[ nová verze ]
5. září 2017, Úterý
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 22. týden Pro OP: Vzpomínka zemřelých příbuzných a dobrodinců řádu, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 5. září 2017 Druhé mezidobí, 22. týden 2. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Původce světla věčného,
celý jsi světlo a sám den,
jenž nezná temna žádného,
podstatou svou jsi světlo jen.
Noc bledne už a odchází
přede dnem, který blízko jest,
s jitřenkou úsvit přichází,
jenž šátkem zastřel světlo hvězd.
Vstáváme z lůžka s radostí
a za všechno ti děkujem,
že slunce, vítěz nad nocí,
přivádí k nám zas nový den.
Vroucně tě, svatý, prosíme,
ať v naše vášně, jejich vznět
tělesná žádost nevnikne,
nesvede mysl klamný svět.
Ať nestrhne nás k hádkám hněv
a břicho k poživačnosti,
ať nebouří se chtíčem krev,
nás neovládne lakomství.
Ať v mysli ostražití jsme
s tělem vždy neposkvrněným,
ať s Kristem dnešek strávíme
mu věrni celým srdcem svým.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
II
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
III
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
20, 7-18
Jeremiášův stesk
7Svedl jsi mě, Hospodine, a dal jsem se svést;
byl jsi silnější než já a přemohls mě!
Celý den jsem na posměch,
všichni se mi vysmívají.
8Kdykoli mluvím, musím křičet,
ohlašovat násilí a zpustošení;
Hospodinovo slovo se mi stalo
pohanou a posměchem po celý den.
9Řekl jsem si: "Nebudu se již o něho starat,
nebudu již mluvit jeho jménem."
Tu se jeho slovo stalo v mém nitru hořícím ohněm,
zavřeným v mých kostech;
snažil jsem se ho snést,
ale nebylo to možné.
10>Ano, slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých:
"Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!"
I ti, kteří se mnou žili v přátelství,
číhají na můj pád:
"Snad se dá svést a zmocníme se ho
a pomstíme se na něm! "
11Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník;
proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic nesvedou.
Velmi budou zahanbeni, neboť ničeho nedosáhnou;
bude to věčná hanba, nezapomene se na ni.
12Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivého,
který vidíš ledví i srdce,
kéž uzřím tvou pomstu nad nimi,
neboť tobě jsem svěřil svou při.
13Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina,
že vysvobodil život ubohého z ruky zlosynů!
14Zlořečený den, kdy jsem se zrodil!
Ať není požehnán den, kdy mě má matka porodila!
15Zlořečený muž, který zvěstoval mému otci:
"Narodilo se ti dítě, chlapeček"
a rozradoval ho!
16Ať je tomu člověku, jako je městům,
která Hospodin vyvrátil bez slitování;
ať z jitra slyší poplach
a válečný lomoz o polednách,
17protože mě nezabil hned v mateřském lůně,
aby moje matka byla mým hrobem
a její život byl těhotný věčně.
18Proč jsem vyšel z mateřského lůna,
abych viděl jen útrapy a bolest,
aby mé dny uplynuly v hanbě?
RESPONSORIUM
Jer 20, 10-11; Žl 30 (31), 14
O.
I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: Snad se dá svést a zmocníme se ho! *
Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník.
V.
Slyším šuškání davu a hrozby, spolu se proti mně umlouvají, ukládají mi o holý život. *
Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník.
DRUHÉ ČTENÍ
Z knihy "Následování Krista"
(Lib. 3, 14)
Pravda Páně trvá navěky
Hřímáš nade mnou svými soudy, Pane, bázní a hrůzou rozechvíváš všechny mé kosti, takže má duše se nadmíru děsí.
Ohromen stojím a pozoruji, že ani nebesa nejsou čistá v tvých očích.1
Když jsi i na andělech shledal špatnost2 a neušetřil je, co bude se mnou?
Hvězdy padaly z nebe,3 čeho bych se pak mohl opovážit já, pouhý prach?
Ti, jejichž skutky se zdály hodné chvály, padli na samé dno, a ty, kteří jedli andělský chléb, jsem viděl, jak si libují v mlátě pro vepře.4
Ano, veta je po svatosti, dáš-li ty, Pane, ruku zpět. Neprospěje žádná moudrost, když ty přestaneš řídit. Nepomůže
žádná síla, když ty přestaneš udržovat.
Neboť opustíš-li nás, toneme a hyneme; jen přijdeš k nám, vzchopíme se a ožíváme. Neboť jsme nestáli, a jen ty nás
posilňuješ; vychládáme, a jen ty nás rozněcuješ.
Všechna marná sláva se rozplývá v hlubině tvých soudů nade mnou.5
Čím je veškeré tělo před tvým zrakem?6 Copak se může hlína chlubit před hrnčířem?7
Jak se může vynášet marnou chloubou ten, jehož srdce je opravdu oddáno Bohu?
Ani celý svět nepřivede k pýše toho, koho si podmanila pravda. A žádná ústa lichometná nepohnou tím, kdo všechnu svou
naději zakotvil v Bohu.
Neboť všichni ti mluvkové nejsou nic; a sotva dozní jejich hlas, zajdou. Ale pravda Páně trvá navěky.8
1 srov. Job 15 ,15
2 srov. Job 4, 18; 2 Petr 2, 4
3 srov. Zj 6, 13
4 srov. Lk 15, 16
5 srov. Iz 45, 9
6 srov. 1 Kor 1, 29
7 srov. Iz 29, 16; 45, 9
8 Žl 116 (117), 2 (Vulg.)
RESPONSORIUM
Žl 118 (119), 114-115.113
O.
Ty jsi má ochrana ty jsi mým štítem, s důvěrou spoléhám na tvé slovo. *
Odstupte ode mne, zlovolníci, zachovám příkazy svého Boha.
V.
Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, zato však v lásce mám tvůj zákon. *
Odstupte ode mne, zlovolníci, zachovám příkazy svého Boha.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Žalm 42 (43)
Touha po svatyni
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)
1 Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
2 Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –
3 Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
4 Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –
5 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného
Iz 38, 10-14d.17b-20
Jsem živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 18)
10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
mám sestoupit k branám podsvětí!“
Bylo mi líto zbytku mých let, *
11 a tak jsem si řekl:
„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
ani člověka mezi pozemšťany.“ –
12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
jako stan kočovníků: –
můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
je jako tkanina od stavu odřezaná; *
13 ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
Už od rána o pomoc volám, †
je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
jako když holub mláďata volá, *
tak je můj nářek;
zemdlený zrak upírám k nebi, *
mně úzko je, pomoz mi, Pane! –
17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –
18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –
19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
o tvé věrnosti otec vypráví synům. –
20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy
Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)
2 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
tobě plnění slibů. –
3 Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
břímě svých hříchů ti nese.
4 Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
ty však je zahladit umíš. –
5 Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
kdo v tvých nádvořích bydlí!
Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
neboť tvůj chrám je svatý.
6 Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
Bože, záchrano naše, *
naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –
7 Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
8 ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
i všech národů vřavu.
9 Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –
10 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
její bohatství množíš.
Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
takto pečuješ o ni.
11 Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –
12 Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
všudy jde za tebou hojnost.
13 Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
14 louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
Všechno to jásá a zpívá.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. 1 Sol 5, 4-5
Vy, bratři, nejste ve tmě, že by vás den Páně překvapil jako zloděj. Vy všichni jste přece synové světla a synové dne, noc ani tma nemá nad námi právo.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. S úsvitem přicházím, o pomoc prosím.
R. S důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.
PROSBY
Dobrořečme našemu Spasiteli, neboť on svým zmrtvýchvstáním ozářil svět, a pokorně ho vzývejme:
DEJ, PANE, AŤ VYTRVÁME NA TVÉ CESTĚ.
Pane Ježíši, ranní modlitbou oslavujeme tvé zmrtvýchvstání,
— ať náš den prozáří naděje, která pramení z tvé slávy.
Pane, přijmi naše dobré úmysly a předsevzetí
— jako prvotiny tohoto dne.
Uděl nám, ať dnes rosteme v tvé lásce,
— aby všechno prospívalo k dobru našemu i všech lidí.
Pane, dej, ať tak svítí naše světlo před lidmi,
— aby viděli naše dobré skutky a velebili nebeského Otce.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Pane Ježíši Kriste, ty jsi pravé světlo, které svítí všem lidem, aby mohli dojít ke spáse; prosíme tě, uveď naše kroky na cestu spravedlnosti a pokoje, abychom se připravovali
na setkání s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků. Amen.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|