[ nová verze ]

« Červen 2020 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 


4. červen 2020, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. červen 2020
Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát, aby dělalo pokroky jeho tělo, to je Církev.

Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)

17 Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
      slovo tvé budu zachovávat.

18 Otevř mé oči, ať sledují bděle *
      podivuhodné zákony tvoje. –

19 Jsem jenom hostem na této zemi, *
      nezatajuj mi svá ustanovení!

20 Moje duše umdlévá touhou, *
      znát v každé době tvá rozhodnutí. –

21 Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
      kdo sejdou z cesty tvých přikázání.

22 Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
      neboť tvé předpisy zachovávám. –

23 I když se knížata proti mně radí, *
      služebník tvůj na tvé výroky myslí.

24 Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
      úradky tvé jsou mými rádci.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu

Naděje neklame. (Řím 5, 5)

I

1 K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
      k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
   ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
      ať se nepřátelé neradují!

3 Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
      zahanbeni ať jsou nevěrní. –

4 Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
      uč mě kráčet tvými stezkami.

5 K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
      vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
   v kterého já dennodenně doufám, *
      pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –

6 Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
      milost svou, jež trvá od věků!

7 Zapomeň mých provinění z mládí, *
      v lásce své se na mne rozpomeň! –

8 Pán je plný dobroty a přímý, *
      ukazuje cestu bloudícím,

9 utlačeným dopomáhá k právu, *
      ponížené vodí k cestám svým; –

10 jeho cesty – pravdivost a věrnost *
       těm, kdo plní úmluvu a řád.

11 Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
      odpusť mi můj převeliký hřích!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

II

12 Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
       Tomu Pán dá správnou cestou jít,

13 ten se bude těšit blahobytu, *
      zemi zdědí v úděl jeho rod. –

14 Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
       jeho úmluva je osvítí.

15 Moje oči stále hledí k Pánu, *
      on mé nohy z léček vyprostí. –

16 Ke mně obrať se, dej slitování, *
       vždyť jsem ubohý a zcela sám.

17 Ulev mému stísněnému srdci, *
       vyveď mě už z mého sklíčení! –

18 Pohleď na můj žal a plahočení, *
       všechny moje hříchy odpusť mi!

19 Pohleď na mé četné nepřátele, *
       jakou krutou mají ke mně zášť! –

20 Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
       nezahanbi mě v mém doufání!

21 Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
      neboť k tobě, Pane, pohlížím. –

22 Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
       ze všech jeho soužení a běd!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát, aby dělalo pokroky jeho tělo, to je Církev.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 2, 9-10
Vy však jste ‘rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal’ ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Kdysi jste ‘nebyli jeho lid’, teď však jste ‘lid Boží, žili jste bez milosrdenství’, teď však se jeho ‘milosrdenství na vás projevilo’.


V. Kristův pokoj ať zajásá ve vašem srdci
R. K němu jste byli povoláni v jednom těle.

Modleme se:

Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem, aby tě oslavil a spasil lidské pokolení; dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství, v moci a síle Ducha Svatého věrně vykonávali svěřenou službu. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie