Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. květen 2010
6. NEDĚLE V DOBĚ VELIKONOČNÍ

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.

Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.

Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.

Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Aleluja, kámen je od hrobu odvalen, aleluja.

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Aleluja, kámen je od hrobu odvalen, aleluja.

Ant. 2 Aleluja, ženo, koho hledáš? Živého mezi mrtvými, aleluja.

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Aleluja, ženo, koho hledáš? Živého mezi mrtvými, aleluja.

Ant. 3 Aleluja, neplač, Maria: Pán vstal z mrtvých, aleluja.

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Aleluja, neplač, Maria: Pán vstal z mrtvých, aleluja.

V. Mé tělo znovu ožilo, aleluja.
O. Chci Boha vyznávat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek prvního listu svatého apoštola Jana

     ¹O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. ²Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. ³Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. ⁴Toto píšeme, aby naše radost byla úplná.
     ⁵To je poselství, které jsme od něho slyšeli a vám zvěstujeme: Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není. ⁶Když tvrdíme, že máme s ním společenství, ale přitom žijeme ve tmě, lžeme a naše jednání není ve shodě s pravdou. ⁷Když však žijeme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev jeho Syna Ježíše Krista nás očišťuje od hříchu.
     ⁸Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. ⁹Když však uznáme, že se dopouštíme hříchů, on nám hříchy odpustí a očistí nás od všeho špatného, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý. ¹⁰Řekneme-li však, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého biskupa Cyrila Alexandrijského k druhému listu Korinťanům

     Ti, kteří mají závdavek Ducha a jsou bohatí nadějí na vzkříšení, ti se již jako přítomného dotýkají toho, co teprve očekáváme a říkají: od nynějška nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek.¹ Vždyť všichni žijeme z Ducha, a nejsme vydáni zániku, který stíhá tělo. Zazářil nám totiž Jednorozený, a tak jsme byli přetvořeni k obrazu Slova, jež všemu dává život.² Dokud panoval hřích, byli jsme zajisté svázáni pouty smrti, ale když nastoupila Kristova spravedlnost, záhubu jsme setřásli.
     Nikdo tedy není odkázán na tělo, to jest na jeho slabost – k níž mezi jiným právem patří také zánik. Když apoštol říká, že nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek, hned dodává, maje před očima nemístné myšlenky některých lidí: Třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme.³ Přímo jako by chtěl říci: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi,⁴ a pro život nás všech podstoupilo podle těla smrt. A právě takového jsme ho poznali; ale od nynějška už ho tak nepoznáváme. I když je totiž v těle, neboť třetího dne znovu ožil a je u nebeského Otce, přesto víme, že je víc než pouhé tělo: Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha.⁵
     Stal-li se tedy v tomto všem předchůdcem a vůdcem našeho života, pak máme kráčet v jeho stopách a nemít na mysli především čistě lidské, tělesné, ale to, co naši tělesnost přesahuje. Správně tedy slovutný Pavel dále říká: Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.⁶ Byli jsme totiž pro víru v Krista prohlášeni za spravedlivé,⁷ a tím pominulo naše prokletí. Neboť ten, který pro nás rozdrtil moc smrti, procitl znovu k životu. Tak jsme poznali, jaký je co do své přirozenosti, opravdu Bůh; tomu se klaníme v duchu a v pravdě⁸ a Syn je nám přitom prostředníkem, který od Otce z nebe světu žehná.
     Proto velmi moudře říká veliký Pavel: Všecko to pochází od Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista.⁹ Opravdu, ani tajemství vtělení, ani z něho plynoucí obnovení nejsou bez vůle Otcovy. Neboť skrze Krista jsme získali k němu přístup, jak sám Kristus říká: Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.¹⁰ Takže opravdu to všecko pochází od Boha, který nás smířil skrze Krista a svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření.^{11
     1} 2 Kor 5, 16
     ² srov. Jan 1, 4
     ³ 2 Kor 5, 16
     ⁴ Jan 1, 14
     ⁵ Řím 6, 9-10
     ⁶ 2 Kor 5, 17
     ⁷ srov. Řím 5, 1
     ⁸ srov. Jan 4, 23
     ⁹ 2 Kor 5, 18
     ¹⁰ Jan 14, 6
     ¹¹ 2 Kor 5, 18

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Toto je den způsobený Pánem, aleluja.

Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)

¹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství! –
² Dům Izraelův ať jen stále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
³ Dům Áronův ať neustále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
⁴ Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“ –

⁵ Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
    a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.
⁶ Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
    co by mi mohli udělati lidé?
⁷ Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
    svrchu se dívám na své nepřátele. –

⁸ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než spoléhat se pouze na člověka.
⁹ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než na mocné se pouze spoléhati.

¹⁰ Obklíčili mě všichni pohané, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹¹ Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹² Obklíčili mě jako včelí roj, †
    jak oheň trní spalovali mě, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹³ Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
    Pán přesto zachránil mě před pádem.
¹⁴ Pán je má síla, je má statečnost, *
    a on se také stal mou záchranou. –

¹⁵ Hlasitý jásot nad zachráněním *
    pod stany spravedlivých zaznívá.
¹⁶ Pravice Páně mocně zasáhla, †
    pravice Páně pozvedla mě zas, *
    pravice Páně mocně zasáhla! –

¹⁷ Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
    o činech Páně vděčně vyprávět.
¹⁸ Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
    do rukou smrti však mě nevydal.
¹⁹ Otevřte mi brány spravedlivých, *
    projdu jimi Pánu díky vzdát! –

²⁰ Zde se otvírá ta brána Páně, *
    tudy spravedliví vcházejí. –

²¹ Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
    že jsem v tobě došel záchrany. –

²² Kámen, zavržený staviteli, *
    stal se náhle kvádrem nárožním.
²³ To se událo jen z moci Páně, *
    zázrak před našima očima.
²⁴ Toto je den způsobený Pánem, *
    jásavě se z něho radujme! –

²⁵ Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
    Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –

²⁶ „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
    My vám z domu Páně žehnáme!“ –

²⁷ Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
    Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
    vedoucí až k rohům oltáře! –

²⁸ Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
    tebe, svého Boha, velebím. –

²⁹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Toto je den způsobený Pánem, aleluja.

Ant. 2 Požehnaný jsi na nebeské obloze, Bože náš, a chvály hodný na věky aleluja.

⁵² Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –

    Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
       chvályhodné a vyvýšené na věky. –

⁵³ Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁴ Požehnaný jsi na trůně svého království, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁵ Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
       a vládneš nad cheruby, *
       chvályhodný a vyvýšený na věky. –

⁵⁶ Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
       chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁷ Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
       chvalte a vyvyšujte ho na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Požehnaný jsi na nebeské obloze, Bože náš, a chvály hodný na věky aleluja.

Ant. 3 Klaňme se Bohu, který sedí na trůnu, a volejme: Amen, aleluja.

Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)

¹ Velebte Pána v jeho svatyni, *
      chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
² Chvalte ho za divy, jež učinil, *
      chvalte ho pro velikost svrchovanou! –

³ Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
      chvalte ho v doprovodu harf a citer!
⁴ Chvalte ho bubínky a vířením, *
      chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
⁵ Chvalte ho zvonivými cimbály, †
      chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
      Vše, co má dech, ať Pána velebí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Klaňme se Bohu, který sedí na trůnu, a volejme: Amen, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, smiluj se nad námi. * Aleluja, aleluja.
R. Kriste, Synu živého Boha, smiluj se nad námi. * Aleluja, aleluja.
V. Ty, který jsi vstal z mrtvých.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, smiluj se nad námi. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl já, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl já, aleluja.

PROSBY

Vzývejme Boha, Otce všemohoucího, neboť on vzkřísil Ježíše, našeho Pána a Spasitele:
     BOŽE, DEJ NÁM ÚČAST NA SLÁVĚ KRISTOVĚ.

Otče svatý, tys převedl svého milovaného Syna z temnot smrti do světla své slávy,
— doveď i nás do svého podivuhodného světla.
Tys nás spasil skrze víru a křest,
— učiň, ať dobře žijeme podle svého křestního slibu.
Přikazuješ nám, abychom usilovali o to, co je shůry, kde vládne Kristus po tvé pravici,
— nedopusť, abychom podlehli pokušení a odvrátili se od tebe.
Ať svítí ve světě náš život s Kristem skrytý v tobě,
— aby byl předzvěstí nového nebe a nové země.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí Bože, dej, ať prožíváme velikonoční dobu tak opravdově, aby se naše spojení se vzkříšeným Kristem trvale projevovalo v celém našem životě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie