[ nová verze ]

« Srpen 2027 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


27. srpen 2027, Pátek
1. týden žaltáře

Sv. Moniky, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. srpen 2027
Sv. Moniky, památka

VEČERNÍ CHVÁLY


Narodila se v roce 331 nebo 332 v křesťanské rodině v Tagaste v Numidii (v dnešním severovýchodním Alžírsku). Provdala se za pohanského muže Patricia a měla s ním dva syny a dceru. Svou mírností a trpělivostí dosáhla toho, že její muž rok před svou smrtí přijal křest (370). Její starší syn Augustin byl velmi nadaný, ale žil bezuzdným životem, ať šlo o věci tělesné nebo duchovní. Když odešel (383) jako učitel řečnictví do Říma a odtud do Milána, vydala se za ním, aby mu byla stále nablízku a vyprošovala pro něj milost obrácení. Nejradostnějším dnem v jejím životě byl 24. duben 387, kdy Augustin přijal křest. Zakrátko potom zemřela v Ostii u Říma (na podzim 387), kde čekala se synem na loď, která je měla odvézt zpátky do Afriky. Byla pohřbena v Ostii, v 15. století byly její ostatky přeneseny do Říma a uloženy v kostele zasvěceném dnes sv. Augustinovi.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Když, Bože, lidi ztvárňuješ,
řád vkládáš v dílo stvoření,
poroučíš hlíně vydat zvěř
se všemi plazy na zemi.

I statná těla zvířat těch,
jež na tvůj rozkaz oživla,
by podle řádu v dobách všech
člověku věrně sloužila.

Vzdal to, co žádostivostí
doléhá na nás ze všech stran,
ať skrývá se v plášť zvyklostí,
či vkrádá se až v činy nám.

Odměň nás svými radostmi,
pouta všech svárů rozetni,
zahrň nás štědře milostmi
a svazky míru upevni.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem před tebou.

Žalm 40 (41)
Prosba v nemoci

Jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí. (Mk 14, 18)

2 Šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných: *
      ve zlých dnech za to ho zachrání Pán.
3 Dá mu svou ochranu, zachová život, †
      šťastným ho učiní na této zemi, *
      nepřátelům ho nevydá všanc.
4 Pán ho posílí na lůžku strasti, *
    ty sám mu v nemoci ulehčíš. –

5 Volám: „Smiluj se nade mnou, Pane, *
      zhřešil jsem před tebou, uzdrav mě zas!“
6 Šuškají nepřátelé: „Kdy umře, *
      kdy jeho jméno zanikne již?“
7 Přijde-li návštěva, naplano tlachá, *
      venku pak zle mě pomlouvá. –

8 Všichni mí odpůrci v skrytu mě haní, *
      smýšlejí o mně co nejhůře.
9 „Dolehla na něj morová zkáza, *
      kdo takhle lehne, ten nevstane víc.“
10 Ba i můj přítel, jemuž jsem věřil, *
       jenž jídal můj chléb, mnou pohrdá. –

11 Ty však se, Pane, nade mnou smiluj, *
       z lože mě zdvihni a splatím to všem.
12 Z toho poznám tvou náklonnost ke mně, *
       když nade mnou nebude jásat můj sok.
13 Mně pro mou nevinu však dáš sílu, *
       před tváří svou mi dáš na věky žít. –

14 Buď pochválen Pán, Bůh Izraele, *
       na věky věků! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem před tebou.

Ant. 2 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Žalm 45 (46)
Pán je nám útočištěm, je naší silou

Dají mu jméno Emanuel, to znamená „Bůh s námi“. (Mt 1, 23)

2 Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
      projevil se nám největší pomocí v tísni.
3 Proto nemáme strach, ať země se třese, *
      ať se kácejí hory do hlubin moře.
4 Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
      ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
   jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
      když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem. –

5 Řeka rameny Boží město blaží, *
      chrání svatý příbytek Nejvyššího.
6 Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
      s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
7 Běsnily národy, otřásaly se říše; *
      zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země. –

8 Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
      jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
9 Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
      toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
10 Válkám on činí přítrž až k hranicím země, *
       luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
11 „Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
       jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“ –

12 Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
       jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Ant. 3 Všechny národy přijdou, Pane, a budou se před tebou klanět.

Kantikum
Projev úcty a klanění
Zj 15, 3-4

3 Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, *
      Pane, Bože vševládný!
   Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, *
      Králi věků. –

4 Kdo by ti, Pane, nevzdával úctu, *
      kdo by neslavil tvé jméno?
   Neboť ty jediný jsi svatý, †
      a všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět, *
      protože se zjevily tvé spravedlivé soudy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Všechny národy přijdou, Pane, a budou se před tebou klanět.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 15, 1-3
My silní jsme povinni snášet slabosti těch, kdo silní nejsou, a nemít zalíbení sami v sobě. Každý z nás ať si hledí získat oblibu u bližního k jeho dobru a prospěchu. Vždyť ani Kristus neměl zalíbení sám v sobě. Je přece psáno: Potupy těch, kdo tě tupili, padly na mne.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kristus nás miloval a obmyl nás * svou krví.
R. Kristus nás miloval a obmyl nás * svou krví.
V. A udělal z nás Bohu královský národ a kněze.
R. Svou krví.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kristus nás miloval a obmyl nás * svou krví.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Monika svou vírou i skutky chválila Boha, protože už na tomto světě žila ve spojení s Kristem.

Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55

46 Velebí má duše Pána *
47    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté

50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

51 Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

52 mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,

53 hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,

55 jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Monika svou vírou i skutky chválila Boha, protože už na tomto světě žila ve spojení s Kristem.

PROSBY
Veleben buď Pán Bůh, že s láskou shlíží na přání potřebných a hladové sytí dobrými věcmi. S důvěrou ho prosme:
     PROKAŽ NÁM, PANE, SVÉ MILOSRDENSTVÍ.

Nejlaskavější Otče, prosíme tě za trpící údy tvé Církve,
vždyť Kristus za ně na kříži vydal sám sebe jako večerní oběť.
Vysvoboď spoutané, osvěcuj slepé, ujmi se sirotků a vdov,
přispěj na pomoc všem ubohým.
Všechny věřící přioděj svou zbrojí,
aby mohli obstát proti nástrahám ďáblovým.
Buď k nám milosrdný v hodině naší smrti,
abychom byli shledáni věrnými a smířeni s tebou opustili tento svět.
Uveď zemřelé do světla, kde přebýváš,
aby na tebe patřili navěky.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, útěcho zarmoucených, tys vyslyšel svatou Moniku, když tě se slzami prosila za obrácení svého syna Augustina; vyslyš také naše prosby: dej nám ducha opravdové kajícnosti a ukaž i na nás bohatství své milosrdné lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie