Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. květen 2010
Seslání Ducha Svatého, slavnost

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Radosti, které blaží nás,
kruh roku přivedl k nám zas,
když učedníkům blízko čel
jak oheň vzplál Duch Těšitel.

Plameny ohně plápolal,
jazyků rudých maje tvar,
aby vždy slovy kypěli
a ohněm lásky hořeli.

Hle, mluví všemi jazyky,
že žasne zástup veliký.
Za zpité moštem má však ty,
jež naplnil Duch přesvatý.

Ten div měl důvod tajemný:
Když končí posvátný kruh dní
po velkonoční slavnosti,
též Zákon dluhy odpouští.

Teď i my, Bože, lásku tvou
vzýváme s tváři skloněnou:
K nám sestup a nám z výsosti
dej svého Ducha s milostí.

Ta nitra, jež jsi posvětil,
též milosti jsi naplnil.
I nám teď odpusť každý hřích
a dopřej časů pokojných.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat.
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s duší pokornou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam jde, aleluja.

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam jde, aleluja.

Ant. 2 Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, aleluja.

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, aleluja.

Ant. 3 Sešli svého Ducha a budou stvořeni a obnovíš tvář země, aleluja.

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Sešli svého Ducha a budou stvořeni a obnovíš tvář země, aleluja.

V. Duch Páně naplňuje celý svět, aleluja.
R. A ten, který vše obnovuje, ví o všem, co se mluví, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Římanům

    ⁵Ti, kdo žijí, jak chce tělo, usilují jen o věci tělesné; kdo však žijí, jak chce Duch, o věci duchovní. ⁶Snahy lidí tělesných vedou ke smrti, snahy lidí duchovních k životu a pokoji. ⁷Proto snahy lidí tělesných stojí v nepřátelství s Bohem, neboť nejsou podřízeny Božímu zákonu, ba ani být nemohou. ⁸Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu.
     ⁹Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. ¹⁰Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je plný života, protože je ospravedlněn. ¹¹A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.
     ¹²Nuže bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. ¹³Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít. ¹⁴Neboť všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové. ¹⁵Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: "Abba, Otče!" ¹⁶Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch Svatý, že jsme Boží děti. ¹⁷Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak spolu s ním mohli dojít slávy. ¹⁸Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
     ¹⁹Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě. ²⁰Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje, ²¹že i ono bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. ²²Víme přece, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. ²³A není samo. i my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla. ²⁴Naše spása je zatím pouze předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v to mohl doufat? ²⁵Ale doufáme-li v něco, co ještě nevidíme, čekáme na to s vytrvalostí.
     ²⁶Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. a tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, ²⁷a Bůh, který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu "Proti bludným naukám" od svatého biskupa Ireneje

     Když Pán dával učedníkům moc uskutečňovat znovuzrození člověka v Bohu, řekl jim: Jděte, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.¹
     O tomto Duchu mluvil ústy proroků a slíbil, že jej vylije v posledních dnech na své služebníky a služebnice, aby prorokovali.² Proto také, když se Boží Syn stal Synem člověka, sestoupil tento Duch na něho, aby se s ním natrvalo usídlil v lidském pokolení, aby navždy spočinul v lidech a přebýval v celém Božím stvoření. Ve všech a ve všem působí, aby se dála Otcova vůle a všechno obnovuje proměnou staroby v Kristovu novost.
     Po nanebevstoupení Páně, jak říká Lukáš, sestoupil tento Duch v den letnic na učedníky,³ maje moc uvést všechny národy do života a otevřít jim přístup k nové smlouvě. Proto také učedníci jednomyslně chválili Boha ve všech jazycích a Duch uváděl v jednotu vzdálená společenství a prvotiny ze všech národů přinášel Otci.
     A proto také Pán slíbil, že sešle Utěšitele, který nás připraví pro Boha. Tak jako nelze ze suché mouky bez přidání tekutiny udělat žádné těsto ani chléb, tak se ani my ve své mnohosti nemůžeme spojit v jedno v Kristu Ježíši⁴ bez vody, která přichází z nebe. a jako vyprahlá země bez vláhy nerodí, tak bychom ani my, všichni z počátku jako suchý strom,⁵ nemohli nést plody života bez hojného deště,⁶ který přichází shůry jako dar.
     Té jednoty, která vede k neporušitelnosti, se naším tělům dostalo v křestní koupeli, duším ji dal sám Duch.⁷
     Duch Boží, který spočinul na Pánu, je Duch moudrosti a rozumu, Duch rady a síly, Duch poznání, zbožnosti a bázně před Hospodinem.⁸ A tohoto Ducha dal Pán zase Církvi, když pro celou zemi seslal z nebe Přímluvce. Podle výroku Páně byl však jako blesk na zemi svržen také ďábel.⁹ Proto tak nezbytně potřebujeme Boží rosu, abychom neshořeli a abychom nepřestali nést plody. a také aby tam, kde máme žalobce,¹⁰ byl i Obhájce a Pomocník, neboť Pán svěřil Duchu Svatému svého člověka, který upadl mezi lotry. Nad tímto člověkem se sám slitoval, ovázal mu rány a vynaložil dva královské denáry.¹¹ a tak když jsme skrze Ducha přijali obraz i nápis¹² Otce a Syna, zužitkujme tento svěřený denár a spolu s výtěžkem jej vraťme Pánu.^{13
     1} Mt 28, 19
     ² srov. Ji 3, 1-3; Sk 2, 17
     ³ srov. Sk 2, 1-4
     ⁴ srov. Gal 3, 28; Řím 12, 5
     ⁵ srov. Lk 23, 31
     ⁶ srov. Žl 67 (68), 10
     ⁷ srov. Jan 3, 5
     ⁸ Iz 11, 2 (LXX a Vulg.)
     ⁹ srov. Lk 10, 18; Zj 12, 9
     ¹⁰ srov. Zj 12, 10
     ¹¹ srov. Lk 10, 30-35
     ¹² srov. Mt 22, 20; Mk 12, 16; Lk 20, 24
     ¹³ srov. Mt 25, 14-30; Lk 19, 12-27

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Jak dobrý a milý je, Bože, tvůj Duch, který v nás přebývá! Aleluja.

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jak dobrý a milý je, Bože, tvůj Duch, který v nás přebývá! Aleluja.

Ant. 2 Velebte Pána, prameny vody, jakož i vše, co se ve vodách hýbe, aleluja.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Velebte Pána, prameny vody, jakož i vše, co se ve vodách hýbe, aleluja.

Ant. 3 Apoštolové hlásali cizími jazyky velké Boží skutky, aleluja.

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Apoštolové hlásali cizími jazyky velké Boží skutky, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Všichni byli naplněni Duchem Svatým. * Aleluja, aleluja.
R. Všichni byli naplněni Duchem Svatým. * Aleluja, aleluja.
V. A začali mluvit cizími jazyky.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Všichni byli naplněni Duchem Svatým. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Přijměte Ducha Svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Přijměte Ducha Svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, aleluja.

PROSBY
Kristus Pán dal život své Církvi sesláním Ducha Svatého. Prosme tedy v pevné naději:
     PANE, OBNOV TVÁŘ ZEMĚ.

Pane Ježíši, tys byl povýšen na kříž a z tvého boku vytryskl proud živé vody,
— pošli nám oživujícího Ducha.
Byl jsi oslaven po pravici Boží a předal jsi učedníkům Otcův dar,
— pošli Ducha, aby on sám obnovil svět.
Ty jsi dal apoštolům vdechnutím Ducha Svatého moc odpouštět hříchy,
— pošli Ducha, ať zničí ve světě hřích.
Přislíbil jsi Svatého Ducha, aby nás všemu naučil a připomenul nám všechna tvá slova,
— pošli Ducha, aby nám vysvětloval pravdy víry.
Ty jsi řekl, že pošleš Ducha pravdy, aby o tobě vydával svědectví,
— pošli Ducha, aby z nás učinil tvé věrohodné svědky.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ty shromažďuješ svou Církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým svatým Duchem; sesílej hojnost jeho darů celému světu a společenství věřících provázej působením své milosti jako na počátku, když se začalo šířit tvé evangelium. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie