[ nová verze ]

« Květen 2023 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


4. květen 2023, Čtvrtek
4. týden žaltáře

Doba velikonoční, 4. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. květen 2023
Doba velikonoční, 4. týden
4. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.

Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.

Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.

Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář. Aleluja.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.

3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

7 Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:

8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.

9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář. Aleluja.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu. Aleluja.

II

10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.

11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

13 Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.

14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

16 Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,

17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu. Aleluja.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy. Aleluja.

III

18 A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,

19 naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,

20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

21 Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,

22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.

23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?

26 Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.

27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

15, 5 – 16, 21
Sedm misek Božího hněvu

     Já, Jan, 15.5viděl jsem, jak se v nebi otevřel chrám, stánek zjevení, 6a z něho vyšlo těch sedm andělů, majících oněch sedm ran; byli oblečeni do skvoucího čistého lněného roucha se zlatým pásem kolem prsou. 7A jedna z oněch čtyř bytostí dala těm sedmi andělům sedm zlatých misek, plných hněvu Boha, který žije na věčné věky. 8A chrám se naplnil dýmem Boží velebnosti a jeho moci, takže do chrámu nikdo nemohl vejít, dokud se neskončí těch sedm ran oněch sedmi andělů.
    
16.1A uslyšel jsem z chrámu silný hlas, jak volá na těch sedm andělů: „Jděte a vylejte na zemi sedm misek Božího hněvu!“
    
2Odešel první a vylil svou misku na zemi: vyrazily se zlé a bolestivé vředy lidem, kteří měli znamení šelmy, a těm, kteří se klaněli jejímu obrazu.
    
3Druhý vylil svou misku na moře: proměnilo se v krev jako z mrtvoly, a v moři zhynulo všechno živé.
    
4Třetí vylil svou misku na řeky a na prameny vod: proměnily se v krev. 5A uslyšel jsem, jak říká anděl, který má moc nad vodami: „Spravedlivý jsi ty, který jsi a  který jsi byl, Svatý, protože jsi vynesl tento rozsudek. 6Za to, že prolili krev svatých a proroků, dal jsi jim pít krev! Zaslouží si to! 7A uslyšel jsem, jak volá oltář: „Ano, Pane, Bože vševládný, správné a spravedlivé jsou tvé soudy!“
    
8Čtvrtý vylil svou misku na slunce: dostalo moc pálit lidi krutým žárem 9a lidé byli páleni hrozným žárem. Začali se rouhat Bohu, který má moc nad těmi ranami. Ale neobrátili se a nevzdali mu čest.
    
10Pátý vylil svou misku na trůn šelmy: v jejím království se zatmělo a lidé se bolestí kousali do jazyka; 11rouhali se Bohu na nebi pro své bolesti a vředy, ale nezanechali kajícně svého jednání.
    
12Šestý vylil svou misku na velikou řeku Eufrat: vyschla v ní voda, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.
    
13Pak jsem viděl, jak z tlamy draka, z tlamy šelmy a z úst falešného proroka vycházejí tři nečistí duchové jako žáby – 14to jsou totiž ďábelští duchové, kteří dělají divy; ti odcházejí ke králům na celém světě, aby je shromáždili k válce, k onomu velikému dni vševládného Boha.
    
15„Hle, přicházím jako zloděj! Blaze tomu, kdo bdí a hlídá si šaty, aby nemusel chodit nahý a nebylo vidět jeho nahotu.“
    
16Drak je shromáždil na místo, které se hebrejsky jmenuje Harmagedón.
    
17Sedmý vylil svou misku na vzduch: tu z chrámu od trůnu vyšel silný hlas: „Stalo se!“ 18A nastaly blesky, hlasy, hromy a prudké zemětřesení; od té doby, co lidé žijí na zemi, nikdy tak prudké zemětřesení nebylo! 19Veliké město se roztrhlo na tři části a města pohanů se řítila. Tak si Bůh vzpomněl na veliký Babylón a dal mu číši vína svého rozhořčeného hněvu. 20Všechny ostrovy zmizely a po horách nezbyla ani stopa. 21Také padaly z nebe na lidi kroupy jak centy těžké. Lidé se však pro tu ránu krupobití rouhali proti Bohu, protože ta rána byla převeliká.

RESPONSORIUM

Mt 24, 43; Zj 16, 15; 1 Sol 5, 3

O. Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, jistě by byl vzhůru. * Hle, přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí, aleluja.
V. Až budou lidé říkat: Je pokoj a bezpečí, tu na ně znenadání přitrhne záhuba. * Hle, přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium

(Tract. 65, 1-3: CCL 36, 490-492)

Přikázání nové

     Pán Ježíš dává svým učedníkům nové přikázání. Mají se navzájem milovat. Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem.1
     Což to však již nebylo přikázáno ve Starém zákoně? Miluj svého bližního jako sám sebe.02 Proč tedy Pán nazývá to přikázání novým, když je již tak staré? Asi proto, že z nás svléká starého člověka a obléká nás v nového.3 Toho, kdo naslouchá, nebo přesněji toho, kdo poslouchá, činí láska vskutku novým. Ne ovšem každá láska, ale jen taková, jakou Pán odlišuje od tělesné, když dodává: tak, jak jsem já miloval vás.4
     Taková láska nás proměňuje, činí z nás nové lidi, dědice Nové smlouvy, ty, kteří zpívají novou píseň.5 Tak láska, nejmilejší bratři, učinila novými lidmi již ve Starém zákoně ty, kteří byli spravedliví, patriarchy a proroky, a později obnovila i blažené apoštoly. A také nyní ta láska obnovuje národy a z veškerého lidského rodu, rozptýleného po celém světě, vytváří a shromažďuje nový lid, tělo nové nevěsty zasnoubené jednorozenému Synu Božímu, té, o níž se ve Velepísni říká: Kdo je ta, jež celá bílá stoupá vzhůru?6 Celá bílá, protože nová. Čím jiným však nová, ne-li oním novým přikázáním?
     A proto se její údy o sebe navzájem starají; trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny, a dostává-li se jednomu údu slávy, všechny se s ním radují.7 Slyší totiž a  zachovávají ona slova: Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem. Milujte se navzájem ne jako ti, kdo šíří zhoubu,8 ani jako se milují lidé, protože jsou lidé, ale abyste se navzájem milovali jako ti, kdo se milují, protože jsou všichni bohové a synové Nejvyššího,9 takže jsou bratry jeho jediného Syna; abyste se navzájem milovali takovou láskou, jakou je miloval on, když je chtěl přivést k cíli, kde se naplní jejich touha, kde se nasytí dobrem veškerá jejich touha.10 Neboť tehdy, až Bůh bude všechno ve všem,11 všechny touhy pominou.
     Kéž nám tuto lásku dá sám ten, jenž praví: Jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy.12 Miloval nás přece proto, abychom se i my navzájem milovali; svou láskou k nám nás chtěl přimět k tomu, abychom se k sobě vzájemnou láskou připoutali i my a pevně spojeni tímto věčným poutem abychom opravdu byli údy těla patřícího k tak vznešené Hlavě.

     1 Jan 13, 34
     2 Lv 19, 18
     3 srov. Ef 4, 22-24
     4 Jan 13, 34
     5 srov. Zj 14, 3
     6 Pís 8, 5 (LXX)
     7 srov. 1 Kor 12, 25.26
     8 srov. Jud 10
     9 Žl 81 (82), 6
     10 srov. Žl 102 (103), 5
     11 srov. 1 Kor 15, 28
     12 Jan 13, 34

RESPONSORIUM

1 Jan4, 21; Mt 22, 40

O. Bůh nám dal toto přikázání: * Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra, aleluja.
V. Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci. * Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra, aleluja.

PSALMODIE

Ant. 1 Pro své jméno, Pane, oživ mě, aleluja.

Žalm 142 (143), 1-11
Modlitba v nesnázích

Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)

1 Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
      ve své věrnosti mou prosbu přijmi, *
      ve své spravedlnosti mě vyslyš!
2 Nechtěj soudit svého služebníka, *
      nikdo z živých není tobě práv. –

3 Nepřítel mě stíhá, život deptá, *
      v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
4 A můj duch už ve mně ochabuje, *
      srdce trne, sevřeno v mém nitru.
5 Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
      stále myslím na všechny tvé činy, *
      uvažuji o díle tvých rukou.
6 K tobě rozpřahuji obě paže, *
      žízním po tobě jak zprahlá země. –

7 Pane, vyslyš mě a neotálej, *
      jsem už duchem vysílen a chřadnu!
   Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven *
      těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!
8 Dej mi zrána zakusit tvou milost, *
      protože já důvěřuji v tebe.
   Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet, *
      neboť k tobě pozdvihuji duši.
9 Vysvoboď mě od nepřátel, Pane, *
      protože má záchrana je v tobě!
10 Uč mě jednat podle vůle tvé, *
      protože jsi jenom ty můj Bůh. –

   Dobrotivým duchem svým mě veď,*
      abych kráčel rovnou krajinou.
11 Pro své jméno, Pane, oživ mě, *
      pro svou spravedlnost osvoboď.

     12  [Pro svou milost nepřátele znič, †
          zahub všechny, kdo mě sužují! *
          Protože jsem já tvůj služebník.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pro své jméno, Pane, oživ mě, aleluja.

Ant. 2 Zase vás uvidím a vaše srdce se bude radovat, aleluja.

Kantikum
Útěcha a radost ve svatém městě
Iz 66, 10-14a
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a to je vaše matka. (Gal 4, 26)

10 Radujte se s Jeruzalémem, *
       všichni, kdo ho máte rádi, slavte jej!
    Jásejte a radujte se s ním všichni, *
       kdo jste se nad ním rmoutili,
11 abyste se do sytosti nasáli *
       na jeho prsou, která potěšují,
    abyste se s rozkoší napili *
       ze zdroje jeho slávy. –

12 Neboť toto praví Pán: *
       Hle, jako řeku k němu přivedu pokoj,
    jak rozvodněný potok *
       slávu národů, kterou budete sát.
    K prsům vás budou pozvedat, *
       na klíně laskat. –

13 Jako když někoho utěšuje matka, †
       tak já potěším vás, *
       v Jeruzalémě vám poskytnu útěchu.
14 Ano, uvidíte to, a vaše srdce se bude radovat, *
       a vaše kosti se napřímí jako tráva.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zase vás uvidím a vaše srdce se bude radovat, aleluja.

Ant. 3 Pán je, kdo buduje Jeruzalém, uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, aleluja.

Žalm 146 (147A), 1-11
Boží moc a dobrota

Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.

1 Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
      milé je rozeznít chvalozpěvy. –

2 Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
      shromáždil hloučky Izraele.
3 Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
      obváže jejich bolavé rány.
4 Počet hvězd on stanovil pevně, *
      každou z nich umí nazvat jménem.
5 Náš Pán je velký a přemocný silou, *
      jeho moudrost je nezměřitelná. –
6 Pán je oporou ponížených, *
      bezbožné zato až k zemi sráží. –

7 Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
      na harfu hrejte našemu Bohu!
8 On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
      on je, kdo deště pro zemi chystá,
   travinám na horách dává vzcházet, *
      osivu na polích obdělaných.
9 On je, kdo zvířatům potravu dává, *
      mláďatům havraním to, po čem křičí.
10 Nehledá radost v síle koní, *
      nelibuje si ve svalech mužů.
11 Pánu se líbí bohabojní, *
      ti, kdo se svěřují do jeho lásky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je, kdo buduje Jeruzalém, uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 8, 10-11
Je-li ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je plný života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
V. Ten, který pro nás visel na kříži.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel, aleluja.

PROSBY

Bůh vzkřísil z mrtvých svého Syna a vzkřísí z mrtvých i nás. S důvěrou ho prosme:
     AŤ JE TVŮJ SYN JEŽÍŠ KRISTUS NAŠÍM ŽIVOTEM.

Tys vedl na poušti svůj lid světlem ohnivého sloupu,
kéž je nám dnes zmrtvýchvstalý Kristus světlem života.
Hlasem Mojžíše jsi na Sinaji poučoval svůj národ,
kéž je nám dnes zmrtvýchvstalý Kristus slovem života.
Svůj putující lid jsi živil na poušti manou,
kéž je nám dnes zmrtvýchvstalý Kristus chlebem života.
Vyvedl jsi vodu ze skály a utišil jsi žízeň svého lidu,
kéž je nám Kristovo zmrtvýchvstání pramenem darů Ducha Svatého.


Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty ve své nevýslovné lásce pozvedáš člověka vykoupením k vyšší důstojnosti, než jakous mu dal při stvoření; shlédni na všechny, které jsi vnitřně obnovil křestním znovuzrozením, a uchovej v nich dary své milosti a svého požehnání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie