[ nová verze ]
23. únor 2020, Neděle
3. týden žaltáře
7. NEDĚLE BĚHEM ROKU
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 23. únor 2020 7. NEDĚLE BĚHEM ROKURANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.
Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.
Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.
Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.
Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.
Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Žalm 144 (145)
Chvála Božího majestátu
Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)
I
1 Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
tvoje jméno slavit navždy, na věky.
2 Každodenně budu tebe oslavovat, *
tvoje jméno chválit navždy, na věky. –
3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
nad spravedlností tvou ať jásají!
8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
jeho láska platí všemu stvoření. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
II
10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
nade všemi rody panování tvé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
III
13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
dobrotivě sytíš všechno živoucí. –
17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
všechny bezbožné však stihne záhubou. –
21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
vždy a do věčnosti, na věky všech věků!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
V.
Můj synu, dbej na má slova.
R.
K mým výrokům nakloň svůj sluch.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy Kazatel
1, 1-18
Marnost všech věcí
1Úvahy Kazatele, Davidova syna,
krále v Jeruzalémě.
2„Marnost nad marnost,
praví Kazatel,
marnost nad marnost, všechno je marnost.“
3Co má člověk z celé své námahy,
s kterou se plahočí pod sluncem?
4Jedno pokolení odchází a druhé přichází,
země však trvá stále.
5Slunce vychází a zapadá,
chvátá k svému místu, kde vychází.
6Vítr věje k jihu a stáčí se na sever,
vítr stále krouží,
znovu obnovuje svůj běh.
7Všechny řeky tečou do moře,
a moře se nikdy nenaplní.
Na místo, kde řeky vznikají,
opět se vracejí.
8Všechno unavuje,
nelze to ani vypovědět;
oko se nenasytí díváním
ani ucho se nenaplní posloucháním.
9Co bylo, zase bude,
co se stalo, zase nastane
– není nic nového pod sluncem.
10Vyskytne-li se něco,
o čem se řekne: „Hle, to je nové“ –
dávno to bylo v dobách, které byly před námi.
11Zapomíná se na to, co minulo,
a stejně to bude s budoucností.
Nezůstane na ni vzpomínka u těch,
kteří budou následovat.
12Já, Kazatel,
jsem byl izraelským králem v Jeruzalémě. 13Uložil jsem si hledat a
moudře zkoumat všechno, co se děje pod nebem. Je to obtížné zaměstnání, které
Bůh uložil lidem, aby ho splnili. 14Prohlížel jsem všechna díla, která se dějí pod
sluncem, a hle – všechno je marnost a chytání větru.
15Co je křivé, nedá se narovnat,
co schází, toho se nedopočteš.
16Řekl jsem si
sám pro sebe: „Hle – rozmnožil jsem a zvětšil svou moudrost víc
nežli všichni, kteří vládli přede mnou v Jeruzalémě: má mysl pochopila mnoho
moudrostí a vědy.“ 17Uložil jsem si poznat moudrost i poznat hloupost a pošetilost
– a poznal jsem, že i tohle je chytání větru, protože mnoho moudrostí je mnoho
starostí a se zvýšeným poznáním se zvyšuje i trápení.
RESPONSORIUM
Kaz 1, 14; 5, 14; 1 Tim 6, 7
O.
Prohlížel jsem všechna díla, která se dějí pod sluncem, a hle – všechno je
marnost a chytání větru. * Člověk se vrátí nahý, jak vyšel ze života své matky;
odejde tak, jak přišel.
V.
Nic jsme si na svět nepřinesli a nic si z něho také nemůžeme odnést.
* Člověk se vrátí nahý, jak vyšel ze života své matky;
odejde tak, jak přišel.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Pět set kapitol“ od svatého opata Maxima Vyznavače
(Centuria I, cap. I, 4-5. 16-17. 23-24. 26-28. 30-40: PG 90, 962-967)
Bez lásky je všechno marnost nad marnost
Láska je dobrý stav v duši, kdy duše nedává ničemu
jinému přednost před poznáním Boha. Není ovšem možné, aby k této lásce dospěl
někdo, jehož duše lpí na něčem pozemském.
Kdo miluje Boha, cení si jeho poznání víc než všeho, co stvořil, a nepřestává o
toto poznání s toužebností a láskou usilovat.
Jestliže všechno, co je, bylo stvořeno od Boha a pro Boha, a jestliže Bůh daleko
převyšuje to, co vzniklo jako jeho dílo, pak ten, kdo se spouští Boha, v každém
ohledu lepšího, a oddává se horším věcem, dává tím najevo, že si Boha váží méně
než věcí, které Bůh stvořil.
Kdo mě miluje, praví Pán, bude zachovávat má přikázání.1 A také: To je mé
přikázání: Milujte se navzájem.2 Kdo tedy nemiluje bližního, nezachovává
přikázání. Kdo ovšem nezachovává přikázání, ten ani nemůže milovat Pána.
Blahoslavený je člověk, který je s to milovat každého člověka stejnou měrou.
Kdo miluje Boha, miluje samozřejmě i bližního. Takový člověk ovšem nemůže
střádat peníze, ale s božskou štědrostí je rozdává: poskytne každému z těch, kdo
strádají.
Kdo podle Božího vzoru dává almužnu, nečiní rozdílu mezi hmotnými potřebami
člověka dobrého a zlého, nebo spravedlivého a nespravedlivého, a rozdává každému
podle náležité potřeby; i když z náklonnosti k dobru přece jen dává přednost
tomu, kdo vyniká ctností a snahou, před tím, kdo je nešlechetný.
Láskyplné smýšlení se však neprojevuje jen štědrými almužnami, nýbrž daleko více
poskytováním Božího slova a prokazováním služby v časných potřebách.
Kdo se opravdově a z celého srdce odřekne věcí tohoto světa a bez jakéhokoli
pokrytectví s láskou pomáhá bližnímu, rychle se osvobodí od veškerých vášní a
neřestí a jeho údělem bude Boží láska a poznání.
Kdo ve svém nitru nalezl Boží lásku, ten podle Božího muže Jeremiáše při
následování Pána, svého Boha, neumdlí ani neochabne, ale vydrží naopak statečně
všechnu námahu, příkoří a bezpráví a v žádném případě nesmýšlí o nikom zle.
Neříkejte, praví Boží muž Jeremiáš, že jste chrám Boží.3 A ty také neříkej, že tě
může spasit pouhá sama víra v našeho Pána Ježíše Krista. To je nemožné, musíš
prokázat lásku k němu i v činech. Vždyť pokud jde o prostou víru: I zlí duchové
věří, a přesto se třesou hrůzou.4
Úkolem lásky je z duše rád prokazovat svému bližnímu dobro, být velkodušný a
trpělivý; a také užívat věcí správným způsobem.
1 drov. Jan 14, 15.21.22
2 sorv. Jan 15, 12.17
3 srov. Jer 7, 4
4 Jak 2, 19
RESPONSORIUM
Srov. Jan 13, 34; 1 Jan 2, 10a. 3
O.
Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se
navzájem milujte vy. * Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle.
V.
Podle toho víme, že jsme poznali Krista, když zachováváme jeho přikázání. * Kdo
miluje svého bratra, zůstává ve světle.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.
Žalm 92 (93)
Vznešenost Boha stvořitele
Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest. (Srov. Zj 19, 6. 7)
1 Pán je král, který oděn je slávou, *
Pán oděn slávou a opásán mocí.
Okruh země on založil pevně, *
takže na věky nezakolísá.
2 Pevný je trůn tvůj od počátku, *
ty trváš od věčnosti, Bože! –
3 Pozvedly všechny řeky, Pane, †
pozvedly všechny řeky své hlasy, *
pozvedly všechny řeky svůj hukot:
4 mocnější však než hučení vodstev, †
mocnější nežli příboje mořské, *
všemocný Pán je na výsosti! –
5 Svědectví tvá vždy spolehlivá, †
svatost utkvívá na tvém domě, *
Pane, po všechny věky věků!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.
Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.
Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.
Žalm 148
Oslava Boha Stvořitele
Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky. (Zj 5, 13)
1 Chvalte Pána z nebeských výšin, *
chvalte ho, Pána na výsostech!
2 Chvalte ho, všichni andělé jeho, *
chvalte ho, všechny jeho sbory! –
3 Chvalte ho, měsíci a slunce, *
chvalte ho, všechny zářící hvězdy!
4 Chvalte ho, nebesa svrchovaná, *
i vy vody tam nad nebesy! –
5 To vše ať chválí jméno Páně, *
neboť on řekl a stvořeno bylo.
6 Pevně je ustavil na věčné časy, *
zákon jim dal, který nepomine. –
7 Chvalte Pána, vy z této země, *
obludy mořské i pradávné hloubky!
8 Oheň a kroupy, sněhy a mlhy, *
vichr, jenž duje na jeho slovo,
9 vysoké hory i pahorky všechny, *
ovocné stromy a všechny cedry;
10 divoké šelmy a zvířata všechna, *
plazivá havěť i křídlatí ptáci; –
11 králové země a národy všechny, *
knížata, všichni soudcové země;
12 mladíci právě tak jako dívky, *
starci zároveň s mladými lidmi:
13 všichni ať velebí jméno Páně, *
neboť jen jeho jméno je svaté! –
Vznešenost jeho jde nebem i zemí, *
14 on svůj národ pozdvihl k moci:
chloubou je pro všechny svoje věrné, *
pro Izrael, lid jemu blízký.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ez 37, 12b-14
Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu
vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal“ – praví Pán, Hospodin.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Váš nebeský Otec dává vycházet slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Váš nebeský Otec dává vycházet slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.
PROSBY
Bůh poslal svého Svatého Ducha, aby se stal oblažujícím světlem pro všechna srdce. Prosme ho naléhavě:
BOŽE, OSVĚCUJ SVŮJ LID.
Požehnaný jsi, Bože, naše světlo, tys nám dal dočkat se nového dne,
— dej nám ho celý prožít k tvé slávě.
Vzkříšením svého Syna jsi dal světu pravé světlo,
— skrze svou Církev vylej toto světlo na všechny lidi.
Tys osvítil učedníky Kristovy svým Svatým Duchem,
— sešli ho i nyní své Církvi, aby ti byla věrná.
Světlo národů, pamatuj na ty, kdo dosud žijí v temnotách,
— otevři jejich duchovní zrak, aby v tobě poznali jediného pravého Boha.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Dej nám, prosíme, všemohoucí Bože, abychom vždycky poznávali, co se ti líbí,
a slovy i skutky věrně plnili tvou vůli. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|