Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. únor 2012
7. NEDĚLE BĚHEM ROKU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.

Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.

Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.

Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.

Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.

Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.

Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)

³ Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
      jeho velikost se nedá vystihnout.
⁴ Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
      o tvých mocných činech dále vypráví,
⁵ mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
      Velké divy tvé ať slaví písněmi,
⁶ o síle tvých činů s úctou hovoří, *
      nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
⁷ Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
      nad spravedlností tvou ať jásají!

⁸ Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
      shovívavý, plný milosrdenství.
⁹ Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
      jeho láska platí všemu stvoření. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.

¹⁰ Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
      tobě zasvěcení ať tě velebí!
¹¹ Ať tvou slavnou vládu připomínají *
      a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
¹² Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
      sláva vznešeného tvého království.
¹³ Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
      nade všemi rody panování tvé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.

¹³ Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
¹⁴ Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
      všechny ponížené opět pozdvihne.
¹⁵ Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
      ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
¹⁶ ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
      dobrotivě sytíš všechno živoucí. –

¹⁷ Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
¹⁸ Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
      všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
¹⁹ Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
      slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
²⁰ Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
      všechny bezbožné však stihne záhubou. –

²¹ Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
      Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
      vždy a do věčnosti, na věky všech věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.

V. Můj synu, dbej na má slova.
R. K mým výrokům nakloň svůj sluch.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy Kazatel

¹Úvahy Kazatele, Davidova syna,
    krále v Jeruzalémě.
²„Marnost nad marnost,
praví Kazatel,
marnost nad marnost, všechno je marnost.“
³Co má člověk z celé své námahy,
s kterou se plahočí pod sluncem?

⁴Jedno pokolení odchází a druhé přichází,
země však trvá stále.
⁵Slunce vychází a zapadá,
chvátá k svému místu, kde vychází.
⁶Vítr věje k jihu a stáčí se na sever,
vítr stále krouží,
znovu obnovuje svůj běh.
⁷Všechny řeky tečou do moře,
a moře se nikdy nenaplní.
Na místo, kde řeky vznikají,
opět se vracejí.
⁸Všechno unavuje,
nelze to ani vypovědět;
oko se nenasytí díváním
ani ucho se nenaplní posloucháním.
⁹Co bylo, zase bude,
co se stalo, zase nastane
– není nic nového pod sluncem.
¹⁰Vyskytne-li se něco,
o čem se řekne: „Hle, to je nové“ –
dávno to bylo v dobách, které byly před námi.
¹¹Zapomíná se na to, co minulo,
a stejně to bude s budoucností.
Nezůstane na ni vzpomínka u těch,
kteří budou následovat.

    ¹²Já, Kazatel, jsem byl izraelským králem v Jeruzalémě. ¹³Uložil jsem si hledat a  moudře zkoumat všechno, co se děje pod nebem. Je to obtížné zaměstnání, které Bůh uložil lidem, aby ho splnili. ¹⁴Prohlížel jsem všechna díla, která se dějí pod sluncem, a hle – všechno je marnost a chytání větru.
¹⁵Co je křivé, nedá se narovnat,
co schází, toho se nedopočteš.
    ¹⁶Řekl jsem si sám pro sebe: „Hle – rozmnožil jsem a zvětšil svou moudrost víc nežli všichni, kteří vládli přede mnou v Jeruzalémě: má mysl pochopila mnoho moudrostí a vědy.“ ¹⁷Uložil jsem si poznat moudrost i poznat hloupost a pošetilost – a poznal jsem, že i tohle je chytání větru, protože mnoho moudrostí je mnoho starostí a se zvýšeným poznáním se zvyšuje i trápení.
 

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Pět set kapitol“ od svatého opata Maxima Vyznavače

     Láska je dobrý stav v duši, kdy duše nedává ničemu jinému přednost před poznáním Boha. Není ovšem možné, aby k této lásce dospěl někdo, jehož duše lpí na něčem pozemském.
     Kdo miluje Boha, cení si jeho poznání víc než všeho, co stvořil, a nepřestává o toto poznání s toužebností a láskou usilovat.
     Jestliže všechno, co je, bylo stvořeno od Boha a pro Boha, a jestliže Bůh daleko převyšuje to, co vzniklo jako jeho dílo, pak ten, kdo se spouští Boha, v každém ohledu lepšího, a oddává se horším věcem, dává tím najevo, že si Boha váží méně než věcí, které Bůh stvořil.
     Kdo mě miluje, praví Pán, bude zachovávat má přikázání.¹ A také: To je mé přikázání: Milujte se navzájem.² Kdo tedy nemiluje bližního, nezachovává přikázání. Kdo ovšem nezachovává přikázání, ten ani nemůže milovat Pána.
     Blahoslavený je člověk, který je s to milovat každého člověka stejnou měrou.
     Kdo miluje Boha, miluje samozřejmě i bližního. Takový člověk ovšem nemůže střádat peníze, ale s božskou štědrostí je rozdává: poskytne každému z těch, kdo strádají.
     Kdo podle Božího vzoru dává almužnu, nečiní rozdílu mezi hmotnými potřebami člověka dobrého a zlého, nebo spravedlivého a nespravedlivého, a rozdává každému podle náležité potřeby; i když z náklonnosti k dobru přece jen dává přednost tomu, kdo vyniká ctností a snahou, před tím, kdo je nešlechetný.
     Láskyplné smýšlení se však neprojevuje jen štědrými almužnami, nýbrž daleko více poskytováním Božího slova a prokazováním služby v časných potřebách.
     Kdo se opravdově a z celého srdce odřekne věcí tohoto světa a bez jakéhokoli pokrytectví s láskou pomáhá bližnímu, rychle se osvobodí od veškerých vášní a  neřestí a jeho údělem bude Boží láska a poznání.
     Kdo ve svém nitru nalezl Boží lásku, ten podle Božího muže Jeremiáše při následování Pána, svého Boha, neumdlí ani neochabne, ale vydrží naopak statečně všechnu námahu, příkoří a bezpráví a v žádném případě nesmýšlí o nikom zle.
     Neříkejte, praví Boží muž Jeremiáš, že jste chrám Boží.³ A ty také neříkej, že tě může spasit pouhá sama víra v našeho Pána Ježíše Krista. To je nemožné, musíš prokázat lásku k němu i v činech. Vždyť pokud jde o prostou víru: I zlí duchové věří, a přesto se třesou hrůzou.⁴
     Úkolem lásky je z duše rád prokazovat svému bližnímu dobro, být velkodušný a  trpělivý; a také užívat věcí správným způsobem.
     ¹ drov. Jan 14, 15.21.22
     ² sorv. Jan 15, 12.17
     ³ srov. Jer 7, 4
     ⁴ Jak 2, 19
 

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest. (Srov. Zj 19, 6. 7)

¹ Pán je král, který oděn je slávou, *
      Pán oděn slávou a opásán mocí.
   Okruh země on založil pevně, *
      takže na věky nezakolísá.
² Pevný je trůn tvůj od počátku, *
      ty trváš od věčnosti, Bože! –

³ Pozvedly všechny řeky, Pane, †
      pozvedly všechny řeky své hlasy, *
      pozvedly všechny řeky svůj hukot:
⁴ mocnější však než hučení vodstev, †
      mocnější nežli příboje mořské, *
      všemocný Pán je na výsosti! –

⁵ Svědectví tvá vždy spolehlivá, †
      svatost utkvívá na tvém domě, *
      Pane, po všechny věky věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky. (Zj 5, 13)

¹ Chvalte Pána z nebeských výšin, *
      chvalte ho, Pána na výsostech!
² Chvalte ho, všichni andělé jeho, *
      chvalte ho, všechny jeho sbory! –

³ Chvalte ho, měsíci a slunce, *
      chvalte ho, všechny zářící hvězdy!
⁴ Chvalte ho, nebesa svrchovaná, *
      i vy vody tam nad nebesy! –

⁵ To vše ať chválí jméno Páně, *
      neboť on řekl a stvořeno bylo.
⁶ Pevně je ustavil na věčné časy, *
      zákon jim dal, který nepomine. –

⁷ Chvalte Pána, vy z této země, *
      obludy mořské i pradávné hloubky!
⁸ Oheň a kroupy, sněhy a mlhy, *
      vichr, jenž duje na jeho slovo,
⁹ vysoké hory i pahorky všechny, *
      ovocné stromy a všechny cedry;
¹⁰ divoké šelmy a zvířata všechna, *
      plazivá havěť i křídlatí ptáci; –

¹¹ králové země a národy všechny, *
      knížata, všichni soudcové země;
¹² mladíci právě tak jako dívky, *
      starci zároveň s mladými lidmi:
¹³ všichni ať velebí jméno Páně, *
      neboť jen jeho jméno je svaté! –

    Vznešenost jeho jde nebem i zemí, *
¹⁴    on svůj národ pozdvihl k moci:
    chloubou je pro všechny svoje věrné, *
      pro Izrael, lid jemu blízký.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš řekl: Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy – řekl ochrnulému: Pravím ti, vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů.

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš řekl: Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy – řekl ochrnulému: Pravím ti, vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů.

PROSBY
Bůh poslal svého Svatého Ducha, aby se stal oblažujícím světlem pro všechna srdce. Prosme ho naléhavě:
     BOŽE, OSVĚCUJ SVŮJ LID.

Požehnaný jsi, Bože, naše světlo, tys nám dal dočkat se nového dne,
— dej nám ho celý prožít k tvé slávě.
Vzkříšením svého Syna jsi dal světu pravé světlo,
— skrze svou Církev vylej toto světlo na všechny lidi.
Tys osvítil učedníky Kristovy svým Svatým Duchem,
— sešli ho i nyní své Církvi, aby ti byla věrná.
Světlo národů, pamatuj na ty, kdo dosud žijí v temnotách,
— otevři jejich duchovní zrak, aby v tobě poznali jediného pravého Boha.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Dej nám, prosíme, všemohoucí Bože, abychom vždycky poznávali, co se ti líbí, a slovy i skutky věrně plnili tvou vůli. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie