku. –

17 Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
       na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
    za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
18     Pán kraluje na věky, vždycky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství

Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)

1 Velebte Pána, všichni lidé, *
      slavte ho, všechny národy! –

2 Nad námi mocná jeho milost *
    a věrnost Páně na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 7, 26-27
Moudrost je odlesk věčného světla, neposkvrněné zrcadlo Boží činnosti a obraz jeho dobroty. Ačkoli je jedna, všechno může, i když v sobě zůstává, všechno obnovuje, v průběhu věků vchází do svatých duší a tvoří z nich Boží přátele a proroky.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.
R. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.
V. Dílo své spásy.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

PROSBY
Kristus, Boží moudrost a spravedlnost, nám přinesl posvěcení a vykoupení. S důvěrou ho prosme:
     PANE, AŤ NÁM TVÉ NAROZENÍ PŘINESE SPÁSU.

Králi všeho tvorstva, pastýři tě nalezli zavinutého v plenkách,
veď nás, ať ochotně následujeme tvou chudobu a prostotu.
Pane nebe i země, sestoupil jsi k nám z trůnu své slávy,
nauč lidi, aby měli v úctě i ty nejposlednější.
Kriste, věčné světlo, stal ses člověkem jako my, ale nezasáhl tě ani stín hříchu,
učiň, ať věřící užívají pozemských věcí podle tvé vůle, aby zůstali neposkvrněni.
Božský Ženichu své Církve, ty při ní stojíš jako nehybná věž,
posiluj své věrné, aby se tě pevně drželi a dosáhli v tvé Církvi spásy.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tvůj Syn se stal jedním z nás a jeho narození je počátkem naší spásy; posiluj naši víru, abychom se jím nechali vést a v nebeské slávě dosáhli naplnění toho, co nám přislíbil. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie