Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. květen 2012
Doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.

Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.

Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.

Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ⁹Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu!“ ¹⁰Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha ¹¹a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis. ¹²Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. ¹³Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány k západu. ¹⁴Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.
     ¹⁵Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby. ¹⁶Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i široké. Tím rákosem změřil město a napočítal dvanáct tisíc honů; jeho délka, šířka i výška jsou stejné. ¹⁷Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i  anděl. ¹⁸Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z ryzího zlata podobného čirému sklu. ¹⁹Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, ²⁰pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. ²¹A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly. Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.
     ²²Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. ²³A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. ²⁴Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu. ²⁵Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž vůbec není. ²⁶Slávu a bohatství národů vnesou do něho. ²⁷Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavnosti a lži, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Gaudencia z Brescie

     Jeden zemřel za všechny.¹ A právě ten žije a působí v každém jednotlivém chrámě Církve v tajemství chleba a vína; ten, jenž je obětován, je živitelem obětujících, ten, jenž je předmětem víry, dává věřícím život, a ten, jenž je posvěcován, sám posvěcuje posvěcující.
     Toto je Beránkovo tělo, toto je jeho krev. Chléb, který z nebe sestoupil, říká: Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.² A způsoba vína velmi dobře vyjadřuje jeho krev. Neboť když sám v evangeliu říká: Já jsem pravý vinný kmen,³ dostatečně jasně tím prohlašuje za vlastní krev každé víno, které se přináší na znamení jeho umučení. Takže už svatý patriarcha Jakub prorokoval o Kristu, když řekl: Oděv svůj vypere ve víně, v krvi hroznů svůj plášť.⁴ Měl totiž vyprat ve vlastní krvi oděv našeho těla, které na sebe vzal jako vlastní roucho.
     Nuže, sám Stvořitel a Pán, dávající všemu způsob bytí, tu ze země dává vyrůst chlebu a z chleba zase tvoří vlastní tělo, jak je v jeho moci a jak to slíbil.⁵ A stejně jako učinil z vody víno, učinil také z vína svou krev.
     Toto je Pascha Páně,⁶ říká, to jest přechod Páně. To abys nemyslel, že tento chléb a toto víno jsou něčím pozemským. Staly se nebeskými skrze toho, jenž do nich přešel a učinil je vlastním tělem a vlastní krví.
     To, co přijímáš, je tělo onoho nebeského chleba a krev onoho svatého kmene révy. Vždyť když Pán nabízel svým učedníkům posvěcený chléb a posvěcené víno, říkal: To je mé tělo a to je má krev.⁷ Musíme věřit tomu, v něhož jsme uvěřili.⁸ Neboť pravda nezná žádnou lež.
     Když Pán mluvil k zástupům, že mají jíst jeho tělo a pít jeho krev, všichni žasli a reptali: To je tvrdá řeč. Kdopak to má poslouchat?⁹ A tu aby sežehl nebeským ohněm takové úvahy, před jakými jsem už dříve varoval, dodal: Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a život.^{10
     1} srov. 2 Kor 5, 14
     ² 51
     ³ Jan 15, 1
     ⁴ Gn 49, 11
     ⁵ srov. Jan 6, 51
     ⁶ srov. Mt 26, 2
     ⁷ Ex 12, 11
     ⁸ Mt 26, 26.28
     ⁹ srov. 2 Tim 1, 12
     ¹⁰ Jan 6, 63

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, aleluja.

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
³ O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

⁴ ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
⁵ Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

⁶ Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

⁷ Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

⁸ Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
⁹ Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
¹⁰ Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
¹¹ Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

¹² Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, aleluja.

Ant. 2 Pán vykoupil svůj lid, aleluja.

¹⁰ Slyšte, národové, slovo Páně *
       a zvěstujte je dalekým ostrovům!
    A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
       a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –

¹¹ Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
       vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
¹² S jásotem přijdou na horu Sión, *
       rozběhnou se za Božími dary;
    za obilím, vínem a olejem, *
       za mláďaty bravu a skotu.
    Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
       a už nebudou hladovět. –

¹³ Tehdy se radostí roztančí panna, *
       mládež i starci se rozveselí.
    Jejich smutek obrátím v radost, *
       potěším je a bědy jim proměním v jásot.
¹⁴ Kněží se potěší nad obětním tukem, *
       mými dary se nasytí můj lid.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vykoupil svůj lid, aleluja.

Ant. 3 To je náš Bůh po všechen čas, aleluja.

Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)

² Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
      ve městě Boha našeho.
³  Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
      je všemu světu k potěše;
   ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
      to město krále mocného.
⁴ Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
      je jeho hradbou bezpečnou. –

⁵ Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
      přitáhli všichni najednou.
⁶ Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
      s hrůzou se dali na útěk.
⁷ Třesavka děsu je tam zachvátila, *
      křeč jako bolest rodičky,
⁸ jako když prudký vítr od východu *
      taršíšské lodi rozbíjí. –

⁹ Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
      ve městě Boha našeho,
   v tom městě Pána zástupů: *
       Pán zbudoval je pro věky!
¹⁰ S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
       na tvoje milosrdenství.
¹¹ Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
       až na kraj země dosahá.
    Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
       ať Sión se z ní raduje,
¹² ať zajásají všechny judské dcery *
       nad tvými, Pane, rozsudky! –

¹³ Projděte Sión, obejděte kolem *
       a jeho věže spočtěte,
¹⁴ prohlédněte si jeho opevnění, *
       projděte jeho paláci,
¹⁵ ať povíte všem příštím pokolením: *
       že takto veliký je Pán,
    náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
       Ten, jenž nás vede na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 To je náš Bůh po všechen čas, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
V. Ten, který pro nás visel na kříži.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, aleluja.

PROSBY

Kristus vstal z mrtvých a je stále přítomen ve své Církvi. Klaňme se mu a vzývejme ho:
     PANE, ZŮSTAŇ S NÁMI.

Pane Ježíši, tys zvítězil nad hříchem a smrtí, a žiješ navěky,
— zůstávej stále uprostřed nás.
Chraň nás svou nepřemožitelnou mocí
— a ukaž nám svou dobrotu.
Pomoz světu, který trpí nesvorností,
— neboť ty jediný máš moc lidstvo smířit a sjednotit.
Upevni v nás víru, že i my jednou nad smrtí zvítězíme,
— a posilni naši naději na tvůj příchod.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Tvá milost, Bože, činí z hříšníků spravedlivé a z ubožáků lidi šťastné; upevňuj, co jsi v nás vykonal a cos nám daroval, abychom ospravedlněni na základě víry měli sílu vytrvat až do konce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie