[ nová verze ]
13. únor 2012, Pondělí
2. týden žaltáře
První mezidobí, 6. týden Pro OP: Bl. Jordána Saského, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. únor 2012 První mezidobí, 6. týden 2. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ty dárce světla přejasný,
k nám spolu s jasným úsvitem,
když rozpadly se noční tmy,
přivádíš zpátky nový den.
Jitřenka světla třpytivá,
ne ta, jež jako jedna z hvězd
se vzácným svitem zaskvívá,
o příchodu dne nesouc zvěst.
Ty jasnější však nad slunce
jsi samo světlo a den sám,
jenž proniká nám do srdce
až k nejskrytějším hlubinám.
Ať cudná mysl odolá
žádostem těla vzpurného,
ať duch v nevině uchová
svatý chrám těla čistého.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Žalm 30 (31), 10-19
II
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
Žalm 30 (31), 20-25
III
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Přísloví
3,1-20
Jak se nachází moudrost
1Můj synu, nezapomínej na mé poučení,
ať tvoje srdce zachovává mé příkazy!
2Přinesou ti dlouhý věk,
léta života a štěstí.
3Kéž tě neopustí láska a věrnost,
uvaž si je na šíji,
napiš si je na desku srdce,
4a nalezneš přízeň a zdar
před Bohem i lidmi.
5Důvěřuj v Hospodina celým svým srdcem
a nespoléhej na vlastní chytrost!
6Mysli na něho při všech svých cestách
a on urovná všechny tvé stezky.
7Nechtěj být moudrý ve vlastních očích,
boj se Hospodina a vzdaluj se zlého!
8To bude prospěšné pro tvoje tělo,
to osvěží tvoje kosti.
9Uctívej Hospodina dary ze svého majetku
tím nejlepším, co jsi získal.
10Pak budou tvé sýpky oplývat obilím,
tvé kádě přetékat moštem.
11Hospodinovým poučením nepohrdej, můj synu,
nehorši se, když tě kárá.
12Hospodin kárá toho, koho má rád,
trestá nejmilejšího syna.
13Šťastný je člověk, jenž dosáhl moudrosti,
ten, kdo vyniká poznáním.
14Neboť lepší je získat moudrost než stříbro,
její výnos je nad zlato.
15Je vzácnější nad perly,
všechny tvé poklady se jí nemohou rovnat.
16Dlouhý věk má v pravici,
v levici bohatství, slávu.
17Její cesty jsou půvabné,
k pokoji vedou její stezky.
18Stromem života je těm, kdo se jí chápou,
cedrem je těm, kdo se k ní vinou.
19Hospodin založil zemi moudrostí,
svou rozumností zbudoval nebe.
20Podle jeho plánu vytryskl oceán
a oblaka dávají padat rose.
RESPONSORIUM
Př 3, 11.12 ; Žid 12, 7
O.
Hospodinovým poučením nepohrdej, nehorši se, když tě kárá. *
Hospodin kárá toho, koho má rád, trestá nejmilejšího syna.
V.
Bůh s námi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? *
Hospodin kárá toho, koho má rád, trestá nejmilejšího syna.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého opata Bernarda
(Sermo de diversis 15: PL 183, 577-579)
O hledání moudrosti
Usilujme o pokrm, který nepomíjí;1 pracujme na díle naší spásy. Pracujme na vinici Páně, abychom mohli dostat denár denní mzdy.2 Usilujme o
moudrost, která říká: Kdo se o mě snaží, nezhřeší.3 Svět je pole,4 říká Pravda. A tak na něm kopejme; je na něm skrytý poklad,5 vykopejme
jej. Tím pokladem je moudrost, ta se přece loví z hlubin.6 Všichni ji hledáme, všichni po ní toužíme.
Chcete-li se ptát, bylo řečeno, ptejte se, vraťte se, přijďte.7 Ptáš se, odkud se máš vrátit? Od svých žádostí se odvrať,8
praví Písmo. Avšak jestliže nenacházím moudrost ve svých tužbách, ptáš se, kde ji naleznu? Má duše totiž po ní nesmírně touží; a jestliže se mi
snad podaří ji nalézt, nebude mi stačit, že jsem ji našel, jestliže nevložím do svého klína míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou.9 To
je jistě správné. Neboť šťastný je člověk, jenž dosáhl moudrosti; ten, kdo vyniká poznáním.10 Hledej ji tedy, dokud je k nalezení, a volej
ji, dokud je blízko.
Chceš slyšet, jak je blízko? Blízko tebe je to slovo, máš ho v ústech i ve svém srdci;11 jen ho musíš hledat s čistým srdcem. Jestliže totiž
najdeš srdcem moudrost, budou i tvá ústa oplývat moudrostí. Ale hleď, abys jí oplýval, ne abys jí přetékal nebo ji vyvrhoval.
Nalezl jsi přímo med, jestliže jsi našel moudrost. Jen ho nesněz mnoho, aby ses ho nepřejedl a nezvrátil ho.12 Jez tak, abys byl vždy hladový.
Neboť sama moudrost říká: Kdo mě požívají, ještě lačnějí.13 Nepřeceňuj to, co máš. Nepřejídej se, aby ti nebylo špatně, a hleď, aby ti
nebylo odňato, co zdánlivě máš, kdybys předčasně přestal hledat.
Dokud totiž můžeš moudrost hledat, protože je blízko, nesmíš ve svém hledání a vzývání ustávat. Aby to s tebou nedopadlo, jak praví Šalomoun:
Kdo snědl mnoho medu, tomu není dobře; tak i ten, kdo je hledačem velebnosti, bude tísněn slávou.14
Jako však je šťastný člověk, jenž dosáhl moudrosti, tak je blažený nebo dokonce ještě blaženější, kdo uvažuje o moudrosti15. Právě to totiž vede k
hojnosti.
Mají-li tvá ústa oplývat moudrostí a rozvážností, záleží na těchto třech věcech: musíš vyznávat vlastní hříšnost, dále musíš děkovat Bohu a
chválit ho, a konečně musí tvá řeč sloužit poučení. Vždyť přece předně víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke spáse.16 A
také: Spravedlivý nejdřív obviňuje sebe sama.17 Za druhé máme velebit Pána, a za třetí, máme-li k tomu dost moudrosti, máme vzdělávat
bližního.
1 srov. Jan 6, 27
2 srov. Mt 20, 2.9
3 srov. Sir 24, 30(řec.22)
4 Mt 13, 38
5 srov. Mt 13, 44
6 srov. Job 28, 18 (Vulg.)
7 Iz 21, 12
8 srov. Sir 24, 29 (řec. 21)
9 srov. Lk 6, 38
10 Př 3, 13
11 Řím 10, 8
12 srov. Př 15, 16
13 Sir 24, 29 (řec. 21)
14 Př 25, 27 (Vulg.)
15 Sir 14, 22 (řec. 20)
16 Řím 10, 10
17 Př 18, 17 (Vulg.)
RESPONSORIUM
Mdr 7, 10.11; 8, 2
O.
Miloval jsem moudrost nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo. *
Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra.
V.
Miloval jsem ji a vyhledával od své mladosti, zamiloval jsem se do její krásy! *
Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra.
PSALMODIE
Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)
2 Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
3 Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –
4 Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
5 Duše mi přetéká, když si to představuji, †
jak pronikal jsem do svatyně Boží *
za chvalozpěvů svátečního davu. –
6 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –
7 Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
a z této hory, která sluje Misar. –
8 V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
tvé vlny, slapy přese mne se valí.
9 Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
s písní se modlím k Bohu svého žití.
10 Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
11 Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
12 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém
Sir 36, 1-7. 13-16
To je věčný život, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal. (Jan 17, 3)
1 Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
a ukaž nám světlo svého slitování.
2 Svou bázní pronikni všechny pohany, *
kteří tě nehledají,
aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –
3 Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
ať vidí tvoji moc!
4 A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
tak se na nich proslav před našima očima,
5 aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
že není Boha mimo tebe, Pane!
6 Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
7 oslav svou pravici, své mocné rámě. –
13 Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
Dej jim znovu dědictví, *
jako měli od pradávna.
14 Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
15 Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
16 Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jer 15, 16
Když se nalezla tvá slova, byla mi pokrmem; tvé slovo se mi stalo radostí a potěšením srdce, protože mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů!
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Zazpívejte mu novou píseň.
R. Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.
PROSBY
Náš Spasitel nás učinil královským kněžstvem, abychom přinášeli oběti Bohu příjemné. Vděčně ho tedy vzývejme:
PANE, ZACHOVEJ NÁS VE SVÉ SLUŽBĚ.
Kriste, věčný Veleknězi, tys dal svému lidu podíl na svém kněžství,
— uděl nám, abychom stále přinášeli duchovní oběti Bohu příjemné.
Uštědři nám v hojnosti plody svého Ducha,
— trpělivost, dobrotu a vlídnost.
Ty, který jsi láska sama, dej, ať jsme s tebou v lásce spojeni,
— ať správně jednáme, abychom tě chválili také svým životem.
Pomáhej nám hledat to, co je užitečné pro naše bratry,
— aby snáze dosáhli spásy.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, děkujeme ti za tento nový den a prosíme tě: chraň nás svou milostí, abychom nesešli na
cestu hříchu, a veď naše myšlenky, slova i skutky, abychom ti dnes zbožně a spravedlivě sloužili.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|