Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. duben 2012
Úterý v oktávu velikonočním

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.

Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.

Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.

Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán zástupů věčných, on je král věčné slávy, aleluja.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán zástupů věčných, on je král věčné slávy, aleluja.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on mé duši daroval život, aleluja.

O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)

¹ Jásejte Bohu všechny země, *
²     zpívejte k slávě jeho jména!
³ Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
      skutky tvé moci tak podivuhodné, *
      že se i nepřítel poklonit musí!
⁴ Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
      ať zpívá k poctě tvého jména!“ –

⁵ Pojďte a vizte Boží skutky! *
      Úžasné je, co lidem činí.
⁶ Proměnil moře v suchou zemi, †
      potom i řeku přešli pěšky. *
      On je nám zdrojem radování!
⁷ On vládne navěky svou mocí, †
      národy sleduje svým zrakem, *
      zpupní se neodváží vzepřít. –

⁸ Národy, chvalte našeho Boha *
      a všude šiřte jeho chválu!
⁹ On naší duši daroval život, *
       našim nohám klopýtnout nedal. –

¹⁰ Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
       v plameni tříbil jako stříbro.
¹¹ Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
       na bedra vložils nám těžké břímě.
¹² Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
       prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
       vyvedls nás však do volnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on mé duši daroval život, aleluja.

Ant. 3 Pojďte a poslyšte, co dobrého mi Pán činí, aleluja.

¹³ S obětním darem jdu do tvého domu, *
       abych ti splnil dané sliby,
¹⁴ tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
       jak ti je přednesla má ústa.
¹⁵ Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
       z beranů obětní dým ať stoupá, *
       býčky a kozly ti obětuji. –

¹⁶ Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
       povím, co Bůh mi dobrého činí.
¹⁷ Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
       a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
¹⁸ Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
       Bůh by mě jistě nevyslyšel.
¹⁹ Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
       mému volání popřál sluchu. –

²⁰ Pánu buď za to dík a chvála, †
       že moji modlitbu neodmítl, *
       a svou lásku mi neodepřel.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pojďte a poslyšte, co dobrého mi Pán činí, aleluja.

V. Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O. Takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

     ²²Očistili jste se poslušností vůči pravdě, abyste byli schopni nestrojené bratrské lásky. Mějte se proto navzájem rádi upřímně a vroucně. ²³Vždyť se vám dostalo nového života, a to ne plodivou silou pomíjející, ale nepomíjející: živým a neproměnným Božím slovem. ²⁴Neboť
každý člověk je jako tráva
a všechna jeho nádhera jako květ trávy.
Tráva uschne a květ opadá,
²⁵ale slovo Páně trvá navěky
– totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno.
     ^2.1Nechte proto všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; ²jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. ³Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán.
     ⁴K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, ⁵a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. ⁶V Písmu o tom stojí:
„Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.“
     ⁷Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to
„kámen, který lidé při stavbě odhodili,
ale právě on se stal kvádrem nárožním,
⁸kamenem, na který se naráží,
balvanem, přes který se klopýtá.“
Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni.
     ⁹Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. ¹⁰Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Anastázia Antiochijského

     Když Kristus ukázal slovy i skutky, že je pravý Bůh a Pán veškerenstva, řekl svým učedníkům cestou do Jeruzaléma: Teď jdeme do Jeruzaléma a  tam bude Syn člověka vydán pohanům, velekněžím a učitelům Zákona. Ti ho zbičují, budou se mu posmívat a ukřižují ho.¹ Tato slova odpovídala prorockým předpovědím, podle kterých se měl jeho odchod uskutečnit v Jeruzalémě.² Od samého počátku tedy svaté Písmo předpovídalo Kristovu smrt a  jeho utrpení před smrtí a také to, co se stalo po jeho smrti s jeho tělem. Přitom ovšem předesílá, že ten, komu se to všechno stane, je Bůh, tedy někdo, kdo nemůže trpět a je nesmrtelný. A tak pouze tehdy, když si uvědomíme, že byl Bůh a zároveň se skutečně stal člověkem, můžeme pravdivě a  náležitě vyznávat oboje, totiž i že trpěl, i že trpět nemohl, a osvětlit si, jak Boží Slovo, které jinak nemohlo trpět, přišlo k utrpení. Neboť jinak nemohl člověk dojít spásy. A toto věděl jen Kristus sám a ti, kterým on to zjevil. On totiž zná všechno, co se týká Otce, vždyť Duch zkoumá hlubiny Boží.³
     Kristus přece musel trpět, a jeho utrpení naprosto nemohlo chybět, jak on sám potvrdil, když ty, kteří nevěděli, že Mesiáš musí trpět a tak vejít do své slávy, nazval nechápavými a pošetilými.⁴ Vyšel zajisté spasit svůj lid a opustil slávu, kterou měl u Otce dříve, než byl svět.⁵ A  spása byla dovršením, které se nutně mělo uskutečnit skrze utrpení a mělo být připsáno původci našeho života, jak učí Pavel, když říká: On je původce života, který skrze utrpení došel dokonalosti.⁶ A tak se zdá, že sláva jednorozeného Syna, jíž se jakoby na čas pro nás zřekl, mu byla vrácena skrze kříž, když se stal člověkem. Neboť když svatý Jan vykládá ve svém evangeliu, jaká to byla voda, o níž Spasitel mluvil, když řekl proudy vod potečou z nitra toho, kdo věří,⁷ dodává: To řekl o Duchu Svatém, jejž měli přijmout ti, kdo v něho uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, protože Ježíš nebyl ještě oslaven.⁸ Slávou tu nazývá smrt na kříži.⁹ Proto když se Pán předtím, než podstoupil smrt kříže, modlil, prosil Otce, aby ho oslavil slávou, kterou měl u něho dřív, než byl svět.^{10
     1} sorv. Mt 20, 18.19
     ² srov.Lk 9, 31
     ³ srov. 1 Kor 2, 10; Mt 11, 27
     ⁴ srov. Lk 24, 25
     ⁵ srov. Jan 17, 5
     ⁶ srov Žid 2, 10
     ⁷ srov. Jan 7, 38
     ⁸ srov. Jan 7, 39
     ⁹ srov. Jan 3, 34; 8, 28; 12, 32
     ¹⁰ srov. Jan 17, 5

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Kristus vstal z mrtvých a zazářil svému lidu, který vykoupil svou krví, aleluja.

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kristus vstal z mrtvých a zazářil svému lidu, který vykoupil svou krví, aleluja.

Ant. 2 Náš Vykupitel vstal z hrobu, zpívejme chvalozpěv Pánu, našemu Bohu, aleluja.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Náš Vykupitel vstal z hrobu, zpívejme chvalozpěv Pánu, našemu Bohu, aleluja.

Ant. 3 Aleluja, Pán vstal z mrtvých, jak vám řekl, aleluja.

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Aleluja, Pán vstal z mrtvých, jak vám řekl, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Bůh Ježíše vzkřísil z mrtvých. On se pak po mnoho dní zjevoval těm, kdo zároveň s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní před lidem jeho svědky. A my vám hlásáme radostnou zvěst, že ta zaslíbení, která dal Bůh našim otcům, vyplnil na jejich dětech, na nás, když vzkřísil Ježíše. Tak je i psáno v druhém žalmu: „Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil".

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
    Místo responsoria se říká:

Ant. Toto je den, který učinil Pán, jásejme a radujme se z něho, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš řekl: Marie! Ona se k němu obrátila a zvolala: Rabboni! – to znamená Mistře! Ježíš jí řekl: Nezadržuj mě! Neboť ještě jsem nevystoupil k svému Otci, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš řekl: Marie! Ona se k němu obrátila a zvolala: Rabboni! – to znamená Mistře! Ježíš jí řekl: Nezadržuj mě! Neboť ještě jsem nevystoupil k svému Otci, aleluja.

PROSBY

Kristus zvítězil nad smrtí a vlastní mocí obnovil zbořený chrám svého těla. Proto se radujme a pokorně ho prosme:
     PANE, AŤ NÁS TVÉ VZKŘÍŠENÍ OBNOVÍ.

Kriste Spasiteli, svým zmrtvýchvstáním jsi svým učedníkům způsobil radost a celému světu jsi přinesl spásu,
— dej nám sílu, ať o tobě vydáváme svědectví.
Ty jsi slíbil, že všichni budou vzkříšeni a že vstaneme k novému životu,
— učiň nás hlasateli této radostné zvěsti.
Ty ses zjevoval apoštolům a vdechls jim svatého Ducha,
— obnov v nás jeho tvůrčí sílu.
Ty jsi přislíbil svým učedníkům, že s nimi zůstaneš až do konce,
— zůstávej s námi a nikdy nás neopouštěj.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tvůj Syn nás svou smrtí a svým vzkříšením vysvobodil ze hříchu a otevřel nám cestu ke spáse; prosíme tě, provázej nás svou milostí, ať je naše svoboda v Kristu úplná, abychom spolu s ním vešli do věčné radosti. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie