Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. červen 2019
Sv. Petra a Pavla, apoštolů, slavnost

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Den smrti apoštolů dvou
nám slavností je posvátnou.
V něm Petra zdobí vítězství
a Pavel vavřínem se skví.

Spojila muže šlechetné
krev jejich smrti vítězné,
vždyť k Bohu s vírou v Krista šli
a věnců slávy dosáhli.

Apoštol Petr první je,
milostí míň se neskvěje
Pavel, nádoba vybraná,
vírou se Petru vyrovná.

Na obrácený dolů kříž
přibitý Šimon zvedá výš
upřený k Bohu vděčný hled,
myslí na danou předpověď.

Tam zbožnosti své mocný tým
k nebesům vztyčil vděčný Řím,
jenž základ v jejich krvi má,
na jejich zvěsti spočívá.

Veškerý svět by měl sem jít,
zde shromáždit se věrný lid:
On hlavou je všem národům,
učitel lidstva má zde trůn.

Vykupiteli světa, slyš:
Ke knížatům svým přiveď blíž
prosící služebníky své
na věky nepomíjivé. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Miluješ-li mě, Šimone Petře, pas moje ovce.

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Miluješ-li mě, Šimone Petře, pas moje ovce.

Ant. 2 Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným, než křížem našeho Pána Ježíše Krista.

V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Uslyš, Bože, moje naříkání, *
      před hrůzami nepřátel mě zachraň!
³ Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
      dorážením těch, kdo pášou křivdy! –

⁴ Jazyky si brousí jako meče, *
      zlými slovy střílejí jak šípy,
⁵ ze zálohy stihnou nevinného, *
      zasáhnou ho náhle, neviděni.
⁶ Odhodlaně kují zhoubné plány, †
      kopou jámy, tajně kladou léčky, *
      říkají si: „Kdo nás může vidět,
⁷ kdo prohlédne utajený záměr?" †
      Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
      do hlubiny člověkova srdce. –

⁸ Bůh je věru stihne svými šípy, *
      rány zasáhnou je znenadání.
⁹ Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
       každý nad nimi jen kývne hlavou.
¹⁰ Všichni lidé zachvějí se bázní, †
       budou mluvit o zásahu Páně, *
       neboť rozpoznají jeho dílo. –

¹¹ Spravedlivý raduje se z Pána, †
       utíká se k němu, jím se chlubí *
       každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným, než křížem našeho Pána Ježíše Krista.

Ant. 3 Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
² Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
³ Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
⁴ Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
⁵ Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
⁶ Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

⁷ Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
⁸ Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
⁹ Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

¹⁰ Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
¹¹ Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
¹² Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.

V. Slovo Páně trvá navěky.
O. Totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům

     ^1.15Bůh si mě už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, ¹⁶že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. Neradil jsem se hned s lidmi ¹⁷ani jsem nešel nahoru do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou. Odešel jsem do Arábie a pak jsem se znova vrátil do Damašku. ¹⁸Za tři roky potom jsem se odebral do Jeruzaléma, abych z vlastní zkušenosti poznal Petra, a pobyl jsem u něho patnáct dní. ¹⁹Z ostatních apoštolů jsem však viděl jen Jakuba, bratra Páně. ²⁰Dovolávám se Boha za svědka, že nelžu, co vám tady píšu.
     ²¹Pak jsem šel do krajin syrských a kilikijských. ²²Křesťanským obcím v Judsku jsem však zůstal osobně neznám. ²³Pouze slýchali: "Ten, který nás kdysi pronásledoval, teď sám hlásá tu víru, kterou dříve ničil." ²⁴A chválili kvůli mně Boha.
     ^2.1Potom jsem šel znovu po čtrnácti letech do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou také Tita. ²Šel jsem tam, protože se mi o tom dostalo zjevení. Předložil jsem jim tam evangelium, jak ho kážu mezi pohany, a v soukromí jsem to vyložil těm, kteří něco znamenají, zdali snad neběžím nebo jsem neběžel nadarmo. ³Ale ani Titus, který byl se mnou, nebyl přinucen dát se obřezat, ačkoli byl Řek.
     ⁴Tu otázku rozvířili vetřelí falešní bratři. Vloudili se mezi nás a slídili po naší svobodě, kterou máme v křesťanství, aby nás uvedli do otročení. ⁵Ale ani na okamžik jsme jim neustoupili a nepoddali se jim, aby vám zůstala pravda evangelia nezkráceně. ⁶A nebylo překážky ani ze strany těch, kdo něco znamenají. – Čím byli předtím, to se mě netýká; Bůh nedělá rozdíly v lidech. – Ti tedy, kdo něco znamenají, nic dalšího mi neuložili.
     ⁷Spíše naopak. Viděli, že je mně svěřeno, abych hlásal evangelium mezi pohany, jako zase Petrovi mezi židy. ⁸Vždyť ten, který pomáhal Petrovi v apoštolátě mezi židy, pomáhal i mně mezi pohany. ⁹Poněvadž Jakub, Petr a Jan – uznávané sloupy – poznávali, že mám k tomu od Boha milost, podali mně i Barnabášovi pravici na znamení, že patříme k sobě: my že tedy máme být pro pohany, oni pro židy. ¹⁰Jenom nám doporučili, abychom pamatovali na chudé. A to mi také vždycky leželo na srdci.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Tento den je pro nás posvěcen utrpením svatých apoštolů Petra a Pavla. Nemluvíme o nějakých neznámých mučednících: Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní jejich mluva na sám konec světa.¹ Tito mučedníci viděli, co hlásali, žili podle spravedlnosti, vyznali pravdu a zemřeli za ni.
     Svatý Petr, první mezi apoštoly, vroucně miloval Krista, a proto směl slyšet: A já ti říkám: Ty jsi Petr. Když on sám vyznal: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha, Kristus mu odpověděl: A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála - a na té skále zbuduji svou Církev.² Na této skále zbuduji víru, kterou vyznáváš. Na tom, co jsi řekl: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha, zbuduji svou Církev. Neboť ty jsi Petr. Jméno Petr se odvozuje od skály, ne skála od Petra. Jméno Petr se odvozuje od skály, tak jako jméno křesťan od Krista.
     Jak víte, Pán Ježíš si před svým utrpením vyvolil učedníky a nazval je apoštoly. Mezi nimi téměř vždycky jedině Petr zosobňoval celou Církev. Protože jedině on představoval celou Církev, bylo mu dopřáno uslyšet slova: Tobě dám klíče od nebeského království.³ Neboť tyto klíče nedostal jednotlivý člověk, ale Církev jako jednota. Vynikající postavení Petrovo vyplývá tedy z toho, že představoval všeobecnost a jednotu Církve, když mu bylo řečeno: Tobě dám to, co bylo předáno všem. Abyste věděli, že Církev dostala klíče od nebeského království, slyšte, co na jiném místě říká Pán všem svým apoštolům: Přijměte Ducha Svatého! a hned nato: Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.⁴
     Právem také po svém vzkříšení uložil Pán právě Petrovi, aby pásl jeho ovce. Neměl mezi učedníky pást Pánovy ovce jenom on sám; ale Kristus mluví k jednomu, a tím dává za úkol jednotu; a obrací se s tím především na Petra, protože Petr je první mezi apoštoly.
     Nebuď smutný, apoštole. Odpověz jednou, odpověz znovu, odpověz potřetí. Třikrát ať z lásky zvítězí tvé vyznání, když třikrát ze strachu podlehlo tvé předsevzetí. Třikrát ať se uvolní, co jsi třikrát spoutal. Uvolni láskou, co jsi spoutal strachem. A Pán pak Petrovi jednou, znovu i potřetí svěřil své ovce.
     Jeden památný den utrpení dvou apoštolů. Ale i oni dva byli jedno; ač trpěl každý v jiný den, byli jedno. Napřed šel Petr, potom Pavel. Slavíme svátek posvěcený pro nás krví apoštolů. Milujme jejich víru a život, jejich námahy a utrpení, milujme to, co vyznávali a hlásali.
     ¹ srov. Žl 18 (19), 5
     ² Mt 16, 16.18
     ³ Mt 16, 19
     ⁴ Jan 20, 22.23

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on, spravedlivý soudce, má dost moci, aby mi ochránil to, co mi svěřil.

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on, spravedlivý soudce, má dost moci, aby mi ochránil to, co mi svěřil.

Ant. 2 Milost, kterou mi Bůh udělil, nezůstala ležet ladem, ale stále zůstává ve mně.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Milost, kterou mi Bůh udělil, nezůstala ležet ladem, ale stále zůstává ve mně.

Ant. 3 Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval.

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vydali svůj život * pro jméno našeho Pána Ježíše Krista.
R. Vydali svůj život * pro jméno našeho Pána Ježíše Krista.
V. Odcházeli s radostí, že směli trpět příkoří.
R. Pro jméno našeho Pána Ježíše Krista.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Vydali svůj život * pro jméno našeho Pána Ježíše Krista.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Šimon Petr řekl: Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, Syn Boží. Aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Šimon Petr řekl: Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, Syn Boží. Aleluja.

PROSBY
Kristus zbudoval svou Církev na základech apoštolů a proroků. S důvěrou ho prosme:
     PANE, POMÁHEJ SVÉ CÍRKVI.

Kriste, tys prosil za Petra, aby nezanikla jeho víra,
— utvrzuj víru své Církve.
Po svém zmrtvýchvstání ses ukázal Petrovi a na cestě do Damašku tě uviděl také Pavel,
— osvěcuj naši mysl, abychom poznávali a vyznávali, žes přemohl smrt a žiješ navěky.
Tys vyvolil apoštola Pavla, aby zvěstoval tvé jméno národům,
— nauč nás hlásat evangelium slovem i životem.
Petrovi jsi milosrdně odpustil, když tě zapřel,
— odpusť i nám všechna naše provinění.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ty naplňuješ svatou radostí svůj lid, shromážděný v dnešní slavný den tvých svatých apoštolů Petra a Pavla; dej, ať se ve všem držíme jejich nauky, protože s nimi je spjat počátek života tvé Církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie