[ nová verze ]

« Listopad 2021 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 


10. listopad 2021, Středa
4. týden žaltáře

Sv. Lva Velikého, papeže a učitele Církve, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. listopad 2021
Sv. Lva Velikého, papeže a učitele Církve, památka

VEČERNÍ CHVÁLY


Narodil se koncem 4. století. V době papeže Celestina I. (422-432) už byl v Římě jáhnem. Když se v roce 440 stal papežem, důsledně vystupoval proti všem bludným učením té doby a  zdůrazňoval poslání římského biskupa jako nástupce na Petrově stolci a význam jeho postavení pro jednotu Církve. Na všeobecný sněm do Chalcedonu poslal své zástupce (451); v jeho dopise, který se tam četl, bylo za souhlasu přítomných odsouzeno bludné učení monofysitů (neuznávající, že Kristus je pravý Bůh i pravý člověk). Ustanovil při císařském dvoře v Konstantinopoli trvalého papežského vyslance. Podařilo se mu odvrátit hunského vůdce Attilu od tažení na Řím (452) a při vpádu barbarů vedených Genserichem (455) dosáhl toho, že nedošlo k prolévání krve a k vypálení Říma. Zanechal 96 kázání vynikajících obsahem i formou a 173 dopisů; velmi se také zasloužil o zkvalitnění liturgických textů. Zemřel 10. XI. 461; jeho ostatky byly koncem 7. století uloženy ve vatikánské bazilice sv. Petra. V roce 1754 byl prohlášen za učitele Církve.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Slunce, jež zvolna zapadá,
loučí se s moři, horami,
i s poli a jim nechává
slib zítřejšího svítání.

Nad důmyslem tvým, Tvůrce náš,
lidský duch jat je údivem,
vždyť světu zákon ukládáš,
jak střídat se má noc i den.

Když ponenáhlu opřádá
celou zem hustá příze tmy,
ruch denních prací ustává
a vrací se klid toužebný.

Nadějí pevnou, vírou svou
nás blaží tvého Slova jas,
ono je slávou Otcovou
od věků po veškerý čas.

Toť Slunce, jehož blahý svit
od věků plá a nehasne,
zem zalita jím touží být,
jím skví se nebe přešťastné.

Dej, ať jsme jednou světlem tím,
náš Otče, věčně blaženi,
ať Synu s Duchem vznešeným
táž píseň jako tobě zní. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Žalm 138 (139), 1-18. 23-24
Boží vševědoucnost

Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11, 34)

I

1 Pane, ty mě prohlédáš a znáš mě, †
2     o mně víš, ať sedám nebo vstávám, *
      postihneš mé úmysly už z dálky.
3 Ať jdu nebo ležím, tys tak určil, *
      všechny moje cesty jsou ti známy.
4 Ještě nemám slovo na jazyku, *
      a ty, Pane, už je slyšíš celé. –

5 Zpředu, zezadu mě obepínáš, *
      pevně na mně spočívá tvá ruka.
6 Hodna úžasu mi je tvá znalost, *
      nedostupná, nepochopitelná. –

7 Kam bych mohl před tvým duchem jít, *
      kam bych mohl prchnout před tvou tváří?
8 Vystoupil bych do nebe – jsi tam; *
      ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi!
9 Kdybych si vzal křídla jitřenky, *
       snesl se až k nejzazšímu moři,
10 i tam ruka tvá mě zachytí, *
       pravice tvá by mě uchopila.
11 Řeknu-li: „Snad ukryje mě tma, *
       zahalím se nocí místo světlem,“
12 ani tma ti temná nebude, †
       noc ti zjasní jako světlo denní, *
       temnota tvým očím bude světlem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

II

13 Vždyť ty sám jsi stvořil moje nitro, *
       ty sám jsi mě v lůně matky utkal.
14 Děkuji ti za svůj vznik tak zvláštní! †
       Podivuhodná jsou tvoje díla! *
       Dobře to má duše rozpoznává. –

15 Podstata má nebyla ti tajna, †
       když jsem já byl vskrytu teprv tvořen, *
       pestře spřádán v samé hloubi země.
16 Před očima měls můj celý úděl, *
       vše už bylo napsáno v tvé knize.
    Moje dny už byly utvořeny, *
       dříve než z nich kterýkoli vzešel.
17 Tvé myšlenky však jsou nad můj dosah, *
       Bože, jejich plnost nedozírná!
18 Chtít je sčítat - je jich víc než písku; *
       sčetl bych je - u tebe bych zůstal. –

     19  [Kéž bys, Bože, zhubil bezbožníka! *
          Jděte ode mne, vy lační krve!
     20  Ti, co o tobě tak lstivě mluví, *
          nadarmo se bouří proti tobě!
     21  Jak je za zášť k tobě nemít v zášti, *
          neprotivit si tvé protivníky?
     22  Z hloubi duše své je nenávidím, *
          pro mne jsou i mými nepřáteli!]

23 Zkoumej, Bože, poznávej mé srdce, *
       zkoušej mě a poznávej, jak smýšlím!
24 Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou, *
       veď mě cestou věky osvědčenou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo
Srov. Kol 1, 12-20

12 Radostně děkujme Bohu Otci, *
       že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
13 že nás vytrhl z moci temnoty *
       a převedl do království svého milovaného Syna:
14 v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
       odpuštění hříchů. –

15 On je věrný obraz neviditelného Boha, *
       prvorozený ze všech tvorů,
16 v něm bylo stvořeno všechno †
       na nebi i na zemi, *
       svět viditelný i neviditelný,
    ať to jsou andělé při trůnu, *
       nebo knížata a mocnosti: –

    všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
17    on je dříve než všechno ostatní, *
       a všechno má trvání v něm. –

18 A on je hlava těla Církve, †
       on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
       aby měl ve všem prvenství.
19 Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
       a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
20 tím, že jeho krví prolitou na kříži *
       zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Jan 2, 3-6
Podle toho víme, že jsme poznali Krista, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slova zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. Kdo tvrdí, že v něm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Opatruj nás, Pane, * jako zřítelnici oka.
R. Opatruj nás, Pane, * jako zřítelnici oka.
V. V bezpečí nás ukryj pod svá křídla.
R. Jako zřítelnici oka.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Opatruj nás, Pane, * jako zřítelnici oka.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Petr stále vyznává v celé Církvi: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!

Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55

46 Velebí má duše Pána *
47    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté

50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

51 Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

52 mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,

53 hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,

55 jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Petr stále vyznává v celé Církvi: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!

PROSBY
Dobrota věčného Otce k jeho lidu sahá až do oblak. Proto k němu volejme s radostí v srdci:
     BOŽE, AŤ SE VESELÍ VŠICHNI, KDO V TEBE DOUFAJÍ.

Bože, tys neposlal svého Syna svět soudit, ale aby byl svět skrze něj spasen,
dej, ať nám jeho smrt na kříži přinese hojný užitek.
Podle tvé vůle jsou kněží služebníky Kristovými a rozdavateli tvých tajemství,
dej jim věrnost, moudrost a lásku.
Dej těm, kteří se ti zcela zasvětili pro nebeské království,
aby zůstali věrni tvému volání a následovali tvého Syna.
Tys na počátku stvořil člověka jako muže a ženu a tak jsi položil základ rodinného života,
uchovej všechny rodiny v upřímné lásce.
Kristova oběť zničila všechen hřích,
odpusť proto všem zemřelým jejich viny.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty chráníš svou Církev zbudovanou na skále, aby ji žádné zlo nepřemohlo; na přímluvu svatého papeže Lva dej, ať zůstane vždy věrná tvé pravdě a žije v trvalém pokoji a bezpečí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie