Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. prosinec 2015
Doba adventní, 4. týden
4. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS
Proroci rozhlašují zvěst,
že Kristův příchod blízký jest,
nadchází spásonosný čas
milosti, jíž vykoupí nás.

Už prosvítá den nový tmou
a nitra se již blahem dmou,
když pravdivými slovy Jan
o příští slávě mluví k nám.

Toť onen první příchod byl,
kdy Pán ne proto sestoupil
svět ztrestat, ale uzdravit
vše choré, padlých spásou být.

Ten druhý příchod zvěstuje,
že přede dveřmi Kristus je,
by věnce slávy svatým dal
a věrné do své říše vzal.

S příslibem světla věčnosti,
hle, hvězda spásy už se skví,
a zve nás svými paprsky
ve věčný pokoj nebeský.

Jen tebe, Kriste, chce náš duch
uzřít tak, jak jsi pravý Bůh.
To nazírání pak se nám
tvou ustavičnou chválou staň. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)

¹ Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
      jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
² Přesto mé nohy málem klopýtly, *
      mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
³ neboť jsem vychloubačům záviděl, *
      když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –

⁴ Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
      a jejich tělo zdravé je a tučné.
⁵ Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
      a nesouží se jako druzí lidé. –

⁶ Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
      jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
⁷ Z tučnosti prýští jejich nepravost *
      a zlými úmysly jim srdce kypí.
⁸ Pošklebují se, mluví darebně, *
      z povýšenosti ubližují slovem. –

⁹ Ústy si troufají až na nebe *
       a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
¹⁰ A proto se k nim obrací můj lid *
       a loká jejich slova jako vodu.
¹¹ Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
       Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
¹² Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
       jsou stále mocnější a žijí šťastně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

¹³ Marně jsem tedy bezúhonně žil *
       a omýval si ruce v nevinnosti?
¹⁴ Abych byl jenom týrán den co den *
       a každé ráno dostával jen bití? –

¹⁵ Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
       byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
¹⁶ Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
       a připadalo mi to velmi těžké,
¹⁷ až pronikl jsem v Boží tajemství *
       a prohlédl jsem konce těchto lidí. –

¹⁸ Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
       a popravdě je vrháš do záhuby.
¹⁹ Jak najednou se propadají v nic, *
       jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
²⁰ jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
       ten obraz člověk zapudí, jen vstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

²¹ Když se mé srdce rozhořčovalo *
       a bolest mi až k ledví pronikala,
²² byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
       stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
²³ Já však chci trvale být u tebe, *
       neboť ty sáms mě chopil za pravici.
²⁴ Ty vždycky mě svou radou povedeš *
       a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –

²⁵ Koho mám kromě tebe na nebi? *
       A na zemi nic nežádám než tebe.
²⁶ Ať tělo mé i srdce pominou – *
       Pán je má skála a můj úděl navždy!
²⁷ Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
       zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
²⁸ Mým blahem je být v Boží blízkosti †
       já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
       a budu hlásat všechny jeho skutky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

V. Pane, náš Bože, obrať nás.
O. Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

Tak praví Hospodin:
^48.12„Slyš mě, Jakube,
Izraeli, jehož jsem povolal!
Já, já jsem první
a já jsem poslední.
¹³Ano, má ruka položila základy zemi,
má pravice roztáhla nebesa.
Já je volám – a hned tu stojí spolu!

¹⁴Všichni se shromážděte a slyšte!
Kdo z nich to oznámil?
Hospodin ho miloval:
jeho vůli vyplní na Babylónu,
na Chaldejcích jeho velkolepé dílo.

¹⁵Já, já jsem to řekl a povolal ho,
přivedl jsem ho a jeho cesta bude zdárná.
¹⁶Přistupte ke mně a slyšte to:
Nemluvil jsem od začátku skrytě,
od té doby, kdy se tak stalo, byl jsem při tom.“
A nyní Pán, Hospodin,
     mě poslal se svým duchem.

¹⁷Tak praví Hospodin, tvůj Vykupitel, Svatý Izraele:
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
     učím tě, abys měl úspěch,
vedu tě cestou, kterou máš jít.

¹⁸Kdyby sis hleděl mých přikázání,
tvůj blahobyt by se rozléval jako řeka
a tvé štěstí jako mořské vlny;
¹⁹bylo by jak písku tvých pokolení
a potomků z tvého těla jako jeho zrnek.
Nebylo by vyhynulo, nebylo by vyhlazeno
přede mnou tvé jméno.

²⁰Vyjděte z Babylóna, utečte od Chaldejců,
jásavým hlasem to zvěstujte,
ohlaste to a rozneste
až do končin země.
Řekněte: ‚Hospodin vykoupil
     svého služebníka Jakuba.
²¹Nežíznili, když je vedl po poušti,
vodě dal vytrysknout pro ně ze skály,
rozštěpil skálu, a voda tekla.

^49.9bBudou se pást na cestách,
svou potravu najdou na holých pahorcích.
¹⁰Nebudou mít hlad ani žízeň,
nebude je trýznit úžeh ani slunce.
Povede je ten, který se nad nimi slitoval,
a přivede je k pramenům vody.
¹¹Ze všech svých hor udělám cesty
a budou upraveny mé stezky.

¹²Hle, tito přicházejí zdáli,
jiní ze severu a od západu,
tihle z jižní země.“
¹³Jásejte, nebesa, plesej, země,
radostně se veselte, hory,
neboť Hospodin těší svůj národ,
smilovává se nad svými ubožáky.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Ambrože na Lukášovo evangelium

     Když anděl zvěstoval Panně Marii tajné úradky, použil k posílení důvěry příkladu. Aby dokázal, že u Boha je možné všechno, co uzná za vhodné, oznámil jí, že starší, už neplodná žena počala.
     Jakmile to Maria uslyšela, ihned se odebrala do hor; ne z nedůvěry k andělovu zjevení, či že by zprávu považovala za nejistou, nebo že by pochybovala o uvedeném příkladu, nýbrž plna blaha nad slíbeným darem, zbožné ochoty k službě a radostné nedočkavosti.
     Kam by plná Boha spěchala, ne-li k výšinám? Milost Svatého Ducha nezná váhavé jednání. A také se ihned prokazuje dobrodějné působení Mariina příchodu i  přítomnosti Pána; vždyť jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně a byla naplněna Duchem Svatým.¹
     Povšimni si rozlišení i zvláštního významu jednotlivých slov. Hlas slyšela dříve Alžběta, ale Jan vnímal dříve milost. Alžběta slyšela podle řádu přirozenosti, Janův záchvěv radosti byl původu mystického. Ona vnímala příchod Mariin, on příchod Pána. Žena příchod ženy, dítě příchod dítěte. Ony o milosti hovoří, oni ji v lůně svých matek zakoušejí a působením výsady, které se dostalo jejich matkám, začínají prožívat tajemství spásy. A obě matky dvojím zázrakem prorokují pod vlivem ducha svých dětí.
     Radostí se pohnulo dítě, matka je naplněna Duchem Svatým. Matka nebyla naplněna Duchem Svatým dříve než syn, avšak když jím byl naplněn syn, naplnil i  matku. Zaplesal radostí Jan, zaplesal radostí i Mariin duch. Když se zaradoval Jan, naplňuje se Alžběta Duchem Svatým.
     O Marii se dozvídáme, že se její duch zaradoval, ne že ji Duch naplnil, vždyť nepostižitelný už působil v matce nepostižitelným způsobem. Alžběta je naplněna Duchem Svatým po početí, Maria před početím. Blahoslavená, praví Alžběta, která jsi uvěřila.²
     Ale i vy, kdo jste uslyšeli a uvěřili, jste blahoslavení. Každá duše totiž, která uvěří, počíná i rodí Boží Slovo i poznává jeho skutky.
     Nechť má každý člověk Mariinu duši, aby velebila Pána; nechť má každý člověk Mariina ducha, aby se z Boha radoval. I když podle těla je jen ona sama Kristovou matkou, přece je podle víry Kristus plodem všech.
     Každá duše totiž přijímá Boží Slovo, jestliže neposkvrněna a prosta neřestí s neochvějnou svědomitostí střeží bezúhonnost. Každá duše, která dokáže být taková, velebí Pána, jako velebila Pána duše Mariina a její duch nalezl radost v Bohu, jenž přinesl spásu.
     Jak čtete i na jiném místě: Velebit pojďte Pána spolu se mnou,³ velebíme Pána ne proto, že by bylo možno mu lidským hlasem něco přidat, ale proto, že je veleben v nás. Obrazem Boha je totiž Kristus,⁴ a jestliže duše učiní cokoli spravedlivého a zbožného, velebí Boží obraz, k jehož podobnosti je stvořena; a proto tím, že jej velebí, jakousi účastí na jeho velikosti se povznáší.
     ¹ Lk 1, 41
     ² Lk 1, 45
     ³ Žl 33 (34), 4
     ⁴ srov. 2Kor 4, 4; Kol 1, 15

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Hle, přijde Pán, Král králů země. Blaze těm, kdo jsou připraveni vyjít mu vstříc.

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hle, přijde Pán, Král králů země. Blaze těm, kdo jsou připraveni vyjít mu vstříc.

Ant. 2 Zpívejte Pánu novou píseň, chvalte ho po celé zemi.

¹⁰ Zapějte Pánu novou píseň, *
       chvalte ho všechny končiny země!
    Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
       ostrovy i ti, kdo je obývají. –

¹¹ Ať jásá poušť a osady na ní, *
       stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
    Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
       nechť plesají na vrcholcích hor.
¹² Ať vzdávají chválu Pánu, *
       jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –

¹³ Pán vychází jako hrdina, *
       jak válečník po boji touží,
    začíná bojový pokřik, *
       svým nepřátelům ukáže sílu. –

¹⁴ Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
       ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
       vztekat se a soptit.
¹⁵ V poušť změním hory a kopce, *
       veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
    Řeky proměním v suchou zemi, *
       a její bažiny vysuším.
¹⁶ Po cestách neznámých povedu slepce, *
       dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
    tmu ve světlo před nimi změním, *
       a co je křivé, srovnám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zpívejte Pánu novou píseň, chvalte ho po celé zemi.

Ant. 3 Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?

Vy jste rod vyvolený… abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. (1 Petr 2, 9)

¹ Jméno Páně velebte, *
      chvalte služebníci Páně,
² bdící v domě Pánově *
      na nádvořích svého Boha. –

³ Chvalte Pána, předobrý je Pán, *
      opěvujte jeho drahé jméno!
⁴ Neboť Pán si zvolil Jákoba, *
      Izraele za vlastnictví svoje. –

⁵ Já přece dobře vím, že Pán je velký *
      a že náš Bůh je nade všechny bohy.
⁶ Cokoli Pánu zlíbí se, to činí *
      na nebi, na zemi i v hloubkách moří.
⁷ On mračna přivádí až z konců země, †
      on svými blesky přivolává deště, *
      on ze svých komor bouři s větrem pouští. –

⁸ Prvorozence egyptské on pobil, *
      od lidí tamějších až po dobytek.
⁹ Znamení seslal, Egypte, a divy *
      na faraona se vším jeho dvorem.
¹⁰ On potřel mnohé národy svou mocí, *
      zahubil mnohé silné panovníky:
¹¹ Sehona, jenž byl králem Amoritů,†
      jakož i Oga, krále bašanského *
      a všechny krále v kananejské zemi.
¹² Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      dědictví Izraeli, svému lidu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Nebojte se, neboť pátého dne přijde náš Pán.

Ant. k Zachariášovu kantiku Nebojte se, neboť pátého dne přijde náš Pán.

PROSBY
Náš Pán Ježíš Kristus nás navštěvuje ve svém milosrdenství. Vzývejme ho a radostně volejme:
     PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.

Tys vyšel od Otce a přioděl se šatem našeho lidství,
— osvoboď člověka zachváceného nákazou hříchu.
Až přijdeš, zjeví se na tvých vyvolených tvá sláva,
— kéž při tvém nynějším příchodu hříšníci poznávají, že tvé milosrdenství nikdy nepřestává.
Pane Ježíši Kriste, zakládáme si na tom, že tě smíme chválit,
— navštiv nás a uděl nám svoji spásu.
Skrze víru už jsi nás přivedl k světlu,
— ať nás tvá spravedlnost vede k dobrému životu, abychom se ti líbili.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ty nám dáváš poznat, že tvůj jednorozený Syn přišel na tento svět a stal se jedním z nás; vyslyš naše prosby a dej, ať se naše radost ze spojení s ním dovrší, až přijde ve své slávě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie