[ nová verze ]
28. únor 2014, Pátek
3. týden žaltáře
První mezidobí, 7. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 28. únor 2014 První mezidobí, 7. týden 3. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Nebeská slávo odvěká,
naděje blahá člověka,
ty, Synu Otcův jediný,
nejčistší pannou zrozený.
Vzbuzeným podej ruku svou,
ať vstanou s myslí střízlivou,
jež chválou tvou ať vždycky zní
a vzdává ti dík povinný.
Hle, vyšlá jitřenka se skví,
o světle nese poselství.
Rozpadají se noční tmy,
nás jasem nebe prožehni.
Ten jas ať tkví nám ve hrudi
a z ní tmy noci vypudí,
by neustále během dne
nám chránil srdce čistotné.
Ať víra předně žádaná
kořeny v hloubi srdce má,
s ní ať se těší naděje,
tím víc se láska zaskvěje.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I
2 Pojď mě zachránit, Bože, *
voda až k hrdlu mi sahá,
3 bořím se v hlubokém bahně, *
jako by bezedné bylo,
padl jsem do hlubin vodních, *
proud mě strhuje s sebou.
4 Jsem už vysílen křikem, *
hrdlo mám ochraptělé,
oči mi hleděním slábnou, *
jak čekám na svého Boha.
5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
je těch, kdo mají mě v zášti,
silnější nežli mé kosti
jsou, kdo mě stíhají křivě. *
Vrátit mám to, co jsem nevzal! –
6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
prohřešky moje nejsou ti tajny.
7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
ať kvůli mně se nedočká hanby, *
kdo hledá Boha Izraele! –
8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
pohana ulpěla na mé tváři.
9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
synům mé matky jsem jako cizí. –
10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
ale i to mi jen k potupě bylo. –
12 V pytli jsem chodil za pokání, *
za to jsem jim byl leda pro smích.
13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
opilci zpívají posměšky o mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
II
14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
jak jenom ty se smilovat umíš, *
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
16 aby mě proud už nestrhoval, †
aby mě hloubka nepohltila, *
ať propast nade mnou nezavře jícen! –
17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
18 Neukrývej se před služebníkem, *
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –
19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
20 Ty přece znáš mé ponížení, *
před tebou stojí mí protivníci. –
21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
potupa má je nezhojitelná;
doufal jsem v soucit, ale marně, *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
v žízni mě octem napájeli.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
III
30 Já však jsem ubožák v bídě, *
chraň mě svou pomocí, Bože!
31 Chci jménu Božímu zpívat, *
vděčně je chválit a slavit.
32 To bude milejší Pánu, *
nad žertvu rohatých býků. –
33 Těšte se, pokorní, z toho: *
Kdo hledá Boha, ten sílí!
34 Neboť Pán ubohé slyší, *
nezhrdne zajatci svými.
35 Chval ho nebe i země, *
moře a vše, co v něm žije! –
36 Neboť Bůh zachová Sión, †
zbuduje judská města; *
budou v nich žít a sídlit
37 potomci těch, kdo mu slouží; †
kdo jeho jméno ctí s láskou, *
najdou v nich navždy svůj domov.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
V.
Pán nás naučí svým cestám.
R.
A budeme chodit po jeho stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Kazatel
8, 5 – 9, 10
Útěcha moudrého
8,5Kdo zachovává příkaz, nezakusí zlo. Moudré srdce zná pravý čas,
6neboť pro každou
záležitost je pravý čas, vždyť zlo velmi tísní člověka. Neví totiž, co se stane.
7Kdo by mu sdělil, kdy se co stane?
8Člověk nemá moc nad dechem života, aby ho
zadržel, nemá moc nade dnem smrti, nemůže uniknout z bitvy. Ani nepravost
nezachrání svého původce.
9Toto všechno jsem viděl, když jsem si všímal všeho dění, které probíhá pod
sluncem v čase, kdy člověk vládne nad člověkem k jeho škodě.
10A tak jsem viděl zlosyny nesené k pohřbu, viděl jsem však i odcházet ze
svatého místa a dostávat se do zapomenutí v městě ty, kdo jednali správně. I to
je marnost. 11Poněvadž nejsou zločinné skutky trestány hned vzápětí, lidé mají
plno chutí páchat zlo i proto, 12že hříšník si žije dlouho, třebaže
spáchal zlo i stokrát. Přece však vím, že se budou mít dobře ti,
kdo se bojí Boha právě proto, že se ho bojí. 13Ale zlosynovi se nepovede dobře,
neprodlouží svůj život jako stín, protože se Boha nebojí.
14A přece se stává taková marnost na zemi: Jsou spravedliví, kterým se vede, jak
by to zasluhovali zlosynové, a jsou zlosynové, kterým se vede, jak by to
zasluhovali spravedliví. Říkám, že i to je marnost.
15Proto jsem chválil radost. Není jiné štěstí pro člověka pod sluncem než jíst a
pít a radovat se. To ať ho doprovází při jeho trápení ve dnech jeho života,
který mu Bůh daroval pod sluncem.
16Když jsem se snažil poznat moudrost, tu jsem viděl všechno, co se děje na zemi.
Ani ve dne, ani v noci jsem nezavřel oči ke spánku. 17A poznal jsem, že nic z
toho, co Bůh dělá pod sluncem, člověk nemůže odhalit. Ať se člověk namáhá
hledáním sebevíc, nic neodhalí. I kdyby si mudrc myslel, že to pozná, nemůže
odhalit nic.
9,1O tom všem jsem uvažoval v srdci a poznal jsem, že spravedliví a moudří jsou se
svými skutky v Boží ruce. Člověk nemůže poznat nic z toho, co se vztahuje na lásku nebo nenávist. 2Obojí je
před ním marnost, protože všechny potkává stejný osud,
spravedlivého i zlosyna,
čistého i poskvrněného,
toho, kdo obětuje, i toho, kdo neobětuje.
Stejně se daří dobrému i hříšnému,
tomu, kdo přísahá,i tomu, kdo se přísahy štítí.
3Toto zlo je ve všem, co se děje pod sluncem, že všechno má stejný osud. I srdce
lidí je plné zloby. Pošetile smýšlejí ve svých srdcích za svého života a potom
jdou k mrtvým. 4Každý, kdo žije, má nějakou naději. Vždyť lepší je živý pes než mrtvý lev.
5Neboť, živí aspoň vědí, že musí umřít, ale mrtví nevědí vůbec nic. Nedostanou odplatu,
poněvadž ta tam je vzpomínka na ně. 6Jejich láska, jejich nenávist, jejich závist
– všechno je pro ně odbyto, nemají už podíl na ničem, co se děje pod sluncem.
7A proto jez v radosti svůj chléb
a pij v dobré náladě své víno,
neboť Bůh už tvé skutky ocenil.
8Vždycky nos bílé šaty radosti,
ať na tvé hlavě neschází olej.
9Těš se v životě se svou milovanou manželkou po všechny dny svého prchavého bytí,
které ti Bůh dal pod sluncem. To je totiž tvůj úděl v tomto životě, v trápení,
v němž se lopotíš pod sluncem. 10Všechno, co můžeš, dělej podle svých sil, vždyť
není ani činnost, ani uvažování, ani poznání nebo moudrost v podsvětí, kam
kráčíš.
RESPONSORIUM
1 Kor 2, 9-10; Kaz 8, 17a
O.
Zvěstujeme to, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo a nač člověk ani nikdy
nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují. *
Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.
V.
Nic z toho, co Bůh dělá pod sluncem, člověk nemůže odhalit.
* Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Řehoře z Agrigenta na knihu Kazatel
(Lib. 8, 6: PG 98, 1071-1074)
Má duše jásá v Pánu
Jez v radosti svůj chléb a pij v dobré náladě své víno, neboť Bůh už tvé skutky
ocenil.1
Chceme-li vyložit toto slovo v bezprostředním a běžném smyslu, můžeme vlastně
říci, že jde o přiléhavé napomenutí. Kazatel nás v něm vyzývá, že máme žít v
prostotě srdce a držet se učení upřímné víry v Boha, abychom mohli jíst svůj
chléb s radostí a pít své víno s dobrou myslí, a nemáme upadat do zlovolných
řečí ani žít křivě, ale naopak mít správné smýšlení a podle svých sil milosrdně
a štědře pomáhat ubohým a chudým. Máme se prostě snažit dělat to, co působí
potěšení samému Bohu.
Duchovní způsob výkladu nás ovšem vede k hlubšímu pochopení. Nabádá nás, abychom
mysleli na nebeský a mystický chléb, který sestoupil z nebe a přinesl světu
život, a také abychom pili s dobrou myslí duchovní víno, to, které vyteklo z
boku pravého vinného kmene v době spasitelného umučení. Radostná zvěst naší
spásy o tom říká: Ježíš vzal chléb, požehnal a řekl svým svatým učedníkům a
apoštolům: Vezměte, jezte. To je mé tělo, které je za vás lámáno na odpuštění
hříchů; podobně vzal i kalich a řekl: Pijte z něho všichni. Toto je má krev nové
smlouvy, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů.2
Ti, kteří jedí tento chléb a pijí toto mystické víno, se skutečně radují a
jásají a mohou volat: Vložil jsi radost do našeho srdce.3
A podle mého názoru také v knize Přísloví právě na tento chléb a na toto víno
narážela Boží Moudrost – a náš Spasitel Kristus je sama zosobnělá Boží Moudrost
– když se mystická účast na Slově naznačuje slovy: Pojďte, můj pokrm jezte,
víno, mnou nalité, pijte.4 A všichni, kdo jsou hodni mít na této hostině podíl,
mají neustále nosit bílé šaty, to znamená skutky světla, jimiž mají zářit jako
světlo, jak říká Pán v evangeliu: Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli
vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.5 A že mají mít ustavičně
hlavy bohatě pomazané olejem? To je Duch pravdy, který je má opatrovat a chránit
před každým pokušením hříchu.
1 Kaz 9, 7
2 srov. Mt 26, 26-28
3 srov. Žl 4, 8
4 Př 9, 5
5 Mt 5, 16
RESPONSORIUM
Žl 16, 8b-9a. 5a
O.
Pán je při mně, nezakolísám. *
Proto se mé srdce těší, má duše jásá.
V.
Pán je vše, co mám, on je můj úděl. * Proto se mé srdce těší, má duše jásá.
PSALMODIE
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války
Jer 14, 17-21
Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)
17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 12, 9b-10
Velmi rád se budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti,
a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
V. Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Zakusit tvou milost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.
PROSBY
Pohleďme na Krista: pro svůj lid se narodil, zemřel a vstal z mrtvých. Prosme ho tedy s důvěrou:
PANE, ZACHRAŇ TY, KTERÉ JSI VYKOUPIL SVOU KRVÍ.
Veleben buď Ježíši, náš Spasiteli, tys neváhal pro nás podstoupit utrpení a smrt na kříži
— a vykoupil jsi nás svou drahocennou krví.
Ty jsi slíbil dát vodu tryskající do života věčného,
— vylij svého Ducha na všechny lidi.
Své učedníky jsi poslal zvěstovat evangelium všem národům,
— pomáhej jim, aby hlásali, že v tvém kříži je naše spása.
Nemocným a ubohým, kteří mají účast na tvém kříži,
— uděl sílu a trpělivost.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, učiň si v nás svůj příbytek a nauč nás žít podle tvé vůle, ať kráčíme ve světle tvých přikázání po cestě, kterou nás vedeš k sobě.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|