Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.
Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.
Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.
Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.
Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.
Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.
Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)
1 Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
na cestu hříšníků kdo nestoupá *
a nesedává v kruhu rouhačů,
2 kdo naopak se těší ze zákona Páně *
a dnem i nocí o něm přemítá. –
3 Je jako strom při živých vodách zasazený, *
ovoce nese správně ve svůj čas
a jeho listí nikdy nezvadá, *
cokoli počne, všechno se mu daří. –
4 Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
ti jsou jak pleva unášená větrem.
5 Bezbožní proto neobstojí na soudu *
a hříšní v shromáždění spravedlivých. –
6 Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
zlá cesta hříšných vede do záhuby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.
Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)
1 Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
2 K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –
4 Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
6 „Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“ –
7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
8 Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
9 Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –
10 Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)
2 Pane, kolik je mých nepřátel, *
kolik těch, kdo proti mně se strojí!
3 Kolik těch, kdo o mně říkají: *
„Toho ani Bůh už nezachrání!“ –
4 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
5 Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory. –
6 Klidně uléhám a klidně spávám, *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
7 Ani tisíců se nezaleknu, *
když kol dokola mě obkličují. –
8 Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
a všem zlým jsi povyrážel zuby.
9 Jenom u Pána je jistá spása, *
sešli svému lidu požehnání!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
V.
Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle.
R.
Moudře se navzájem poučujte a napomínejte.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek listu svatého apoštola Pavla Galaťanům
Pavel, apoštol ustanovený ne od lidí ani prostřednictvím nějakého člověka,
ale skrze Ježíše Krista a Boha, Otce, který ho vzkřísil z mrtvých, a všichni bratři,
kteří jsou se mnou, galatským církevním obcím; milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce,
a od Pána Ježíše Krista, který se obětoval za naše hříchy, aby nás zachránil z tohoto zlého světa,
jak to chtěl Bůh, náš Otec – jemu buď chvála na věčné věky. Amen.
Divím se, že se od toho, který vás povolal v Kristově milosti,
tak rychle uchylujete k jinému evangeliu. Ale to naprosto není nějaké jiné evangelium!
To vás jen jistí lidé matou a rádi by překroutili evangelium Kristovo.
Ale i kdybychom vám my sami nebo anděl z nebe hlásali evangelium odchylné od toho,
které jsme vám hlásali, buď proklet! Co jsem řekl, opakuji ještě jednou: Hlásá-li
vám kdo evangelium odchylné od toho, které jste přijali, buď proklet! Snažím se teď,
abych si získal přízeň u lidí? Anebo u Boha? Což se ucházím o to, abych byl pěkný u lidí?
Kdybych ještě i teď chtěl být pěkný u lidí, nebyl bych Kristovým služebníkem.
Prohlašuji vám, bratři, že evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské:
já jsem ho nepřijal ani se mu nenaučil od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Augustina na list Galaťanům
Apoštol píše Galaťanům proto, aby pochopili, že jenom působením Boží milosti již
nejsou podrobeni předpisům Zákona. Když jim totiž byla zvěstována milost evangelia,
našli se někteří z obřízky, ač podle jména křesťané, kteří však dosud plně nepochopili
dobrodiní milosti a chtěli být nadále pod břemeny Zákona. Tato břemena ovšem Pán Bůh neuložil těm,
kteří sloužili ne spravedlnosti, ale hříchu. Spravedlivý zákon byl totiž dán pro nespravedlivé lidi,
aby ukazoval jejich hříchy, nikoli aby je odstraňoval. Neboť hříchy odstraňuje jen milost z víry,
která se projevuje láskou.1 Galaťany, kteří již byli pod mocí milostí, chtěli tamti
znovu podrobit břemenům Zákona a tvrdili, že evangelium jim nic nepomůže, nedají-li se
obřezat a nebudou zachovávat i ostatní tělesné židovské rituální předpisy.
Proto začali někteří Galaťané apoštola Pavla, který jim ukázal evangelium, podezřívat,
jako by nezachovával kázeň ostatních apoštolů, kteří nutili pohany zachovávat židovské zvyklosti.
Nátlaku těchto lidí podlehl i apoštol Petr a dal se svést k přetvářce, jako by si také on sám myslel,
že pohanům evangelium nic nepomůže, nebudou-li zachovávat břemena Zákona.
Ale apoštol Pavel právě v tomto listě říká, že jej od tohoto pokrytectví odvrátil.2
Stejná otázka je i v listě Římanům. Zdá se však, že přece jen s určitým rozdílem:
Tam Pavel přímo rozsuzuje spor a urovnává hádky vzniklé mezi věřícími ze židovství a z pohanství.
V tomto listě však píše těm, kteří už podléhali vlivu autority křesťanů ze židovství,
nutících je k zachovávání Zákona. Galaťané jim začínali věřit, že apoštol Pavel nehlásá pravdu,
když nechce, aby se dávali obřezávat. Proto začíná svůj list takto: Divím se, že se od toho,
který vás povolal v Kristově milosti, tak rychle uchylujete k jinému evangeliu.3
Tímto úvodem tedy stručně naznačil, proč jim píše. Avšak již samotným pozdravem,
kde se nazývá apoštolem ustanoveným ne od lidí ani prostřednictvím nějakého člověka,4
což nenajdeme v žádném jiném listě, dost jasně ukazuje, že ti, kteří je k něčemu takovému
sváděli, nejsou z Boha, ale z lidí. A pokud jde o váhu jeho svědectví evangeliu,
vyrovná se plně ostatním apoštolům, neboť to, že je apoštolem, není ani od lidí,
ani skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce.
1 srov. Gal 5, 6
2 srov. Gal 2, 14
3 Gal 1, 6
4 Gal 1, 1
RESPONSORIUM
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.
Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Brzo ráno Ježíš vstal, vyšel ven, odešel na opuštěné místo a tam se modlil.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Brzo ráno Ježíš vstal, vyšel ven, odešel na opuštěné místo a tam se modlil.
PROSBY
Chvalme Krista Pána, neboť on je naše světlo a naše slunce, které osvěcuje každého člověka a nezná západu, a volejme:
PANE, ŽIVOTE NÁŠ A NAŠE SPÁSO
Stvořiteli vesmíru, vděčně přijímáme od tvé lásky počátek tohoto dne
— a připomínáme si tvé vzkříšení.
Kéž nás dnes tvůj Duch, Dárce všeho dobra, naučí konat, co je ti milé
— a tvoje moudrost ať nás vždy vede.
Dej nám, ať nás účast na dnešní bohoslužbě naplní velkou radostí,
— ať s radostí slyšíme tvé slovo a přijímáme tvé tělo.
Z celé duše ti děkujeme
— za tvá nesmírná dobrodiní.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, opatruj nás – svůj lid – s otcovskou láskou; a protože nemáme oporu jinde,
než v naději na tvou milost, chraň nás stále svou mocí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie