[ nová verze ]

« Září 2014 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 


26. září 2014, Pátek
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 25. týden
Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Dominika Ibaněze z Erquicia, kněze, Vavřince Ruize, otce rodiny, bl. Alfonse Navaretty, kněze a druhů, japonských mučedníků, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze




Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. září 2014
Druhé mezidobí, 25. týden
1. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nebeská slávo odvěká,
naděje blahá člověka,
ty, Synu Otcův jediný,
nejčistší pannou zrozený.

Vzbuzeným podej ruku svou,
ať vstanou s myslí střízlivou,
jež chválou tvou ať vždycky zní
a vzdává ti dík povinný.

Hle, vyšlá jitřenka se skví,
o světle nese poselství.
Rozpadají se noční tmy,
nás jasem nebe prožehni.

Ten jas ať tkví nám ve hrudi
a z ní tmy noci vypudí,
by neustále během dne
nám chránil srdce čistotné.

Ať víra předně žádaná
kořeny v hloubi srdce má,
s ní ať se těší naděje,
tím víc se láska zaskvěje.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!

2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –


     3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     4   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

9 Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.

10 Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

11 Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.

12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!

14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,

16 hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!

18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

19 Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!

23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      26 Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –

28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Můj synu, zachovej má slova.
R. Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

40, 1-4; 43, 1-12; 44, 6-9
Vidění obnovy chrámu a Izraele

     40.1Dvacátého pátého roku našeho vyhnanství, na začátku roku, desátého dne měsíce čtrnáctého roku po vyvrácení města, právě toho dne spočinula na mně Hospodinova ruka a přenesl mě tam. 2Přenesl mě v Božích viděních do izraelské země a usadil na velmi vysokou horu, na níž bylo proti mně cosi jako vystavěné město. 2Přenesl mě tedy tam, a hle – muž, který měl bronzové vzezření a v ruce lněný provazec a prut na měření, stál v bráně. 4Ten muž mi řekl: „Synu člověka, bedlivě se dívej, pozorně poslouchej, pečlivě si všímej všeho, co ti ukážu, neboť proto jsi byl sem přiveden, abych ti to ukázal. Všechno, co uvidíš, vypravuj izraelskému domu.“
    
43.1Vedl mě k bráně směřující k východu, 2a hle – od východu přicházela velebnost Izraelova Boha; její zvuk byl jako zvuk vodních spoust a od Boží velebnosti zářila země. 3Dostal jsem stejné vidění, které jsem měl, když přišel, aby zničil město; bylo to stejné vidění, které jsem viděl u řeky Kebaru. Padl jsem na svou tvář.
    
4Hospodinova velebnost vešla do chrámu branou, která směřuje k východu. 5Tu mě zdvihla síla a uvedla mě do vnitřního nádvoří, a hle – chrám byl plný Hospodinovy velebnosti. 6Zatímco anděl stál vedle mě, slyšel jsem, jak ke mně mluví kdosi z chrámu. 7Řekl mi: „Synu člověka, zde je místo pro můj trůn, zde je místo, na němž budou spočívat chodidla mých nohou, kde budu navěky bydlet uprostřed synů Izraele; Izraelův dům už neznesvětí mé svaté jméno – ani oni, ani jejich králové svým smilstvím nebo modlami svých králů, 8kteří stavěli své prahy vedle mých prahů, své veřeje vedle mých veřejí; jen zeď byla mezi mnou a jimi. Poskvrnili mé svaté jméno hanebnostmi, které spáchali; proto jsem je ve svém hněvu vyhladil. 9Nyní však odstraní daleko ode mě své smilstvo i modly svých králů, proto budu mezi nimi bydlet navěky.
    
10Nuže ty, synu člověka, ukaž Izraelovu domu tento chrám – 11ať se stydí pro své nepravosti – jeho podobu i rozměry, aby se styděli za všechno, co spáchali – ukaž jim tvar chrámu, jeho zařízení, jeho východy i vchody, celý jeho plán i všechny jeho obřady a pravidla. 12Napiš je před nimi, aby dbali všech jeho obřadů i zákonů a plnili je. Toto je zákon pro chrám: Na vrcholu hory je všechno jeho území kolem dokola svatosvaté. To je zakládací listina pro chrám.
    
44.6Řekneš vzpurnému lidu Izraelova domu: Tak praví Pán, Hospodin: Už je dost všech vašich nepravostí, Izraelův dome! 7Uváděli jste totiž cizince s neobřezaným srdcem a neobřezaným tělem, aby přebývali v mé svatyni a znesvěcovali můj dům, a zatímco jste pro mě obětovali pokrmy, tuk a krev, rušili jste mou smlouvu všemi svými nepravostmi. 8Nepečovali jste o mé svaté věci, ale cizince jste pověřili, aby vykonávali v mém chrámě, co jsem předepsal. Proto 9tak praví Pán, Hospodin: Žádný z cizinců s neobřezaným srdcem a neobřezaným tělem nevejde do mé svatyně, žádný ze všech těch, kteří přebývají mezi syny Izraele.“

RESPONSORIUM

Ez 43, 4-5; srov. Lk 2, 27

O. Hospodinova velebnost vešla do chrámu branou, která směřuje k východu. * Chrám byl plný Hospodinovy velebnosti.
V. Rodiče uvedli dítě Ježíše do chrámu. * Chrám byl plný Hospodinovy velebnosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích

(Sermo 46, 29-30: CCL 41, 555-557)

Všichni dobří pastýři jsou zahrnuti v osobě jediného pastýře

     Kristus tě tedy pase a soudí,1 odděluje své ovce od ovcí, které nejsou jeho. Mé ovce, praví, slyší můj hlas a jdou za mnou.2
     Zde mi připadá, že všichni dobří pastýři jsou zahrnuti v osobě jediného pastýře. Ne že by dobří pastýři chtěli, ale jsou zahrnuti v tom jediném. Mnohost představují ti, kdo jsou rozdělení. Mluví se však o jediném pastýři,3 neboť se tu nabádá k jednotě. Určitě se zde totiž nemlčí o více pastýřích, ale mluví se o jediném z toho důvodu, že by Pán tehdy nenašel nikoho, komu by svěřil své ovce. Ale svěřil je, až když našel Petra. Ano, právě v Petrovi zajistil jednotu. Apoštolů bylo mnoho, ale jen jedinému se říká: Pas mé ovce.4 Rozhodně to neznamená, že nejsou žádní dobří pastýři, tak si to jistě nesmíme vykládat, ani s Božím milosrdenstvím se přece nesrovnává, že by se nerodili a nebyli ustanovováni.
     Ostatně jsou-li dobré ovce, jsou také dobří pastýři, neboť z dobrých ovcí se stávají dobří pastýři. Ale všichni dobří pastýři jsou zahrnuti v osobě jediného, neboť jsou v dokonalé jednotě. Když pasou oni, pase Kristus. Neboť ženichovi přátelé neprosazují svůj hlas, ale radují se z hlasu ženichova.5 Proto pase on sám, kdykoli pasou oni. A proto také může Pán říci: „Já je pasu."6 Neboť v nich je jeho hlas a je v nich i jeho láska. A proto, když Pán svěřoval své ovce Petrovi, jako svěřuje člověk něco druhému, chtěl, aby s ním byl Petr v dokonalé jednotě: aby on sám byl hlavou a Petr aby představoval tělo, to jest Církev. A aby tvořili přímo jedno tělo jako ženich a nevěsta. A proto když mu svěřoval své ovce, co mu napřed řekl, aby mu je nesvěřoval tak, jak člověk svěřuje něco člověku? Petře, miluješ mě? A on odpověděl: Miluji. A znovu: Miluješ mě? A odpověděl: Miluji. A potřetí: Miluješ mě? Odpověděl: Miluji.7 Vyznal svou lásku, aby potvrdil jednotu. Takže ve všech pastýřích pase jediný Pán a oni v něm.
     Mlčí se sice o dobrých pastýřích, a přece se o nich nemlčí. Pastýři zasluhují chválu, ale kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.8 To znamená, že pase Kristus, to znamená, že se pase pro Krista, to znamená, že se pase v Kristu a že se nepase mimo Krista, pro sebe. Není to pro neschopnost pastýřů, když prorok říká, jako by ohlašoval nějaké špatné časy: Já budu pást své ovce.9 Neznamená to: Nemám je komu svěřit. Vždyť když Petr a ostatní apoštolové ještě žili na tomto světě, už tehdy říká on jediný, ve kterém jsou všichni jedno: Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést, aby bylo jedno stádce a jeden pastýř.10
     Jsou tedy všichni pastýři v tom jediném, skrze ně zní jeho jediný hlas, který mají ovce slyšet a  jít za svým pastýřem. Ne za tím či oním, ale za jediným. Jejich ústy zaznívá jeho jediný hlas, nemluví různými hlasy. Napomínám vás, bratři: Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky."11 Tento hlas, prostý jakéhokoli rozkolu, očištěný od každého bludu kéž ovce slyší a  jdou za svým pastýřem, který říká: Mé ovce slyší můj hlas a jdou za mnou.

     1 srov. Ez 34, 16.17
     2 Jan 10, 27
     3 srov. Ez 34, 23; Jan 10, 16
     4 Jan 21, 17
     5 srov. Jan 3, 29
     6 srov. Ez 34, 15
     7 srov Jan 21, 15-17
     8 1 Kor 1, 31
     9 srov. Ez 34, 15
     10 srov. Jan 10, 16
     11 1 Kor 1, 10

RESPONSORIUM

_

O. Dobrý pastýři, ty neznáš spánku, ale stále bdíš nad svým lidem. * Pane, neopouštěj své stádce.
V. Ať na nás sestoupí tvé milosrdenství a chrání nás, aby k nám neměl přístup náš úhlavní nepřítel, lstivý pokušitel. * Pane, neopouštěj své stádce.

PSALMODIE

Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.

Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.

Kantikum
Ať se k Pánu obrátí všechny národy
Iz 45, 15-25
Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno. (Srov. Flp 2, 10)

15 Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
      Bůh Izraele, Spasitel. –

16  Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
       kdo zhotovovali modly.
17 Svůj lid vede Pán ke spáse, *
       k spáse, která potrvá na věky.
    Nebudete potupeni ani zahanbeni *
       na věčné časy. –

18 Tak praví Pán, Stvořitel nebes, *
       Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její Tvůrce;
    nestvořil ji, aby byla pouští, *
       upravil ji k obývání:
    „Já jsem Pán, jiný není. *
19      Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
    neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
       Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám“. –

20 Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
       kdo jste zachráněni z pohanů.
    Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
       kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
21 Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
       Kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
    Což já nejsem Pán, †
       což je Bůh mimo mne? *
       Jen já jsem spravedlivý Bůh Zachránce. –

22 Obraťte se a dejte se spasit všechny končiny země, *
       neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!

23 Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
       slovo, jež nelze odvolat.
    Každé koleno se mně bude klanět, *
       přísahat každý jazyk. –

24 Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
       s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
25 Vítězství a slávy dojde v Pánu *
       celý rod Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

1 Jásejte Pánu všechny země! †
2     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

5 Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ef 4, 29-32
Ať vám z úst nevychází žádná ošklivá řeč, ale mluvte jen taková slova, která mohou přispět k duchovnímu prospěchu tam, kde je toho třeba. Tak vaše řeč přinese užitek těm, kdo vás budou poslouchat. Nezarmucujte svatého Božího Ducha, který vám vtiskl svou pečeť pro den vykoupení. Daleko ať je od vás každá zahořklost, prchlivost, hněv, hádání, nactiutrhání a všechny druhy špatnosti. Spíše buďte k sobě navzájem dobří, milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jak i Bůh odpustil vám pro Kristovy zásluhy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
V. Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Zakusit tvou milost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

PROSBY
Klaňme se Kristu, neboť on skrze svůj kříž přinesl spásu lidskému pokolení, a volejme k němu:
     PANE, PROKAŽ NÁM SVÉ MILOSRDENSTVÍ.

Kriste, ty jsi slunce našeho života, osvěcuj nás svými paprsky
a uč nás překonávat všechny špatné náklonnosti.
Ochraňuj naše myšlenky, řeči a skutky,
abychom se ti dnes mohli líbit.
Nehleď na naše hříchy
a zahlaď všechny naše nepravosti.
Skrze svůj kříž a své vzkříšení
naplň nás útěchou Svatého Ducha.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tys poslal na svět svého Syna, světlo, které osvěcuje každého člověka a  zahání temnoty nevědomosti; chraň a posiluj naši víru, ať žádné pokušení neuhasí oheň, který v nás zanítila tvá milost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie