Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. srpen 2018
Sv. Bernarda, opata a učitele Církve, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Bernarde, nebes perla jsi;
chvály, jež dnes ti pějeme,
obrať nám v radost ze spásy
a k větší věčné odměně.

Kristus tvé srdce poranil,
když lásky šíp v ně vetkl hloub,
v moudrosti z tebe učinil
štít Církve, světlo, mocný sloup.

Tebe nám vznešený Duch dal,
bys proudy pravdy rozléval,
a nektar stravy nebeské
roznášel v kraje pozemské.

Panenská Matka v nitru tvém
žár čisté lásky roznítí,
nikdo ji s větším zápalem
nechválil dosud nežli ty.

Pastýři, mistři, vládcové
hledali často rady tvé.
Tys, poustevníku, jménem svým
zářil jak maják staletím.

Trojici sláva, čest i dík,
že v nesmírné své štědrosti
dovolí též nám na ni zřít
a dojít věčných radostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)

¹ Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
      jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
² Přesto mé nohy málem klopýtly, *
      mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
³ neboť jsem vychloubačům záviděl, *
      když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –

⁴ Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
      a jejich tělo zdravé je a tučné.
⁵ Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
      a nesouží se jako druzí lidé. –

⁶ Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
      jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
⁷ Z tučnosti prýští jejich nepravost *
      a zlými úmysly jim srdce kypí.
⁸ Pošklebují se, mluví darebně, *
      z povýšenosti ubližují slovem. –

⁹ Ústy si troufají až na nebe *
       a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
¹⁰ A proto se k nim obrací můj lid *
       a loká jejich slova jako vodu.
¹¹ Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
       Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
¹² Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
       jsou stále mocnější a žijí šťastně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

¹³ Marně jsem tedy bezúhonně žil *
       a omýval si ruce v nevinnosti?
¹⁴ Abych byl jenom týrán den co den *
       a každé ráno dostával jen bití? –

¹⁵ Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
       byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
¹⁶ Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
       a připadalo mi to velmi těžké,
¹⁷ až pronikl jsem v Boží tajemství *
       a prohlédl jsem konce těchto lidí. –

¹⁸ Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
       a popravdě je vrháš do záhuby.
¹⁹ Jak najednou se propadají v nic, *
       jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
²⁰ jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
       ten obraz člověk zapudí, jen vstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

²¹ Když se mé srdce rozhořčovalo *
       a bolest mi až k ledví pronikala,
²² byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
       stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
²³ Já však chci trvale být u tebe, *
       neboť ty sáms mě chopil za pravici.
²⁴ Ty vždycky mě svou radou povedeš *
       a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –

²⁵ Koho mám kromě tebe na nebi? *
       A na zemi nic nežádám než tebe.
²⁶ Ať tělo mé i srdce pominou – *
       Pán je má skála a můj úděl navždy!
²⁷ Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
       zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
²⁸ Mým blahem je být v Boží blízkosti †
       já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
       a budu hlásat všechny jeho skutky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

V. Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R. Víc nežli med mi chutnají v ústech.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Hle, Pán, Hospodin zástupů,
odnímá Jeruzalému a Judovi posilu a podporu,
všechnu posilu z chleba a všechnu posilu z vody,
²hrdinu a bojovníka,
soudce a proroka, věštce a starce,
³velitele a váženého muže,
rádce a moudrého kouzelníka
i znalce zaříkání.
⁴Za knížete jim dám chlapce,
výrostkové jim budou vládnout.

⁵Lidé budou sužovat jeden druhého,
bližní bližního,
chlapec se osopí na starce,
bezvýznamný člověk na váženého muže.
⁶Uchopí-li někdo druhého
z otcovského domu a řekne:
„Máš šaty,
buď naší hlavou
a ujmi se této trosky!“

⁷– ten zvolá v onen den:
„Neumím léčit,
nemám ve svém domě chléb ani oděv,
nedělejte ze mě hlavu lidu!“
⁸Ano, Jeruzalém se bortí a Juda padá,
neboť jejich jazyk a skutky jsou proti Hospodinu,
aby dráždily jeho vznešené oči.

⁹Jejich drzá tvář svědčí proti nim,
svůj hřích hlásají jako Sodoma a neskrývají.
Běda jim,
neboť sami sobě škodí!
¹⁰Řekněte: „Spravedlivému bude dobře,
bude požívat ovoce svých skutků.“
¹¹Běda bezbožnému, stihne ho zlo,
sklidí odplatu svých skutků!
Dítě utiskuje můj lid
a ženy mu vládnou.
¹²Můj lide, kdo tě blahoslaví, klamou tě
a odvádějí od cesty, kterou máš kráčet.

¹³Přichází Hospodin, aby vedl spor,
povstává, aby soudil národy.
¹⁴Hospodin začíná soud
s předními muži svého lidu a s jeho vládci:
„To vy jste spásli vinici,
co jste urvali chudákům, máte ve svých domech!
¹⁵Co vás to napadlo utiskovat můj lid
chudáka utlačovat?“
– praví Pán, Hospodin zástupů.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Bernarda

     Láska si sama stačí, líbí se sama sebou a kvůli sobě. Je sama sobě zásluhou i odměnou. Láska nehledá důvod ani plod svého bytí mimo sebe: jejím plodem je to, že miluje. Miluji, protože miluji; miluji, abych miloval. Láska je něčím velikým, vrací-li se k svému počátku, má-li zpětný vztah k svému původu, vlévá-li se opět do svého pramene, aby z něho stále čerpala a ustavičně z něho vyvěrala. Ze všech hnutí, myšlenek a citů duše je láska to jediné, čím může tvor, i když ne stejnou mírou, dávat odpověď svému Tvůrci, nebo mu splácet něčím podobným. Neboť když Bůh miluje, nechce nic jiného, než aby byl milován. Pro nic jiného nemiluje, než aby byl milován, neboť ví, že právě láska učiní blaženými ty, kdo ho budou milovat.
     Láska Ženicha, či spíše Ženich, jenž je láska sama, žádá za svou lásku jen lásku a věrnost. Proto budiž dovoleno té, která je milována, aby splácela láskou. Což by mohla nemilovat nevěsta, a to nevěsta Lásky? Což by mohla být Láska nemilována?
     Právem se vzdává nevěsta všech jiných náklonností a celá se věnuje jedině lásce, neboť má dávat odpověď lásce tím, že ji miluje. Ale i kdyby se zcela rozplynula láskou, co je to ve srovnání s věčným prouděním onoho pramene? Vždyť milující a Láska, duše a Slovo, nevěsta a Ženich, Stvořitel a tvor neoplývají stejnou hojností: je mezi nimi takový rozdíl, jako mezi tím, kdo žízní, a pramenem.
     Co z toho tedy vyplývá? Nesplní se nikdy přání té, která touží po sňatku, vzdychá, plane žárem lásky a s velikou důvěrou čeká? Vyjde její přání zcela naprázdno proto, že ona nemůže udržet krok s obrem, nemůže závodit v sladkosti s medem, v mírnosti s beránkem, v bělosti s lilií, v jasnosti se sluncem, v lásce s tím, který je láska sama? Nikoliv. Neboť i když tvor miluje méně, protože jeho možnosti jsou menší, miluje-li celou svou bytostí, nic v té lásce nechybí, protože je celá. A když takto miluje, rovná se to sňatku, neboť na tuto její lásku nemůže být odpovědí láska menší, a v oboustranné shodě spočívá plné a dokonalé manželství. Jen ať nikdo nepochybuje o tom, že duše je božským Slovem milována dříve a více.

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Syť nás od rána svým slitováním.

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Syť nás od rána svým slitováním.

Ant. 2 Chvalte Pána všechny končiny země!

¹⁰ Zapějte Pánu novou píseň, *
       chvalte ho všechny končiny země!
    Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
       ostrovy i ti, kdo je obývají. –

¹¹ Ať jásá poušť a osady na ní, *
       stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
    Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
       nechť plesají na vrcholcích hor.
¹² Ať vzdávají chválu Pánu, *
       jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –

¹³ Pán vychází jako hrdina, *
       jak válečník po boji touží,
    začíná bojový pokřik, *
       svým nepřátelům ukáže sílu. –

¹⁴ Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
       ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
       vztekat se a soptit.
¹⁵ V poušť změním hory a kopce, *
       veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
    Řeky proměním v suchou zemi, *
       a její bažiny vysuším.
¹⁶ Po cestách neznámých povedu slepce, *
       dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
    tmu ve světlo před nimi změním, *
       a co je křivé, srovnám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Chvalte Pána všechny končiny země!

Ant. 3 Jméno Páně velebte, bdící v domě Pánově.

Vy jste rod vyvolený… abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. (1 Petr 2, 9)

¹ Jméno Páně velebte, *
      chvalte služebníci Páně,
² bdící v domě Pánově *
      na nádvořích svého Boha. –

³ Chvalte Pána, předobrý je Pán, *
      opěvujte jeho drahé jméno!
⁴ Neboť Pán si zvolil Jákoba, *
      Izraele za vlastnictví svoje. –

⁵ Já přece dobře vím, že Pán je velký *
      a že náš Bůh je nade všechny bohy.
⁶ Cokoli Pánu zlíbí se, to činí *
      na nebi, na zemi i v hloubkách moří.
⁷ On mračna přivádí až z konců země, †
      on svými blesky přivolává deště, *
      on ze svých komor bouři s větrem pouští. –

⁸ Prvorozence egyptské on pobil, *
      od lidí tamějších až po dobytek.
⁹ Znamení seslal, Egypte, a divy *
      na faraona se vším jeho dvorem.
¹⁰ On potřel mnohé národy svou mocí, *
      zahubil mnohé silné panovníky:
¹¹ Sehona, jenž byl králem Amoritů,†
      jakož i Oga, krále bašanského *
      a všechny krále v kananejské zemi.
¹² Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      dědictví Izraeli, svému lidu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jméno Páně velebte, bdící v domě Pánově.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatý Bernard byl osvícen jasem věčného Slova a zazářil v celé Církvi světlem víry a učenosti.

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatý Bernard byl osvícen jasem věčného Slova a zazářil v celé Církvi světlem víry a učenosti.

PROSBY
Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:
     PANE, TY JEDINÝ JSI SVATÝ.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,
— Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,
— Pane Ježíši, posvěť nás.
Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,
— Pane Ježíši, osviť nás.
Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,
— Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.
Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,
— Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys dal svatému opatu Bernardovi milost, aby byl světlem v tvé Církvi a horlil pro její obnovu; na jeho přímluvu naplň také nás podobnou horlivostí ducha, abychom žili jako děti světla. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie