6. březen 2011
9. NEDĚLE BĚHEM ROKU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.

Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.

Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.

Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.

Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.

Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných

Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)

¹ Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
      na cestu hříšníků kdo nestoupá *
      a nesedává v kruhu rouhačů,
² kdo naopak se těší ze zákona Páně *
      a dnem i nocí o něm přemítá. –

³ Je jako strom při živých vodách zasazený, *
      ovoce nese správně ve svůj čas
  a jeho listí nikdy nezvadá, *
      cokoli počne, všechno se mu daří. –

⁴ Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
ti jsou jak pleva unášená větrem.
⁵ Bezbožní proto neobstojí na soudu *
a hříšní v shromáždění spravedlivých. –

⁶ Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
zlá cesta hříšných vede do záhuby.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

Žalm 3
Bůh je můj ochránce

Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

² Pane, kolik je mých nepřátel, *
kolik těch, kdo proti mně se strojí!
³ Kolik těch, kdo o mně říkají: *
„Toho ani Bůh už nezachrání!“ –

⁴ Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
⁵ Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory. –

⁶ Klidně uléhám a klidně spávám, *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
⁷ Ani tisíců se nezaleknu, *
když kol dokola mě obkličují. –

⁸ Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
      Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
      a všem zlým jsi povyrážel zuby.
⁹ Jenom u Pána je jistá spása, *
      sešli svému lidu požehnání!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

V. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle.
R. Moudře se navzájem poučujte a napomínejte.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Job 28,1-28

28, 1-28

Pravá moudrost je jen u Boha

Job řekl:
¹"Ano, stříbro má své naleziště
a jsou místa, kde se rýžuje zlato.
²Železo se dobývá ze země
a ruda se taví na měď.
³Člověk skoncuje s temnotou,
až do nejzazších končin pátrá
po rudě v hlubokém stínu.
⁴Vzdálen od lidských sídel hloubí šachtu,
bez opory nohou visí na provaze,
daleko od lidí se klátí.
⁵Země, z níž roste obilí,
je v hlubinách rozbíjena ohněm.
     ⁶Její skály obsahují safír,
i hroudy zlata v sobě chová.
⁷Stezku tam orel nezná,
nezahlédne ji oko supa,
⁸nepůjdou po ní divoké šelmy
ani lev nepřejde po ní.
⁹Po křemeni vztahuje člověk svou ruku,
převrací od kořene hory.
¹⁰Ve skalách razí štoly,
vše, co je cenné, vidí jeho oko.
¹¹Ucpává místa, odkud se derou vody,
vynáší na světlo skryté věci.
     ¹²Ale moudrost – odkud přichází,
kdepak se najde poznání?
¹³Člověk k ní nezná cestu,
nenajde se v zemi živých.
¹⁴Oceán praví: ‚Ve mně není‘;
a moře říká: ‚U mne se nenachází‘.
¹⁵Nezaplatí se za ni zlatem,
její cenu nelze vyvážit stříbrem.
¹⁶Nelze ji ocenit kovem z Ofiru,
safírem nebo sardonyxem.
¹⁷Nevyrovná se jí zlato a sklo,
je odhadována výše než zlaté nádoby.
¹⁸Nelze myslet ani na korál a křišťál,
pytlíček moudrosti je nad perly.
¹⁹Nevyrovná se jí topas z kušské krajiny,
nelze ji ocenit ryzím zlatem.
     ²⁰Moudrost tedy – odkud přichází,
kdepak se najde poznání?
²¹Skrytá je očím všech smrtelníků,
je utajena před ptactvem nebes.
²²Smrt a podsvětí říkají:
‚Náš sluch zachytil o ní jen zprávu.‘
²³Bůh sám zná k ní cestu,
on ví, kde se najde.
²⁴Vždyť on obhlíží zemské končiny,
všechno pod nebem vidí.
²⁵Když prudkost určil větrům,
míru stanovil vodám,
²⁶když dešťům dal hranici
a cestu hřímajícím mrakům,
²⁷tu ji uzřel a zjevil,
určil ji a prozkoumal,
²⁸člověku pak řekl:
‚Hle, bázeň před Pánem – to je moudrost,
varovat se zlého – to je obezřelost.‘"
RESPONSORIUM
1 Kor 2, 7; 1, 30a

O. Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. * Bůh ji už před lety předurčil k naší slávě.
V. Jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako dárce moudrosti. * Bůh ji už před lety předurčil k naší slávě.
DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu "Vyznání" od svatého biskupa Augustina
(Lib. 1, 1 – 2, 2. 5, 5: CCL 27, 1-3)

Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě

     Velký jsi, Pane, a veškeré chvály hodný; velká je tvá moc a tvá moudrost je bez míry. Chce tě chválit člověk, částečka tvého stvoření, člověk, který v sobě nosí a šíří svoji smrtelnost jako svědectví svého hříchu i svědectví toho, že se pyšným protivíš. A přece tě chce člověk, částečka tvého stvoření, chválit. To ty působíš, že chválit tě je nám potěšením; neboť tys nás stvořil pro sebe, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.
     Dej mi, Pane, poznat a pochopit, co je přednější, zdali tě vzývat nebo tě chválit, zda je přednější tě poznávat nebo tě vzývat. Ale kdo by tě mohl vzývat, jestliže tě nezná? Kdo tě totiž nezná, mohl by vzývat něco jiného. Anebo tě spíš máme vzývat, abychom tě poznali? Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? Jak mohou uvěřit bez kazatele?
     Pána budou chválit, kdo ho hledají. Kdo ho hledají, najdou ho, a kdo ho najdou, budou ho chválit. Kéž tě, Pane, hledám ve svém vzývání a kéž tě vzývám ve víře v tebe, tak jak jsi nám byl zvěstován. Vzývá tě, Pane, má víra, kterou jsi mi dal, kterous do mne vlil lidstvím svého Syna a službou svého kazatele.
     A jak mám vzývat svého Boha, svého Boha a Pána? Budu ho přece zvát k sobě, když ho budu vzývat. A kde je ve mně místo, kam by mohl přijít můj Bůh? Kam by ke mně mohl vstoupit Bůh, který učinil nebe i zemi? Cožpak je ve mně něco, Pane Bože můj, co by tě mohlo pojmout? Pojmou tě snad nebesa i země, které jsi učinil a v nichž jsi učinil i mne? Anebo to, že bez tebe není vůbec nic, naopak způsobuje, že jsi ve všem, co existuje?
     Ale proč tedy vlastně prosím, abys ke mně přišel? Vždyť i já jsem, a nemohl bych přece být, kdybys ve mně nebyl. Já nejsem ještě v podsvětí, ale ty jsi i tam. Neboť i když sestoupím do podsvětí, i tady jsi. Takže bych nebyl, Bože můj, vůbec bych nebyl, kdybys ty nebyl ve mně. Anebo bych spíše nebyl, kdybych nebyl v tobě, od něhož a skrze něhož a pro něhož je všecko? I tak je to, Pane, i tak. Kam tě mám zvát, jsem-li v tobě? A odkud ke mně máš přijít? Kam mimo nebe a zemi bych musel odejít, aby ke mně odtud přišel můj Bůh, který řekl: Já naplňuji nebe i zemi?
     Kdo mi dá v tobě spočinout? Kdo mi dá, abys přišel do mého srdce a opil je, abych zapomněl na svoji bídu a objal tebe, své jediné dobro? Čím pro mne jsi? Smiluj se nade mnou, ať o tom mohu mluvit. A čím jsem pro tebe já, že mi přikazuješ, abych tě miloval, a že se na mne hněváš, když to nedělám, a hrozíš mi nesmírným neštěstím? Což nestačí už to, že tě nemiluji?
     Běda mi! Řekni mi pro své milosrdenství, Pane Bože můj, čím pro mne jsi. Řekni mé duši: Pomoc tvá jsem já. Promluv tak, ať to slyším. Hle, uši mého srdce se obracejí k tobě; otevři je a řekni mé duši: Pomoc tvá jsem já. Potěším se tím hlasem a budu se tě držet. Neskrývej přede mnou svoji tvář: chci umřít, abych nezemřel, a mohl patřit na tvou tvář.
     ¹
     ²
     ³
     ⁴
     ⁵
     ⁶
     ⁷
     ⁸
     ⁹
     ¹⁰
RESPONSORIUM
Žl 73, 25-26; 35, 3b

O. Koho mám kromě tebe na nebi? A na zemi nic nežádám než tebe. Ať tělo mé i srdce pominou – * Pán je má skála a můj úděl navždy.
V. Řekni mé duši: Pomoc tvá jsem já. * Pán je má skála a můj úděl navždy.
Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –
⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –
⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –
⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –
⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –
⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –
⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –
⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –
⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –
⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –
    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.
Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.

Žalm 149
Jásot svatých
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –
⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 7, 10. 12
Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi! Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále.
Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále.
PROSBY
Chvalme Krista Pána, neboť on je naše světlo a naše slunce, které osvěcuje každého člověka a nezná západu, a volejme:
     PANE, ŽIVOTE NÁŠ A NAŠE SPÁSO
Stvořiteli vesmíru, vděčně přijímáme od tvé lásky počátek tohoto dne
— a připomínáme si tvé vzkříšení.
Kéž nás dnes tvůj Duch, Dárce všeho dobra, naučí konat, co je ti milé
— a tvoje moudrost ať nás vždy vede.
Dej nám, ať nás účast na dnešní bohoslužbě naplní velkou radostí,
— ať s radostí slyšíme tvé slovo a přijímáme tvé tělo.
Z celé duše ti děkujeme
— za tvá nesmírná dobrodiní.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, náš nebeský Otče, dovoláváme se tvé prozřetelnosti, jejíž záměry nikdo nemůže zmařit, a prosíme: odvrať od nás všechno, co nám škodí, a všechno, co nám dáváš, ať nám prospívá. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie

6. březen 20119. NEDĚLE BĚHEM ROKU

6. březen 2011
9. NEDĚLE BĚHEM ROKU