[ nová verze ]

« Červenec 2010 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


11. červenec 2010, Neděle
3. týden žaltáře

15. NEDĚLE BĚHEM ROKU


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze




Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. červenec 2010
15. NEDĚLE BĚHEM ROKU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.

Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.

Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.

Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.

Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.

Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.

Žalm 144 (145)
Chvála Božího majestátu

Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)

I

1 Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
      tvoje jméno slavit navždy, na věky.
2 Každodenně budu tebe oslavovat, *
      tvoje jméno chválit navždy, na věky. –

3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
      jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
      o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
      Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
      nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
      nad spravedlností tvou ať jásají!

8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
      shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
      jeho láska platí všemu stvoření. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.

II

10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
      tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
      a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
      sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
      nade všemi rody panování tvé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.

III

13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
      všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
      ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
      dobrotivě sytíš všechno živoucí. –

17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
      všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
      slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
      všechny bezbožné však stihne záhubou. –

21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
      Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
      vždy a do věčnosti, na věky všech věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.

V. Můj synu, dbej na má slova.
R. K mým výrokům nakloň svůj sluch.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Královské

16, 29 – 17, 16
Začátek působení proroka Eliáše za vlády
izraelského krále Achaba

     16.29V třicátém osmém roce vlády judského krále Asy se stal králem nad Izraelem Achab, syn Amriho. Kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet dva roky. 30Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním.
    
31Bylo mu málo chodit v hříších Jorobeama, syna Nabatova. Vzal si za ženu Jezabelu, dceru Etbála, krále Sidóňanů, a chodil sloužit Bálovi a klaněl se mu. 32Postavil Bálovi oltář v Bálově domě, který vystavěl v Samaří. 33Achab také udělal posvátný kůl. Tím, čeho se dopouštěl, urážel Hospodina, Boha Izraele, víc než všichni izraelští králové, kteří byli před ním. 34V jeho dnech vystavěl Hiel Bételský Jericho. Na Abíramovi, svém prvorozeném, položil jeho základ a na Segubovi, svém nejmladším, postavil jeho brány podle Hospodinova slova, které ohlásil skrze Jozua, syna Nunova.
    
17.1Eliáš Tišban z Tišbe v Gileadu řekl králi Achabovi: „Jakože je živ Hospodin, Bůh Izraele, v jehož službě stojím, nebude v těchto letech rosa ani déšť, jen na můj rozkaz!“
    
2Pak se k němu ozvalo Hospodinovo slovo: 3„Jdi odtud a obrať se na východ a skryj se u potoka Kerit, který je na východ od Jordánu. 4Z potoka budeš pít a havranům poručím, aby tě tam živili.“ 5Šel tedy a učinil podle Hospodinova slova. Vypravil se a usadil u potoka Kerit, který je na východ od Jordánu. 6Havrani mu ráno nosili chléb a večer maso a z potoka pil. 7Za nějakou dobu vyschl potok, kde se Eliáš skrýval, poněvadž v zemi nepršelo.
    
8Tu se k němu ozvalo Hospodinovo slovo: 9„Vstaň a jdi do sidónské Sarepty a usaď se tam. Neboť jsem poručil jedné vdově, aby tě živila.“ 10Vstal tedy a šel do Sarepty. Přišel k bráně města, a hle – jedna vdova tam právě sbírala dříví. Zavolal ji a řekl: „Prosím, dej mi trochu vody v nádobě, abych se napil.“ 11Když mu pro ni šla, zavolal za ní: „Vezmi s sebou také kousek chleba!“ 12Ona odpověděla: „Jakože je živ Hospodin, tvůj Bůh, nemám nic upečeného, ale jen hrst mouky v hrnci a trochu oleje ve džbánu. Právě sbírám pár kousků dřeva, pak půjdu a upeču z toho sobě i svému synu. Najíme se a umřem.“
    
13Eliáš jí řekl: „Buď bez starosti, jdi a udělej, jak jsi řekla. Nejdřív z toho upeč mně malou placku a přines mi to, pak půjdeš a upečeš sobě i svému synu. 14Neboť tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Nevyprázdní se hrnec s moukou a neubude ze džbánu s olejem až do dne, kdy Hospodin sešle déšť na zemi!“
    
15Ona tedy šla a udělala podle Eliášových slov a jedla ona, on i její syn po drahný čas. 16Z hrnce se mouka nevyprázdnila a ze džbánu oleje neubývalo podle Hospodinova slova, které promluvil skrze Eliáše.

RESPONSORIUM

Jak 5, 17.18; Sir 48, 1.3

O. Eliáš se vroucně pomodlil, aby nepršelo, a nezapršelo; * znova se pomodlil, a nebe dalo déšť.
V. Tehdy povstal prorok Eliáš jak oheň a jeho slovo plálo jak pochodeň. Slovem Páně zavřel nebe. * Znova se pomodlil, a nebe dalo déšť.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O svátostných tajemstvích“
od svatého biskupa Ambrože

(Nn. 1-7: SCh 25 bis, 156-158)

Katecheze obřadů před křtem

     Mravní zásady jsme probírali denně, když se předčítalo o činech patriarchů nebo z návodů knihy Přísloví, aby vás poučily a usměrnily a vy se naučili, jak nastoupit cestu našich předků, jak chodit v jejich stopách a řídit se Božími výroky a tak, až budete obnoveni křtem, abyste vedli takový způsob života, jaký se sluší na ty, kdo byli zbaveni hříchu.
     Nyní je čas promluvit o Božích tajemstvích a vyložit vlastní smysl svátostí. Kdybychom se domnívali, že jsme o tom měli vykládat už před křtem, mohlo by to být hodnoceno spíš jako vyzrazování Božích tajemství těm, kdo nejsou dosud zasvěceni, než jejich vysvětlování. Samo světlo Božích tajemství kromě toho lépe pronikne do duše těch, kteří je spatří nečekaně, než kdyby mu předcházelo nějaké poučování.
     Otevřte tedy uši a s nedočkavostí vdechujte líbeznou vůni věčného života, která k vám vane z daru svátostí. Právě to jsme vám naznačili, když jsme při obřadu „otvírání sluchu“ říkali: Effatha! to znamená: Otevři se!,1 aby každý, kdo přistupuje k milosti křtu, rozuměl, nač je tázán, a musel si vzpomenout, co má odpovědět. Jak čteme v evangeliu, toto tajemné znamení učinil sám Kristus, když uzdravil hluchoněmého.2
     Potom se ti otevřela velesvatyně a tys vstoupil do svatyně znovuzrození. Zopakuj si, nač jsi byl tázán, a připomeň si, cos odpověděl. Zřekl ses ďábla i jeho skutků, světa s jeho požitky a rozkošemi. Tvoje slovo nezapadlo do hrobu mrtvých, ale je uchováno v knize živých.3
     Viděl jsi přitom jáhna, kněze a biskupa. Nehleď na jejich lidskou podobu, ale na milost jejich služby. Mluvil jsi v přítomnosti andělů, jak stojí v Písmě: Rty kněze mají dbát vědomosti a poučení se hledá z jeho úst, neboť je poslem Hospodina zástupů.4 To není klam ani lež, neboť ten, kdo ohlašuje Kristovo království a zvěstuje věčný život, je anděl. Neposuzuj ho podle vzhledu, ale podle jeho služby. Uvaž, co ti předal, mysli na jeho působení a měj v úctě jeho stav.
     Když jsi vstoupil, abys poznal svého nepřítele, když jsi mu chtěl (tváří v tvář) říci, že se ho zříkáš, obrátil ses k východu: neboť kdo se zříká ďábla, obrací se ke Kristu a dívá se mu přímo do očí.

     1 Mk 7, 34
     2 srov. Mk 7, 32-37
     3 srov. Žl 68 (69), 29; Iz 4, 3; Flp 4, 3 Zj 13, 8; 17, 8
     4 Mal 2, 7

RESPONSORIUM

Tit 3, 3.5; Ef 2, 3

O. I my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, bloudili jsme, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a nenáviděli jsme se navzájem. * Ale Bůh nás ze svého milosrdenství spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem Svatým.
V. I my všichni jsme kdysi žili tak, jak si to žádalo tělo, a propadli jsme Božímu hněvu. * Ale Bůh nás ze svého milosrdenství spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem Svatým.

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Žalm 92 (93)
Vznešenost Boha stvořitele

Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest. (Srov. Zj 19, 6. 7)

1 Pán je král, který oděn je slávou, *
      Pán oděn slávou a opásán mocí.
   Okruh země on založil pevně, *
      takže na věky nezakolísá.
2 Pevný je trůn tvůj od počátku, *
      ty trváš od věčnosti, Bože! –

3 Pozvedly všechny řeky, Pane, †
      pozvedly všechny řeky své hlasy, *
      pozvedly všechny řeky svůj hukot:
4 mocnější však než hučení vodstev, †
      mocnější nežli příboje mořské, *
      všemocný Pán je na výsosti! –

5 Svědectví tvá vždy spolehlivá, †
      svatost utkvívá na tvém domě, *
      Pane, po všechny věky věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59      nebesa nebes, velebte Pána! –

60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61      mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65      bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67      mrazy a vedra, velebte Pána! –

68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69      ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71      vy dny a noci, velebte Pána! –

72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73      blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78      moře a řeky, velebte Pána! –

79 Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

80      nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82      rody všech lidí, velebte Pána! –

83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85      sluhové Boží, velebte Pána! –

86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.

56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

Žalm 148
Oslava Boha Stvořitele

Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky. (Zj 5, 13)

1 Chvalte Pána z nebeských výšin, *
      chvalte ho, Pána na výsostech!
2 Chvalte ho, všichni andělé jeho, *
      chvalte ho, všechny jeho sbory! –

3 Chvalte ho, měsíci a slunce, *
      chvalte ho, všechny zářící hvězdy!
4 Chvalte ho, nebesa svrchovaná, *
      i vy vody tam nad nebesy! –

5 To vše ať chválí jméno Páně, *
      neboť on řekl a stvořeno bylo.
6 Pevně je ustavil na věčné časy, *
      zákon jim dal, který nepomine. –

7 Chvalte Pána, vy z této země, *
      obludy mořské i pradávné hloubky!
8 Oheň a kroupy, sněhy a mlhy, *
      vichr, jenž duje na jeho slovo,
9 vysoké hory i pahorky všechny, *
      ovocné stromy a všechny cedry;
10 divoké šelmy a zvířata všechna, *
      plazivá havěť i křídlatí ptáci; –

11 králové země a národy všechny, *
      knížata, všichni soudcové země;
12 mladíci právě tak jako dívky, *
      starci zároveň s mladými lidmi:
13 všichni ať velebí jméno Páně, *
      neboť jen jeho jméno je svaté! –

    Vznešenost jeho jde nebem i zemí, *
14    on svůj národ pozdvihl k moci:
    chloubou je pro všechny svoje věrné, *
      pro Izrael, lid jemu blízký.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ez 37, 12b-14
Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal“ – praví Pán, Hospodin.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Samaritán přišel na své cestě ke zraněnému a bylo mu ho líto, přistoupil k němu a obvázal jeho rány.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Samaritán přišel na své cestě ke zraněnému a bylo mu ho líto, přistoupil k němu a obvázal jeho rány.

PROSBY
Bůh poslal svého Svatého Ducha, aby se stal oblažujícím světlem pro všechna srdce. Prosme ho naléhavě:
     BOŽE, OSVĚCUJ SVŮJ LID.

Požehnaný jsi, Bože, naše světlo, tys nám dal dočkat se nového dne,
dej nám ho celý prožít k tvé slávě.
Vzkříšením svého Syna jsi dal světu pravé světlo,
skrze svou Církev vylej toto světlo na všechny lidi.
Tys osvítil učedníky Kristovy svým Svatým Duchem,
sešli ho i nyní své Církvi, aby ti byla věrná.
Světlo národů, pamatuj na ty, kdo dosud žijí v temnotách,
otevři jejich duchovní zrak, aby v tobě poznali jediného pravého Boha.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty ukazuješ bloudícím světlo pravdy, aby se mohli vrátit na správnou cestu; dej těm, kdo přijali křesťanství, ať se vyhýbají všemu, co odporuje křesťanskému způsobu života, a ať usilují o to, co se s ním shoduje. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie