Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. únor 2024
Uvedení Páně do chrámu, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Sióne, který čekáš tu
na Pána, vyzdob komnatu,
Snoubence oba přivítej,
v rukou svých světlo víry měj.

Pospěš si, starče vznešený,
ať se ti příslib vyplní
a zjev to světlo lidem všem,
které už vzešlo nad světem.

Rodiči přinášen je Pán,
ve chrámě chrám je v oběť dán.
On Zákona vždy přísně dbal,
třebas pod Zákon nespadal.

Ty, Panno, Syna obětuj,
je to Syn Otcův i syn tvůj,
my též s ním v oběť dáni jsme,
on je i naše výkupné.

Královská Panno, přistup blíž
a Syna v oběť přines již.
On do radosti všechny zve,
vždyť přišel spasit ovce své.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli.

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli.

Ant. 2 Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a velebnost Páně září nad tebou.

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a velebnost Páně září nad tebou.

Ant. 3 Raduj se a plesej, nový Sióne: přichází tvůj Král, je pokorný a tichý a přináší spásu.

Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)

² Srdce mi kypí radostnými slovy, †
      svou píseň nyní králi zazpívám, *
      můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –

³ Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
      spanilost se ti po rtech rozlévá, *
      Pán proto požehnal ti na věky.
⁴ Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
      ve vznešenosti své a nádheře
⁵ do boje vyjeď za věrnost a právo, *
      ať koná divy tvoje pravice!
⁶ Máš ostré šípy, národy se skloní, *
      odpůrci krále klesnou na mysli. –

⁷ Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
      žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
⁸ Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
      a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
      olejem radosti jak žádného. –

⁹ Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
      ze síní slonových ti harfy zní.
¹⁰ Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
       královna stojí po tvé pravici, *
       ofirským zlatem skvěle zdobená.

¹¹ Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
       zapomeň na svůj lid a otcův dům!
¹² Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
       neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
¹³ I tyrský lid ti přináší své dary, *
       o přízeň tvou se derou velmoži. –

¹⁴ Královská dcera vchází v plné kráse, *
       perlami, zlatem šat má protkaný.
¹⁵ Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
       panny její za ní kráčejí.
¹⁶ S radostným jásotem ji přivádějí *
       a dovnitř v králův palác vcházejí. –

¹⁷ Místo svých otců budeš teď mít syny *
       a učiníš je v zemi knížaty.
¹⁸ Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
       ať na věky tě slaví národy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Raduj se a plesej, nový Sióne: přichází tvůj Král, je pokorný a tichý a přináší spásu.

V. S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě.
O. Na tvoje milosrdenství.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ¹Hospodin mluvil k Mojžíšovi a řekl mu: ²„Zasvěť mi každého prvorozence, který otvírá lůno u synů Izraele, ať je to z člověka, nebo z dobytka. Patří mně!“
     ³Mojžíš řekl lidu: ¹¹‚Až tě Hospodin přivede do kananejské země, jak přísahal tobě i tvým otcům, až ti ji dá, ¹²odevzdáš Hospodinu všechno, co otvírá lůno, každého prvorozeného samce při vrhu tvého dobytka zasvětíš Hospodinu. ¹³Za každého prvorozeného osla dáš beránka; jestliže nevykoupíš, musíš ho zabít zlomením šíje. Všechno prvorozené z člověka u svých synů musíš vykoupit!
     ¹⁴Když se tě v budoucnu zeptá tvůj syn: ‚Co to znamená?‘, řekneš mu: „Hospodin nás vyvedl silnou rukou z Egypta, z domu otroctví. ¹⁵Když se totiž farao zatvrdil a  nechtěl nás propustit, Hospodin pobil všechno prvorozené v egyptské zemi, od prvorozence člověka až po prvorozence dobytka. Proto obětuji Hospodinu všechny samce, kteří otvírají lůno, a vykupuji každého prvorozence ze svých synů.“ ¹⁶Bude to jako znamení na tvé ruce a jako stuha mezi tvýma očima na připomínku, že nás Hospodin silnou rukou vyvedl z Egypta.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy svatého Sofronia, biskupa jeruzalémského

     Pospěšme vstříc Kristu, my všichni, kteří s takovou zbožností slavíme a uctíváme jeho tajemství, pojďme všichni s ochotným srdcem. Nikdo ať při tomto setkání nechybí, ať není nikoho, kdo by nenesl světlo.
     Jestliže zažíháme plamen svíce, chceme ukázat na Boží světlo toho, jenž přichází, od něhož pochází světlo všeho, co svítí, neboť on zahání temnoty nejtemnější a hojností věčného světla všechno osvěcuje. A chceme také co nejjasněji dát najevo, jak má zářit naše duše, chceme-li mu jít v ústrety.
     A jako nesla Boží Matka a nejčistší Panna v náručí pravé světlo a přišla na pomoc těm, kdo byli pohříženi v temnotách,¹ tak i my, jsouce osvíceni jeho světlem a držíce v rukou všem viditelné světlo svíce, spěšně vyjděme naproti tomu, který je světlo pravé.
     Vždyť opravdu světlo přišlo na svět² a svět zahalený tmou osvítilo, opravdu nás navštívil ten, který vychází z výsosti³ a osvítil ty, kdo seděli v temnotách. To je naše dnešní tajemství, a proto jsme vyšli se svícemi v rukou, proto přicházíme se světlem, abychom tak naznačili, že nám zazářilo světlo, a abychom se otevřeli jasu, který na nás od něho přechází. Pospěšme proto všichni společně a vyjděme Bohu vstříc.
     Přišlo to pravé světlo, osvěcující každého člověka přicházejícího na tento svět.⁴ Nuže bratři, všichni ať jsme osvíceni, všichni ať jsme plni jasu.
     Nikdo z nás ať nezůstane neposvěcený tímto světlem, nikdo, koho zcela naplnilo, ať nesetrvává v noční temnotě, nýbrž vyjděme všichni plni jasu. Byli jsme osvíceni, všichni společně vyjděme naproti a se starcem Simeonem uvítejme ono světlo, jasné a věčné. Se Simeonem se z duše radujme a Původci a Otci světla společně zazpívejme chvalozpěv díků, neboť on nám poslal pravé světlo, zaplašil temnotu a všem nám dal zazářit svým světlem.
     Skrze něho jsme také my uviděli Boží spásu, kterou připravil před očima všech národů⁵ a kterou nám zjevil ke slávě nového Izraele. A stejně jako byl Simeon pohledem na Krista zbaven pout pozemského života, i my jsme rázem byli osvobozeni od onoho starého a temného hříchu.
     Také my jsme ve víře objali Krista, když k nám přišel z Betléma, a z pohanů jsme se stali Božím lidem, neboť Kristus je naše spasení od Boha Otce. Spatřili jsme Boha, když se stal člověkem; a protože jsme viděli, že Bůh přišel, a v duchu ho vzali do náruče, nazýváme se novým Izraelem. A proto každoročně slavíme tento Boží příchod a nikdy na něj nezapomeneme.
     ¹ srov. Lk 1, 79
     ² srov. Jan 1, 9
     ³ Lk 1, 78
     ⁴ Jan 1, 9 (Vulg.)
     ⁵ srov. Lk 2, 30-31

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Simeon byl člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý.

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Simeon byl člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý.

Ant. 2 Simeon vzal dítě do náručí a velebil Boha.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Simeon vzal dítě do náručí a velebil Boha.

Ant. 3 Světlo k osvícení pohanů a k slávě tvého izraelského lidu.

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Světlo k osvícení pohanů a k slávě tvého izraelského lidu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Klaňte se Pánu *v předchrámí svatém.
R. Klaňte se Pánu *v předchrámí svatém.
V. Chvalte Pána pro moc a slávu.
R. V předchrámí svatém.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Klaňte se Pánu *v předchrámí svatém.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Když rodiče přinesli dítě Ježíše do chrámu, vzal ho Simeon do náručí a velebil Boha.

Ant. k Zachariášovu kantiku Když rodiče přinesli dítě Ježíše do chrámu, vzal ho Simeon do náručí a velebil Boha.

PROSBY
Našeho Spasitele přinesli do chrámu, aby ho tam představili Hospodinu; klaňme se mu a volejme:
     PÁN JE SVĚTLO NÁRODŮ, PÁN JE SLÁVA SVÉHO LIDU.

Pane Ježíši Kriste, tys byl podle ustanovení Zákona zasvěcen v chrámě,
— dej, ať nás účast na slavení tvé oběti naučí zcela se odevzdávat tvému Otci.
V tobě poznal spravedlivý Simeon slíbeného Mesiáše,
— dej se poznat i nám, když tě potkáváme ve svých bratřích.
O tobě vyprávěla prorokyně Anna všem, kdo očekávali vykoupení Izraele,
— dej, ať je naše hlásání tvého evangelia srozumitelné a přesvědčivé.
Tys přišel na svět k pádu a k povstání mnohých a jako znamení, kterému se bude odporovat,
— dej, ať ti, kdo v tebe věří a milují tě, nacházejí v tobě své vzkříšení a život.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, když se tvůj jednorozený Syn stal člověkem, byl ti představen v chrámě; my si to dnes připomínáme a pokorně prosíme: očisti naše nitro, abychom mohli předstoupit před tebe. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie