Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. prosinec 2010
Doba adventní, 1. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hle, z pouště zní hlas jasný dost,
jenž deptá každou nepravost,
vyhosťme z nitra plané sny,
už svítá Ježíš z výšiny.

Prober se duše z mrákoty,
než tě kal hříchů zatopí.
Už nová hvězda vysvitla,
jež vyvede svět z moci zla.

Beránek je k nám posílán
za naše hříchy splatit daň.
Úpěnlivými prosbami
jej prosme o slitování.

Až jako blesk se vrátí zpět
a v pouta hrůzy sevře svět,
ať netrestá nás podle vin,
je však nám Otcem laskavým.

Ať slávou se Bůh Otec skví,
buď jeho Synu vítězství.
Nechť chvála Duchu, Plameni,
po všechny věky všude zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V.  Lidé, slyšte slovo Páně.
O.  A hlásejte je po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ^16.1Pošlete beránka vladařovi země,
z Petry na poušti k hoře siónské dcery.
²Jako ptáčata na útěku,
jako mláďata vyplašená z hnízda,
tak budou moabské dcery
u arnonských brodů.

     ³Dej radu, učiň rozhodnutí,
v pravé poledne vrhni svůj stín jako noc!
Skryj rozptýlené, nezrazuj uprchlíky!
⁴Kéž u tebe smějí přebývat moabští vyhnanci,
buď jim skrýší před zhoubcem!

     Je veta po tyranu,
skončilo zpustošení,
zmizel ze země ten, kdo ji deptal!
⁵V milosrdenství bude upevněn trůn;
a na něm bude v Davidově stánku
věrně sedět soudce, který hledá právo
a rychle uplatňuje spravedlnost.

     ^17.4V ten den vybledne Jakubova sláva
a jeho tučné tělo zhubne.
⁵Bude to, jako když sekáč shrnuje stébla
a jeho paže utíná klasy,
jako když se sbírají klasy v údolí Refaim.

⁶Zbudou v něm jen paběrky,
jako když se oklepává oliva:
zůstanou dvě nebo tři olivky na konci větve,
čtyři až pět na vrcholku ovocného stromu
– praví Hospodin, Bůh Izraele.

     ⁷V ten den vzhlédne člověk ke svému tvůrci
a jeho oči budou hledět na Svatého Izraele.
⁸Nebude vzhlížet k oltářům,
které zhotovily jeho ruce,
na to, co udělaly jeho prsty,
na posvátné háje a kadidlové oltáře.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého jáhna Efréma k evangelní harmonii „Diatessaron“

     V úmyslu zabránit učedníkům, aby se ho tázali na chvíli jeho příchodu, řekl Kristus: O tom dni a té hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn.¹ To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti.² Proto to skryl, abychom bděli a aby každý z nás považoval za možné, že se to stane za jeho života. Kdyby totiž zjevil, v kterém čase přijde, nebyl by jeho příchod předmětem zájmu a očekávání národů a věků. Řekl sice, že přijde,³ ale neřekl, kdy hodlá přijít; a tak pro všechna pokolení a věky zůstává živá naděje na jeho příchod.
     Ačkoli Pán stanovil znamení svého příchodu, jejich chvíli není možné nějakým způsobem jasně vyrozumět. Vždyť tato znamení přicházela a přecházela v mnohých obměnách, ba vyskytují se i dosud. Jeho poslední příchod je totiž podobný prvnímu.
     Vždyť přece jako na něj čekali spravedliví a proroci⁴ v domnění, že se zjeví za jejich dnů, tak i dnes touží každý věřící, aby jej směl uvítat ve své době, protože nezjevil den svého příchodu. Je tomu tak především z toho důvodu, aby se někdo nedomníval, že ten, jehož moci i panství podléhají rytmy i časy, je sám podroben osudu a hodině. Jak by tomu, kdo popsal známky svého příchodu, mohlo být skryto to, co sám ustanovil? Proto vylíčil svá znamení takovým způsobem, aby všechna pokolení i věky měly už od počátku důvod považovat za možné, že se jeho příchod uskuteční v jejich době.
    Bděte! Když totiž tělo spí, ovládá nás přirozenost, a skutek se již neděje z naší vůle, nýbrž z pudového hnutí přirozenosti. Má-li duši v moci vážné ochromení, jako třeba skleslost nebo truchlivost, ovládá ji nepřítel a jejím prostřednictvím dělá to, co ona sama nechce. Přirozenosti vládne násilí, duši pak nepřítel.
     Bdělost, kterou Pán přikázal, uložil tedy oběma stránkám člověka: tělu, aby je střežila před ospalostí, duši, aby ji střežila před otupělostí a bázlivostí. Jak praví i Písmo: procitněte, spravedliví,⁵ a procitám a pořád jsem u tebe⁶ a opět: neochabujte.⁷ Proto konajíce svěřenou službu, nenecháváme se ovládnout malomyslností.^{8
     1} Mt 24, 36
     ² Sk 1, 7
     ³ srov. Mt 24, 30
     ⁴ srov. Mt 13, 17
     ⁵ srov. 1 Kor 15, 34 (Vulg.)
     ⁶ srov. Žl 138 (139), 18 (Vulg.)
     ⁷ srov. Ef 3, 13
     ⁸ srov. 2 Kor 4, 1

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
³ O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

⁴ ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
⁵ Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

⁶ Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

⁷ Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

⁸ Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
⁹ Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
¹⁰ Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
¹¹ Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

¹² Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

¹⁰ Slyšte, národové, slovo Páně *
       a zvěstujte je dalekým ostrovům!
    A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
       a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –

¹¹ Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
       vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
¹² S jásotem přijdou na horu Sión, *
       rozběhnou se za Božími dary;
    za obilím, vínem a olejem, *
       za mláďaty bravu a skotu.
    Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
       a už nebudou hladovět. –

¹³ Tehdy se radostí roztančí panna, *
       mládež i starci se rozveselí.
    Jejich smutek obrátím v radost, *
       potěším je a bědy jim proměním v jásot.
¹⁴ Kněží se potěší nad obětním tukem, *
       mými dary se nasytí můj lid.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)

² Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
      ve městě Boha našeho.
³  Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
      je všemu světu k potěše;
   ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
      to město krále mocného.
⁴ Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
      je jeho hradbou bezpečnou. –

⁵ Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
      přitáhli všichni najednou.
⁶ Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
      s hrůzou se dali na útěk.
⁷ Třesavka děsu je tam zachvátila, *
      křeč jako bolest rodičky,
⁸ jako když prudký vítr od východu *
      taršíšské lodi rozbíjí. –

⁹ Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
      ve městě Boha našeho,
   v tom městě Pána zástupů: *
       Pán zbudoval je pro věky!
¹⁰ S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
       na tvoje milosrdenství.
¹¹ Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
       až na kraj země dosahá.
    Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
       ať Sión se z ní raduje,
¹² ať zajásají všechny judské dcery *
       nad tvými, Pane, rozsudky! –

¹³ Projděte Sión, obejděte kolem *
       a jeho věže spočtěte,
¹⁴ prohlédněte si jeho opevnění, *
       projděte jeho paláci,
¹⁵ ať povíte všem příštím pokolením: *
       že takto veliký je Pán,
    náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
       Ten, jenž nás vede na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Vyhlížím Pána, svého Spasitele, a čekám na něho, neboť už je blízko, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Vyhlížím Pána, svého Spasitele, a čekám na něho, neboť už je blízko, aleluja.

PROSBY
Kristus, Boží moudrost a moc, rád přebývá s lidskými dětmi. Proto ho s důvěrou prosme:
     PANE, BUĎ NÁM NABLÍZKU.

Pane Ježíši Kriste, tys nás povolal do království své slávy,
— učiň, ať se ti svým životem ve všem líbíme.
Ty – neznámý světu – stojíš uprostřed nás,
— zjev lidem svou tvář.
Ty jsi nám blíž než my sami sobě,
— upevni v našich srdcích důvěru a naději ve spásu.
Ty jsi zdroj svatosti,
— zachovej nás čisté a bez poskvrny pro den svého příchodu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí Bože, přispěj nám svou mocí na pomoc a dej nám sílu překonávat překážky, které nám staví do cesty naše hříchy, ať v nás tvá milost může účinněji působit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie