Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. prosinec 2011
Doba adventní, 3. týden
3. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hle, z pouště zní hlas jasný dost,
jenž deptá každou nepravost,
vyhosťme z nitra plané sny,
už svítá Ježíš z výšiny.

Prober se duše z mrákoty,
než tě kal hříchů zatopí.
Už nová hvězda vysvitla,
jež vyvede svět z moci zla.

Beránek je k nám posílán
za naše hříchy splatit daň.
Úpěnlivými prosbami
jej prosme o slitování.

Až jako blesk se vrátí zpět
a v pouta hrůzy sevře svět,
ať netrestá nás podle vin,
je však nám Otcem laskavým.

Ať slávou se Bůh Otec skví,
buď jeho Synu vítězství.
Nechť chvála Duchu, Plameni,
po všechny věky všude zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

³⁹ Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.
⁴⁰ Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.
⁴¹ Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.
⁴² Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

⁴³ Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
⁴⁴ Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
⁴⁵ Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
⁴⁶ Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

⁴⁷ Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
⁴⁸ Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
⁴⁹ Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

⁵⁰ Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
⁵¹ Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,
⁵² snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
⁵³      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V.  Lidé, slyšte slovo Páně.
O.  A hlásejte je po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

^32.15Duch z výšin se na nás vyleje,
poušť se změní v zahradu
a zahrada se bude pokládat za les.
¹⁶Na poušti bude bydlet právo
a spravedlnost bude sídlit v zahradě.
¹⁷Dílem spravedlnosti bude pokoj
a ovocem práva bude klid
a bezpečí navždy.

¹⁸Můj lid bude sídlit v pokojném bydlišti,
v bezpečných stáncích
a v příbytcích bez starosti.
¹⁹Les zcela zanikne
a město bude hluboce pokořeno.
²⁰Jak šťastní jste vy,
   kteří sejete na břehu všech vod,
že smíte dát volnost býku i oslu!

^33.1Běda tobě, který loupíš, když tě nikdo neoloupil,
který pustošíš, když tě nikdo nezpustošil!
Až budeš hotov s loupením, budeš oloupen,
až dokončíš pustošení, budeš zpustošen!
²Hospodine, buď nám milostiv,
na tebe jsme čekali!
Buď naším ramenem každého jitra
i naší spásou v době tísně!

³Před mocným rachotem utekly národy,
když jsi povstal, rozptýlily se kmeny.
⁴Tu se bude sbírat kořist, jako se sbírají sarančata,
jako skákají kobylky, tak se na ni skočí.

⁵Vznešený je Hospodin, neboť přebývá na výsosti,
naplňuje Sión právem a spravedlností.
⁶Budeš prožívat klidné doby:
bohatstvím, které dává záchranu,
   je moudrost a poznání,
bázeň před Hospodinem, to je poklad jeho.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z věroučné konstituce II. vatikánského koncilu o Božím zjevení

     Bůh, který skrze Slovo všechno tvoří¹ a udržuje, dává ve stvořených věcech lidem trvalé svědectví o sobě.² Protože chtěl otevřít cestu nadpřirozené spásy, zjevil kromě toho hned na počátku sám sebe prarodičům.
     Po jejich pádu v nich vzbudil naději na spásu příslibem vykoupení³ a neustále pečoval o lidský rod, aby dal věčný život všem, kdo hledají spásu trpělivým konáním dobrých skutků.⁴
     Když nastal čas, povolal Abraháma, aby z něho vytvořil velký národ.⁵ Tento národ po době patriarchů vychovával prostřednictvím Mojžíše a proroků k tomu, aby ho uznal za jediného živého a pravého Boha, starostlivého Otce a spravedlivého soudce, a aby očekával slíbeného Spasitele. Tak po staletí připravoval cestu evangeliu. Potom, co mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh ústy proroků, v této poslední době promluvil k nám skrze svého Syna.⁶
     Poslal totiž svého Syna, věčné Slovo osvěcující všechny lidi, aby přebýval mezi lidmi a zvěstoval jim Boží tajemství.⁷
     Ježíš Kristus, vtělené Slovo, člověk k lidem⁸ poslaný, mluví slova Boží⁹ a dovršuje dílo spásy, které mu Otec uložil.¹⁰ Kdo vidí jeho, vidí i Otce.¹¹ On tedy celou svou přítomností i tím, jak se projevoval slovy a skutky, znameními a zázraky, především však svou smrtí a svým slavným zmrtvýchvstáním a nakonec sesláním Ducha pravdy, uskutečňuje, a tím dovršuje zjevení a potvrzuje je božským svědectvím, že totiž Bůh je s námi, aby nás vysvobodil z temnot hříchu i smrti a vzkřísil k věčnému životu. Křesťanské dílo spásy tedy jako nová a konečná úmluva nikdy nepomine a nemůžeme už očekávat nějaké nové veřejné zjevení před slavným příchodem našeho Pána Ježíše Krista.^{12
     1} srov. Jan 1, 3
     ² srov. Řím 1, 19-20
     ³ srov. Gn 3, 15
     ⁴ srov Řím 2, 6-7
     ⁵ srov. Gn 12, 2-3
     ⁶ Žid 1, 1-2
     ⁷ srov. Jan 1, 1-18
     ⁸ Lidst Diognetovi VII. 4: ed Funk, I, 403
     ⁹ Jan 3, 34
     ¹⁰ srov. Jan 5, 36; 17, 34
     ¹¹ srov. Jan 14, 9
     ¹² srov. 1 Tim 6, 14; Tit 2, 13

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)

¹ Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
²     siónské brány nad všechna jákobská sídla. –

³ Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
⁴     „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
   Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
      ti všichni v něm jsou narozeni.
⁵ Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
      Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –

⁸ Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
      „Ti všichni jsou v něm narozeni.“
⁷ Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
      „Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.

¹⁰ Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
       jeho rameno se ujalo vlády.
    Hle, jeho odplata je s ním, *
       a jeho dílo před ním.
¹¹ Své stádo pase jak pastýř, *
       svým ramenem ovečky shromažďuje
    a do náručí je bere, *
       sám nosí ty, které sají.

¹² Kdo svou rukou změřil vody? *
       Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
    Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
       Kdo na váze hory zvážil, *
       nebo na misku vah pahorky položil?
¹³ Kdo byl Pánu pomocníkem? *
       Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –

¹⁴ S kým se radil a kdo ho poučil, *
       kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
    Kdo mu dal poznání *
       a ukázal mu stezku moudrosti? –

¹⁵ Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, †
       jako prach na misce vah; *
       a ostrovy váží mu jak zrnečko prachu.
¹⁶ Libanon nestačí na zápal ohně, *
       na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
¹⁷ Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
       jako nic jsou před ním, jak nula.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král: a národy se chvějí. *
      Nad cheruby trůní: zem se třese.
² Veliký je náš Pán na Siónu, *
      povznesený nad národy všemi. –

³ Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
      všichni slaví, protože je svaté!
⁴ Mocný je to král a přeje právu. *
      Ty jsi pevně založil řád světa,
   ty jsi právní řád a spravedlnost *
      ustanovil v lidu Jákobově. –

⁵ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Poklekněte před podnoží jeho, *
      pokloňte se, protože je svatý! –

⁶ Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
      Samuel je z jeho vyznavačů: *
      Pána vzývali a vyslyšel je.
⁷ Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
      naslouchali jeho přikázáním, *
      zákonům, jež on jim ustanovil.
⁸ Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
      byls jim vždycky Bohem milostivým, *
      i když jejich přestupky jsi trestal. –

⁹ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Klaňte se na jeho svaté hoře, *
      protože je svatý Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Vstaň už, vstaň, oblékni sílu, Hospodinova paže.

Ant. k Zachariášovu kantiku Vstaň už, vstaň, oblékni sílu, Hospodinova paže.

PROSBY
Kristus, Boží moudrost a moc, rád přebývá s lidskými dětmi. Proto ho s důvěrou prosme:
     PANE, BUĎ NÁM NABLÍZKU.

Pane Ježíši Kriste, tys nás povolal do království své slávy,
— učiň, ať se ti svým životem ve všem líbíme.
Ty – neznámý světu – stojíš uprostřed nás,
— zjev lidem svou tvář.
Ty jsi nám blíž než my sami sobě,
— upevni v našich srdcích důvěru a naději ve spásu.
Ty jsi zdroj svatosti,
— zachovej nás čisté a bez poskvrny pro den svého příchodu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ztratili jsme tvé přátelství a skličuje nás vědomí viny; vyslyš naše prosby a naplň nás radostí z příchodu našeho Spasitele. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie