[ nová verze ]
18. prosinec 2026, Pátek
3. týden žaltáře
Doba adventní, 3. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. prosinec 2026 Doba adventní, 3. týden 3. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Proroci rozhlašují zvěst,
že Kristův příchod blízký jest,
nadchází spásonosný čas
milosti, jíž vykoupí nás.
Už prosvítá den nový tmou
a nitra se již blahem dmou,
když pravdivými slovy Jan
o příští slávě mluví k nám.
Toť onen první příchod byl,
kdy Pán ne proto sestoupil
svět ztrestat, ale uzdravit
vše choré, padlých spásou být.
Ten druhý příchod zvěstuje,
že přede dveřmi Kristus je,
by věnce slávy svatým dal
a věrné do své říše vzal.
S příslibem světla věčnosti,
hle, hvězda spásy už se skví,
a zve nás svými paprsky
ve věčný pokoj nebeský.
Jen tebe, Kriste, chce náš duch
uzřít tak, jak jsi pravý Bůh.
To nazírání pak se nám
tvou ustavičnou chválou staň. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I
2 Pojď mě zachránit, Bože, *
voda až k hrdlu mi sahá,
3 bořím se v hlubokém bahně, *
jako by bezedné bylo,
padl jsem do hlubin vodních, *
proud mě strhuje s sebou.
4 Jsem už vysílen křikem, *
hrdlo mám ochraptělé,
oči mi hleděním slábnou, *
jak čekám na svého Boha.
5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
je těch, kdo mají mě v zášti,
silnější nežli mé kosti
jsou, kdo mě stíhají křivě. *
Vrátit mám to, co jsem nevzal! –
6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
prohřešky moje nejsou ti tajny.
7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
ať kvůli mně se nedočká hanby, *
kdo hledá Boha Izraele! –
8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
pohana ulpěla na mé tváři.
9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
synům mé matky jsem jako cizí. –
10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
ale i to mi jen k potupě bylo. –
12 V pytli jsem chodil za pokání, *
za to jsem jim byl leda pro smích.
13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
opilci zpívají posměšky o mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
II
14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
jak jenom ty se smilovat umíš, *
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
16 aby mě proud už nestrhoval, †
aby mě hloubka nepohltila, *
ať propast nade mnou nezavře jícen! –
17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
18 Neukrývej se před služebníkem, *
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –
19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
20 Ty přece znáš mé ponížení, *
před tebou stojí mí protivníci. –
21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
potupa má je nezhojitelná;
doufal jsem v soucit, ale marně, *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
v žízni mě octem napájeli.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
III
30 Já však jsem ubožák v bídě, *
chraň mě svou pomocí, Bože!
31 Chci jménu Božímu zpívat, *
vděčně je chválit a slavit.
32 To bude milejší Pánu, *
nad žertvu rohatých býků. –
33 Těšte se, pokorní, z toho: *
Kdo hledá Boha, ten sílí!
34 Neboť Pán ubohé slyší, *
nezhrdne zajatci svými.
35 Chval ho nebe i země, *
moře a vše, co v něm žije! –
36 Neboť Bůh zachová Sión, †
zbuduje judská města; *
budou v nich žít a sídlit
37 potomci těch, kdo mu slouží; †
kdo jeho jméno ctí s láskou, *
najdou v nich navždy svůj domov.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
V.
Vzpřimte se a zdvihněte hlavu.
O.
Protože se blíží vaše vykoupení.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
46, 1-13
Hospodin proti babylónským modlám
1Padl Bél, zhroutil se Nabo,
jejich modly připadly soumarům a dobytku.
Jejich sochy nesou jako břemena unavená zvířata.
2Zhroutily se, spolu padly,
nemohly zachránit ty, kdo je nesli;
samy půjdou do zajetí.
3Slyš mě, Jakubův dome,
vy všichni, kteří jste zbyli z Izraelova domu,
které nosím od mateřského klína,
které chovám od mateřského lůna.
4Až do vašeho stáří jsem stejný,
až do vašich šedin se budu s vámi vláčet.
Činil jsem tak, ponesu vás,
povleču se s vámi a zachráním vás.
5Ke komu mě přirovnáte, ke komu připodobníte,
s kým změříte, abychom si byli rovni?
6Sypou z měšce zlato,
váží na váze stříbro,
najímají zlatníka, aby z toho udělal boha;
koří se a klanějí.
7Berou ho na ramena a nesou,
stavějí na jeho místo,
on stojí a ze svého místa se nehýbá.
Když někdo k němu volá, neodpovídá,
z tísně ho nevysvobodí!
8Pamatujte na to a zastyďte se,
vezměte si to k srdci, odpadlíci!
9Rozpomeňte se na minulost odpradávna,
že já jsem Bůh
a jiný Bůh není,
není mně podobného.
10Od počátku oznamuji poslední věci,
dávno předtím to, co se ještě nestalo.
Říkám: „Můj úradek se splní,
udělám všechno, co si přeji.“
11Od východu povolám dravého ptáka,
z daleké země muže, kterého jsem zvolil.
Jak jsem řekl, tak to splním,
jak jsem si umínil, tak to provedu.
12Slyšte mě, vy tvrdohlavci,
kteří jste vzdáleni od spravedlnosti.
13Přiblížil jsem svou spravedlnost, není daleko,
má spása se neomešká.
Na Siónu udělím spásu
a Izraeli svou slávu.
RESPONSORIUM
Iz 46, 12. 13
O.
Slyšte mě, vy tvrdohlavci, kteří jste vzdáleni od spravedlnosti. *
Na Siónu udělím spásu a Izraeli svou slávu.
V.
Přiblížil jsem svou spravedlnost, není daleko, má spása se neomešká. *
Na Siónu udělím spásu a Izraeli svou slávu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu Diognetovi
(Cap. 8, 5 – 9, 6: Funk 1, 325-327)
Bůh zjevil svou lásku prostřednictvím svého Syna
Nikdo z lidí Boha ani nespatřil,1 ani o něm nedal zprávu, nýbrž on sebe sám zjevil. A zjevil se prostřednictvím víry, jíž jediné je umožněno Boha spatřit.
Neboť Bůh, Pán a Tvůrce všeho, ten, který všechno učinil a všemu dal svůj řád, lidi nejen miloval,2 nýbrž je i trpělivě snášel.
Vždycky takový byl i je i bude, přívětivý a dobrý, neznalý hněvu a pravdivý. Právě on jediný je dobrý.3 Když pojal nějaký veliký a slovem nepopsatelný
záměr, sdělil jej pouze svému Synu.
Proto se zdálo, dokud ve své moudrosti udržoval a střežil své úmysly ve skrytu, že o nás nedbá a že se o nás nestará. Avšak poté, kdy prostřednictvím
milovaného Syna zjevil a učinil přístupným to, co bylo připraveno hned od počátku, poskytl nám najednou všechno: mohli jsme mít užitek z jeho dobrodiní,
patřit na něj a chápat ho; kdo z nás by to byl kdy čekal?
I potom, co již pojal všechny své záměry a se Synem je rozvrhl, nechal nás až do nedávné doby nerozvážně se unášet nezřízenými hnutími, ježto jsme byli
odvedeni z pravé cesty rozkošemi a vášněmi.4 Jistěže se nikterak z našich hříchů neradoval, nicméně je snášel. Jistěže onu dobu nepravostí neschvaloval,
vytvářel však nynější čas spravedlnosti. Tehdy nás naše vlastní činy měly usvědčit, že nejsme hodni života, aby nás nyní za hodny života uznala Boží
dobrota; tehdy se mělo zjevně prokázat, že na základě toho, co je v nás, do Božího království vejít nemůžeme, aby nám bylo darováno vejít tam Boží mocí.
Když se ale naplnila míra naší nepravosti a stalo se zcela zřejmým, že nám v její odplatu hrozí trest a smrt, a když přišla doba, předurčená Bohem k tomu,
aby se začala osvědčovat jeho dobrota a moc (jak nezměrná je Boží mírnost a láska k člověku!), neměl nás v nenávisti, nezavrhl nás, nemstil se. Naopak nás
trpělivě snášel, podepřel nás, slitoval se a sám vzal na sebe naše hříchy, vlastního Syna dal jako cenu za naše vykoupení6 a svatého za hříšníky, zlem
nezasaženého za zlosyny, spravedlivého za nespravedlivé,6 neporušitelného za porušitelné, nesmrtelného za smrtelné. Vždyť co jiného mohlo překrýt naše
hříchy nežli jeho spravedlnost? U koho jiného jsme mohli my hříšní a bezbožní dojít ospravedlnění než u samotného Božího Syna?
Jaká je to slastná směna, jaké neprobadatelné ustanovení, jaká neočekávaná dobrodiní! Hříšnost mnohých se ukryje v jednom spravedlivém, a spravedlnost
jednoho ospravedlní mnohé nespravedlivé!
1 srov. Jan 1, 18
2 srov. Tit 3, 4
3 srov. Mt 19, 17
4 srov. Lk 8, 14; Mk 4, 19; Tit 3, 3
5 srov. Řím 8, 32; Jan 3, 16
6 srov. 1 Petr 3, 18
RESPONSORIUM
Sk 4, 12; Iz 9, 6
O.
V nikom jiném není spásy. *
Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni.
V.
Dostane jméno: podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje. *
Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni.
PSALMODIE
Ant. 1 Ze Siónu přijde ten, který má kralovat, velké je jeho jméno: Pán, Bůh s námi.
Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ze Siónu přijde ten, který má kralovat, velké je jeho jméno: Pán, Bůh s námi.
Ant. 2 Vytrvejte a uvidíte, že vám Pán přijde na pomoc.
Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války
Jer 14, 17-21
Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)
17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vytrvejte a uvidíte, že vám Pán přijde na pomoc.
Ant. 3 Já však vyhlížím Pána, čekám na Boha, svého Spasitele.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já však vyhlížím Pána, čekám na Boha, svého Spasitele.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 13, 11-12
Už nastala hodina, když je třeba probrat se ze spánku. Neboť nyní je nám spása
blíže než tehdy, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy
skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Bděte a připravte své srdce, neboť Pán, náš Bůh,
je už blízko.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Bděte a připravte své srdce, neboť Pán, náš Bůh,
je už blízko.
PROSBY
Prosme s důvěrou našeho Pána Ježíše Krista, soudce živých i mrtvých:
PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.
Pane Ježíši Kriste, tys přišel zachránit hříšníky,
— chraň nás, abychom nepodléhali pokušení.
Věříme, že přijdeš ve slávě soudit živé i mrtvé,
— ukaž na nás svou moc, přinášející spásu.
Dej nám sílu, ať statečně plníme příkazy tvého zákona
— a můžeme s láskou očekávat tvůj příchod.
Ty, jenž všechno řídíš, pro své milosrdenství nám dej, ať žijeme v tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně
— a s radostnou nadějí očekáváme tvůj slavný příchod.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Prosíme tě, všemohoucí Bože, zbav nás tíživého otroctví hříchu, abychom žili
ve svobodě, kterou nám přinesl tvůj Syn, Ježíš Kristus, jehož narození se připravujeme
oslavit. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|