[ nová verze ]
12. červenec 2021, Pondělí
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 15. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. červenec 2021 Druhé mezidobí, 15. týden 3. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Otcovy slávy výblesku,
ze světla světlo proudící,
zář světla jsi, zdroj paprsků
a den dny osvěcující.
Ty slunce světla pravého,
přijď s tváří jasem planoucí
a oheň Ducha Svatého
nám zvlažnělým vlej do srdcí.
Teď prosme Otce v písních svých,
Otce přemocné milosti,
jej, Otce slávy v nebesích:
Zbav nás vší nepočestnosti.
Jen k pracím pořádným nás měj,
ztup zuby závistivému,
všem správným činům požehnej,
neštěstí obrať k dobrému.
Ovládej mysl a veď ji,
ať čistotou se tělo skví,
ať víra plane mocněji
netknuta jedem bludařství.
Náš pokrm ať je Boží Syn
a víra buď nám nápojem,
vínem Ducha vždy střízlivým
se občerstvujme v srdci svém.
Kéž dnešek šťastně proběhne:
Ať stud se jitrem zardívá,
ať víra žhne jak poledne
a soumrak v mysl nesplývá.
Jitřenka k nám jde s úsvitem:
S ní přijdi v jasu záplavě
k nám, Synu, celý v Otci svém,
a Otče, celý ve Slově. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Královské
18, 16b-40
Eliáš vítězí nad Bálovými proroky
16Achab šel Eliášovi naproti. 17Když uviděl Eliáše, řekl mu:
„Jsi to ty, jenž uvádíš Izraele do zkázy?“ 18Ten odvětil: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům
tvého otce, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za bály. 19Ale nyní zařiď, ať se ke mně shromáždí
na horu Karmel celý Izrael a čtyři sta padesát Bálových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezabelou.“
20Král Achab obeslal všechny syny Izraele a shromáždil proroky na hoře Karmelu.
21Eliáš přistoupil ke všemu lidu a pravil: „Jak dlouho budete kulhat na dvě strany: Jestliže Hospodin je
Bůh, jděte za ním, jestliže Bál, jděte za Bálem!“ 22Lid mu neodpověděl ani slovo. Eliáš řekl lidu: „Já sám jsem zbyl
jako Hospodinův prorok, ale proroků Bálových je čtyři sta padesát mužů. 23Nuže, ať nám dají dva býčky. Ať si
vyberou jednoho býčka, rozčtvrtí ho a položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají, a já to udělám s druhým býčkem, položím ho na dříví,
ale oheň nerozdělám. 24Budete vzývat jméno svého boha a já budu vzývat jméno Hospodina. Bůh, který odpoví
ohněm, to je pravý Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správná řeč!“
25Eliáš pak řekl Bálovým prorokům: „Vyberte si jednoho býčka a připravte ho napřed, neboť vás je mnoho, vzývejte
jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte!“ 26Vzali tedy býčka, připravili ho a vzývali Bálovo jméno od rána do
poledne a křičeli: „Bále, vyslyš nás!“ Nebylo hlasu, nebylo odpovědi. Skákali kolem oltáře, který zbudovali.
27Když bylo poledne, Eliáš se jim posmíval: „Volejte hlasitěji, vždyť je to pravý bůh: buď je zaměstnán, buď odešel
na stranu, nebo je na cestě, možná že spí a musí se probudit.“ 28Křičeli tedy hlasitě a podle svého obyčeje se bodali
meči a oštěpy, až z nich tekla krev.
29Když přešlo poledne, dostali se do běsnivého vytržení až do doby, kdy bývá přinášena oběť – nebylo hlasu,
nebylo odpovědi, nebylo vyslyšení. 30Eliáš pak řekl všemu lidu: „Přistupte ke mně!“ A všechen lid k němu přistoupil.
Eliáš obnovil Hospodinův oltář, který byl zbořen. 31Vzal dvanáct kamenů podle počtu synů Jakuba, k němuž se
ozvalo Hospodinovo slovo: Izrael je tvé jméno. 32Pak z kamenů zbudoval oltář v Hospodinově jménu a kolem oltáře
vyhloubil příkop tak veliký, že ho bylo možné osít dvěma mírami obilí. 33Narovnal dříví, rozčtvrtil býčka
a položil ho na dříví 34a pravil: „Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte na oběť i na dříví.“ Pak řekl:
„Udělejte to podruhé!“ – a oni to opakovali. Znovu řekl: „Ještě potřetí!“ – a oni to učinili potřetí.
35Voda stékala kolem oltáře, takže se i příkop naplnil vodou.
36V čas, kdy se přináší oběť, prorok Eliáš přistoupil a pravil: „Hospodine, Bože Abrahámův, Izákův a Izraelův,
ať se dnes ukáže, že ty jsi Bůh v Izraeli, že já jsem tvůj služebník, že jsem všechno toto učinil na tvé slovo.
37Vyslyš mě Hospodine, vyslyš mě, ať tento lid pozná, že ty – Hospodin – jsi pravý Bůh, ty obrátíš jejich srdce!“
38Hospodinův oheň spadl z nebe a sežehl celopal, dříví, kameny i zem a vysušil vodu, která byla v příkopě.
39Všechen lid to viděl, padl na svou tvář a volal: „Hospodin je pravý Bůh, Hospodin je pravý Bůh!“
40Eliáš jim poručil: „Pochytejte Bálovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je
Eliáš dolů k potoku Kišonu a tam je pobil.
RESPONSORIUM
1 Král 18, 21; Mt 6, 24
O.
Eliáš přistoupil ke všemu lidu a pravil: Jak dlouho budete kulhat na dvě strany? *
Jestliže Hospodin je Bůh, jděte za ním.
V.
Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. *
Jestliže Hospodin je Bůh, jděte za ním.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O svátostných tajemstvích“ od svatého biskupa Ambrože
(Nn. 8-11: SCh 25 bis, 158-160)
Znovu se rodíme z vody a z Ducha Svatého
Co jsi viděl v křestní kapli? Přirozeně vodu, ale nejen ji: viděl jsi tam přisluhující jáhny, biskupa,
který kladl otázky a uděloval svátost. Ze všeho nejdříve tě apoštol poučil, že nám nemají ležet na srdci
věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.1
I jinde máš napsáno, že co je u Boha neviditelné – jeho věčná moc a jeho božské bytí – to je možné už
od začátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil.2 Proto i sám Pán praví: Nevěříte-li mně,
věřte aspoň mým skutkům.3 Věř tedy, že je tam přítomen Bůh. Nebo bys věřil, že tam působí, a v jeho
přítomnost bys nevěřil? Odkud by se vzalo jeho působení, kdyby nepředcházela jeho přítomnost?
A uvaž, jak staré je toto tajemství, vždyť bylo naznačeno už při samém vzniku světa. Na samém začátku,
když Bůh učinil nebe a zemi, jak čteme v Písmu, Duch se vznášel nad vodami.4 Že by ten, který se
vznášel, nebyl činný? Věz, že při utváření světa působil, prorok ti přece říká: Slovem Páně stvořeno
je nebe, zástup nebes dechem jeho úst.5 Obojí je tedy podepřeno prorockým svědectvím; i to, že se
vznášel, i to, že byl činný. Že se vznášel, říká Mojžíš, že je činný, dosvědčuje David.
A vezmi si jiné svědectví. Všechno stvoření bylo zkaženo svými nepravostmi.6 Nezůstane můj dech v lidech,
protože jsou tělesní,7 praví Písmo. Tím Bůh ukazuje, že tělesnou nečistotou a pádem do těžkého hříchu se
ztrácí milost Ducha. Proto, když chtěl Bůh obnovit svůj původní dar, seslal potopu a spravedlivému Noemovi
přikázal vstoupit do archy. A když potopa opadávala, vypustil nejdříve krkavce, a potom holubici, a ta se,
jak čteme, vrátila s olivovou ratolestí.8 Vidíš vodu, vidíš dřevo, hledíš na holubici, a ještě pochybuješ
o svátostném znamení? Je tu voda, do které se tělo ponořuje, aby všechen tělesný hřích byl smyt; pohřbívá
se v ní každé provinění. Je tu dřevo, na kterém byl přibit Pán Ježíš, když trpěl za nás. A je tu holubice,
v jejíž podobě sestoupil Duch Svatý, jak ses učil v Novém zákoně;9 a Duch Svatý ti vdechuje do duše pokoj
a do srce klid.
1 2 Kor 4, 18
2 Řím 1, 20
3 Jan 10, 38
4 Gn 1, 2
5 Žl 32 (33), 6
6 srov. Gn 6, 11
7 srov. Gn 6, 3
8 srov. Gn 7, 1; 8, 3-11
9 srov. Mk 1, 10
RESPONSORIUM
Srov. Iz 44, 3.4; Jan 4, 14
O.
Vyleji vodu na žíznivou půdu, potoky na vyprahlou zemi. A všechno poroste jako vrboví podle tekoucích vod. *
Vyleji svého Ducha.
V.
Stane se pramenem vody tryskající do života věčného. *
Vyleji svého Ducha.
PSALMODIE
Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
Žalm 83 (84)
Touha po Boží svatyni
Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)
2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
prahne duše má,
srdce mé i tělo jásá *
k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
hnízdo vlaštovka,
kam si ukládá své mladé, †
u tvých oltářů – *
Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
kdo tě velebí! –
6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
pramen učiní,
brzký déšť ji požehnáním *
vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
hledí k Bohu na Sióně. –
9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
Pane zástupů!
Modlitbě mé popřej sluchu, *
Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
pohleď jasně v tvář *
Pomazanému! –
11 Lepší jeden den v tvém domě, *
nežli doma sta!
Lepší před svatyní Boží †
ležet na prahu, *
nežli meškat v stanech hříšných. –
12 Neboť Pán je štít i slunce, *
milost je a čest.
Neváhá a dobro dává *
lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
Pane zástupů!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
Kantikum
Hora s Božím domem na vrcholu hor
Iz 2, 2-5
Všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět. (Zj 15, 4)
2 Stane se v posledních dnech: *
Bude upevněna hora domu Páně nad vrcholy hor,
bude vyvýšena nad pahorky *
a pohrnou se k ní všechny národy.
3 Budou k ní putovat četné zástupy a řeknou: †
Pojďte a vystupme na horu Páně, *
k domu Boha Jákobova!
Ať nás naučí svým cestám, *
a budeme chodit po jeho stezkách;
Neboť ze Siónu vyjde zákon *
a z Jeruzaléma slovo Páně.
4 A bude soudit národy, *
a rozsuzovat četné kmeny;
a oni zkují své meče v radlice *
a svá kopí ve vinařské nože.
Pak už nezdvihne meč národ proti národu, *
už se nebudou cvičit k boji.
5 Jákobův dome, pojďte, *
choďme ve světle Páně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
Žalm 95 (96)
Bůh je králem a soudcem celého světa
Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
zpívejte Pánu všechny země!
2 Zpívejte k poctě jména Páně, *
zvěstujte denně jeho spásu!
3 Povězte pohanům o jeho slávě *
a všem národům o jeho divech! –
4 Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
5 Pohanští bozi jsou nicota marná, *
Pán však je stvořitelem nebes.
6 Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
v jeho svatyni moc a krása. –
7 Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
chvalte Pána pro moc a slávu,
8 chvalte Pána pro jeho jméno! *
S oběťmi vstupte do jeho síní!
9 Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
Chvějte se před ním všechny země!
10 Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
Upevnil svět, aby nekolísal, *
podle práva národy řídí. –
11 Raduj se, nebe, a jásej, země, *
huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
12 výskejte, nivy, se vším, co roste, *
zašumte vesele, stromy v lesích,
13 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on ve své věrnosti národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jak 2, 12-13
Mluvte a jednejte jako lidé, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. Neboť soud bez milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
V. On velké divy učinil, on sám.
R. Od věků na věky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
PROSBY
Bůh svěřil lidem zemi, aby svorně pracovali k jeho oslavě. Pokorně ho prosme:
UČ NÁS, BOŽE, JAK TĚ MÁME OSLAVOVAT.
Dobrořečíme ti, Bože, Stvořiteli všech věcí,
— že nám dáváš pozemská dobra a zachováváš nás naživu.
Pohlédni na nás, když začínáme dnešní práci,
— a učiň, ať plníme tvou vůli a účastníme se na tvém díle.
Dej, ať je naše dílo užitečné našim bratřím,
— abychom s nimi a pro ně budovali pozemskou vlast odpovídající tvému přání.
Buď s námi a se všemi, s nimiž se dnes setkáme,
— daruj nám radost a pokoj.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, Králi nebe i země, posvěcuj dnes naši duši i tělo a veď naše myšlenky, slova i skutky, abychom šli cestou tvých přikázání a dosáhli
pravé svobody a věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|