Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.
Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.
Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.
Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. Aleluja.
Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)
I
2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.
3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
základy pevné má věrnost na nebi má. –
4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
David, služebník můj, má ode mne slib:
5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –
6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.
7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?
8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –
9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.
10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.
11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –
12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.
13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.
14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.
15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –
16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.
17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.
18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
a tvou přízní mohutní naše moc.
19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
Svatému Izraele patří náš král.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. Aleluja.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova. Aleluja.
20 Za onoho času mluvils ve vidění *
k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
„Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.
21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
jeho pomazal jsem svatým olejem,
22 aby moje ruka stále byla při něm, *
aby ho má paže posilovala. –
23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.
24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
kdo ho nenávidí, všechny budu bít.
25 Provázet ho budu věrností a přízní *
a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.
26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
a na mocné řeky jeho pravici. –
27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.
28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
učiním ho prvním mezi vladaři.
29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
zůstanu mu věrný v naší úmluvě.
30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova. Aleluja.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti. Aleluja.
31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
podle mého řádu nebudou-li žít,
32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
a mých přikázání přestanou-li dbát,
33 potrestám je metlou za to provinění, *
pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –
34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
ve své věrnosti ho přesto nezklamu.
35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
co má ústa řekla, to už nezměním.
36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
– ode mne se David klamu nedočká –
37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,
38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
dokud mraky půjdou, pevně bude stát.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti. Aleluja.
V.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O.
Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
1Zatroubil pátý anděl. Viděl jsem hvězdu, jak se zřítila z nebe na zem. Byl jí dán klíč od propasti podsvětí.
2Jakmile tu propast otevřela, vyvalil se z ní dým jako z ohromné výhně – slunce i ovzduší se od dýmu
z té propasti zatemnily – 3a z toho dýmu vyletěly na zem kobylky; byla jim dána moc, jakou na zemi mají štíři.
4Ale bylo jim přikázáno, že nesmějí škodit na zemi trávě ani žádné zelené rostlině ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají
na čele Boží znamení. 5Nesměly je však usmrcovat, ale jen trápit po pět měsíců. Bolest, kterou působí, se podobá bodnutí štíra.
6Tehdy lidé budou hledat smrt, a nenajdou ji, budou si přát umřít, ale smrt od
nich uteče.
7Vzhledem se ty kobylky podobaly koním vystrojeným do války; na hlavě měly jakoby zlatou korunu a jejich tvář připomínala
lidský obličej; 8žíně měly jako ženské vlasy a zuby jako lvi; 9měly pancíře
jako ze železa a šramot jejich křídel jako rachot vozů s mnoha koňmi, když se řítí do boje; 10ocasy měly jako štíři
a v nich žihadlo, aby mohly lidem škodit po pět měsíců; 11jako král je vedl anděl propasti, hebrejsky se jmenuje
Abaddon, řecky Apollyon – Ničitel.
12První "běda" přešlo, a hle – už jsou tu dvě další.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z „První apologie“ od svatého mučedníka Justina
Vyložíme nyní, jak jsme se zasvětili Bohu, když jsme byli obnoveni skrze Krista.
Všechny, kdo nabyli přesvědčení a uvěřili, že to, co učíme a říkáme, je pravda, a kdo prohlásili, že podle toho mohou žít, učíme nejprve, aby se modlili a postem si
od Boha vyprošovali odpuštění svých předchozích hříchů. Sami se modlíme a postíme s nimi.
Pak je vedeme k vodě, kde se znovu zrodí, právě tak jako jsme se znovu zrodili i my sami. Ve vodě se jim totiž dostane koupele ve jménu Boha, Otce a Vládce
veškerenstva, i našeho Spasitele Ježíše Krista i Ducha Svatého.
Vždyť Kristus řekl: Nenarodíte-li se znovu, nevejdete do nebeského království.1 Tu je ovšem jasné, že není možné, aby ti, kdo se již jednou narodili, vstoupili
do lůna svých matek.2
A skrze proroka Izaiáše je řečeno, že od těch, kdo zhřešili, ale činí pokání, budou odňaty jejich hříchy: Umyjte se čistě! Odstraňte své špatné skutky pryč z mých
očí; učte se jednat dobře. Sirotku dopomozte k právu, zastaňte se vdovy. Pak přijďte a budeme spolu mluvit, praví Pán. I kdyby byly vaše hříchy jako purpur, vybělím
je jak vlnu, a kdyby byly jako šarlat, nad sníh zbělejí. Neposlechnete-li však, pohltí vás meč. Tak promluvila Hospodinova ústa.3
Smysl těchto slov jsme se dověděli od apoštolů: O svém prvém zrození jsme nic nevěděli, narodili jsme se podle slepého zákona přírody z vlhkého semene vzájemným
spojením svých rodičů a vyrůstali jsme ve špatných mravech a zlých zvrácenostech. Abychom však nezůstali dětmi přírodní nutnosti a nevědomosti, ale stali se dětmi
vyvolení a poznání a byli ve vodě obmyti od hříchů, jichž jsme se dopustili, proto se nad tím, kdo touží být znovuzrozen a projevil lítost nad svými hříchy,
vyslovuje jméno Boha, Otce a Vládce veškerenstva. Totéž jediné jméno říkáme, když toho, kdo má být obmyt, vedeme ke křestní koupeli.
Nikdo zajisté nemůže nevyslovitelného Boha nazvat jménem; a kdyby se někdo odvážil tvrdit, že má na to právo, propadl beznadějnému šílenství.
Tato koupel pak se nazývá osvícení, neboť mysli těch, kdo se těmto věcem učí, se při ní dostává světla.
A ten, komu se dostává tohoto osvícení, je omýván také ve jménu Ježíše Krista ukřižovaného pod Ponciem Pilátem a ve jménu Svatého Ducha, který ústy proroků všechno o
Ježíši předpověděl.
1 srov. Jan 3, 3; Mt 18, 3
2 srov. Jan 3, 4
3 Iz 1, 16-20
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Všechny národy se ti přijdou klanět, Pane, aleluja.
Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (Srov. 2 Kor 1, 3. 4)
1 Nakloň ke mně sluch a slyš mě, Pane, *
neboť jsem tak ponížen a bídný.
2 Zachovej mě, neboť jsem ti oddán, *
služebníku pomoz, jenž ti věří. –
3 Tys můj Bůh, měj, Pane, slitování! *
Vždyť já den co den jen k tobě volám.
4 Život oblaž svému služebníku, *
vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
5 Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, *
milosrdný k těm, kdo vzývají tě. –
6 Pane, slyš mé úpěnlivé prosby, *
popřej sluchu hlasitému nářku!
7 Volám k tobě ve své velké tísni *
s pevnou důvěrou v tvé vyslyšení. –
8 Žádný bůh ti není, Pane, roven, *
není rovných dílům, jež jsi stvořil.
9 Všechny národy se přijdou klanět, *
vzdávat úctu tvému jménu, Pane,
10 neboť velký jsi a divy konáš, *
neboť ty, sám jediný, jsi Bůh. –
11 Uč mě cestě tvé, ať jednám správně, *
veď mé srdce k tomu: ctít tvé jméno.
12 Chci tě, Pane, celým srdcem chválit, *
na věky tvé jméno oslavovat.
13 Neboť velká je tvá láska ke mně, *
ze dna temnot zachránils mou duši. –
14 Bože, pyšní proti mně se spikli, †
tlupa zhoubců míří na můj život, *
na tebe se přitom neohlíží.
15 Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný, *
shovívavý, laskavý a věrný.
16 Propůjč svému služebníku sílu, *
ať je spasen syn tvé služebnice! –
17 Skloň se ke mně, nade mnou se smiluj, *
znamení své milosti zjev na mně,
ať mí nepřátelé s hanbou spatří, *
že je Pán má útěcha a pomoc!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Všechny národy se ti přijdou klanět, Pane, aleluja.
Ant. 2 Naše oči uzří krále v jeho lesku, aleluja.
13 Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
14 Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
15 Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
16 Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Naše oči uzří krále v jeho lesku, aleluja.
Ant. 3 Všichni lidé uvidí dílo spásy našeho Boha, aleluja.
Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
neboť učinil veliké divy: –
on svou pravicí vítězství dobyl, *
zvítězil svým ramenem svatým.
2 Pán dal poznat dílo své spásy, *
před všemi zjevil svou spravedlnost.
3 Rozpomněl se na svoji milost, *
na věrnost domu Izraele;
viděly všechny končiny země *
dílo spásy našeho Boha. –
4 Plesejte před Pánem, všechny země, *
radujte se, zpívejte, hrejte!
5 Hrejte Pánu na strunách harfy, *
na strunách harfy s hlasitou písní!
6 Za zvuku trub a dunění rohů *
jásejte před tváří našeho Krále! –
7 Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
celá zem se vším, co na ní žije!
8 Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
ať i hory jásají sborem
9 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on podle práva národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Všichni lidé uvidí dílo spásy našeho Boha, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
V. Ten, který pro nás visel na kříži.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo vidí Syna a věří v něho, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den, aleluja.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo vidí Syna a věří v něho, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den, aleluja.
PROSBY
Kristus byl vydán na smrt za naše hříchy a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění. Prosme ho a volejme k němu:
VÍTĚZNÝ KRISTE, DEJ NÁM SVOU SPÁSU.
Kriste, Spasiteli, svým vítězstvím nad smrtí jsi nám přinesl radost, svým vzkříšením jsi nás povýšil a štědře obdaroval,
— potěš naše srdce a naplň nás dary Ducha Svatého.
Andělé i lidé se ti klanějí a vzdávají ti chválu,
— uč nás zvláště v této velikonoční době, abychom se ti klaněli v duchu a v pravdě.
Kriste, naše spáso, prokaž své milosrdenství lidu, který očekává vzkříšení,
— smiluj se nad námi a chraň nás dnes ode všeho zlého.
Králi slávy, živote náš, jednou se zjevíš celému světu,
— dej, abychom se i my zjevili s tebou ve slávě.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, stůj při svém lidu, a když jsi nám udělil milost víry, veď nás, abychom dosáhli
trvalé účasti na vzkříšení tvého jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie