[ nová verze ]
12. listopad 2010, Pátek
4. týden žaltáře
Sv. Josafata, biskupa a mučedníka, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. listopad 2010 Sv. Josafata, biskupa a mučedníka
Narodil se kolem roku 1580 ve Vladimiru na Volyňsku (v dnešní západní Ukrajině),
jmenoval se Jan Kuncevič a
pocházel z pravoslavné rodiny. Po příchodu do litevského Vilna (1596) se
připojil k unii s římským apoštolským stolcem, k níž došlo na synodu v litevském Brestu (1595 – 1596).
Při vstupu k basiliánům ve Vilně (1604) přijal jméno Josafat, byl vysvěcen na kněze (1609), stal se
představeným kláštera (igumenem) v Byteni (1613) a vyšším klášterním představeným (archimandritou)
ve Vilně (1614). Když se v roce 1618 stal arcibiskupem v běloruském Polocku, věděl, že nepřijímá poctu,
ale těžké a nebezpečné poslání. Nepřestal však působit jako horlivý šiřitel sjednocení s Římem. Usiloval o prohloubení
náboženského života věřících a o pozvednutí úrovně duchovenstva. Byl ubit najatými vrahy při biskupské vizitaci v
běloruském Vitebsku 12. XI. 1623. Za svatého byl prohlášen v roce 1867. Pohřben byl v Polocku, jeho tělo bylo
přeneseno do Biale (1705), do Vídně (1916) a od roku 1949 je uloženo ve svatopetrské bazilice ve Vatikáně.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon, Pane.
Žalm 118 (119), 161-168
XXI (Sin)
161 Pro nic mě knížata pronásledují, *
v srdci mám bázeň jen před tvými slovy.
162 Z výroku tvého se raduji stejně, *
jak ten, kdo získal bohatou kořist. –
163 Ke lži mám nenávist, oškliví se mi, *
zato však miluji tvůj zákon.
164 Sedmkrát za den ti chvály zpívám *
za tvoje spravedlivé soudy. –
165 S těmi, kdo milují tvůj zákon, *
hojný je pokoj, jsou bezpečni před zlem.
166 S nadějí čekám, Pane, tvou pomoc, *
bedlivě plním tvá přikázání. –
167 Má duše střeží tvá ustanovení *
a já je miluji z celého srdce.
168 Dbám na tvé předpisy, nařízení, *
všechny mé cesty jsou před tebou zjevné.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon, Pane.
Ant. 2
Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši.
Žalm 132 (133)
Bratrská svornost
Milujte se navzájem, protože láska je z Boha. (1 Jan 4, 7)
1 Hle, jak je dobré a jak útěšné, *
bratři když pobývají pospolu!
2 Je to jak vzácný olej na hlavě, †
tekoucí na vous, na vous Áronův, *
který mu padá na lem jeho rouch.
3 Je to jak hojná rosa hermonská, *
kanoucí na siónský pahorek:
tam uštědřuje požehnání Pán *
a život uděluje navěky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši.
Ant. 3
Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, tys má jistá pomoc.
Žalm 139 (140), 2-9. 13-14
Tys mé útočiště
Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků. (Mt 26, 45)
2 Osvoboď mě, Pane, od člověka zlého, *
chraň mě před násilníkem!
3 Před těmi, kdo v srdci zamýšlejí zlobu, *
denně rozněcují svár.
4 Nabroušeny mají jazyky jak hadi, *
v jejich ústech zmijí jed. –
5 Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, †
chraň mě před násilníkem, *
před těmi, kdo chtějí podrazit mi nohy!
6 Pyšní potají mi nastražují léčky, †
zlí mi nastavují síť, *
pasti podle cesty pod nohy mi kladou. –
7 Denně říkám Pánu: Jenom ty jsi Bůh můj! *
Pane, slyš mé žaloby!
8 Pane, tys můj vladař a má jistá pomoc, *
v boji jsi mé hlavy štít.
9 Nepovoluj, Pane, tužbám bezbožníka, *
jeho úmysly mu zmař! –
10 [Ať netyčí hlavu, kdo mě obkličují! *
Zloba jejich rtů ať postihne je samy!
11 Pán ať žhavé uhlí na hlavu jim chrlí, *
uvrhne je do jam, z kterých nepovstanou!
12 Žádný tlučhuba ať v zemi neobstojí, *
náhlé neštěstí ať násilníka stihne!]
13 Poznal jsem, že Pán se staví za chudáka, *
hájí právo ubohých.
14 Tvoje jméno chválí jenom spravedliví, *
před tvou tváří dlí, jen kdo jsou poctiví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, tys má jistá pomoc.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Jan 4, 9-11
V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna,
abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že
on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Milovaní,
když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat.
V.
Shlédni na náš štít, ó Bože.
R.
Pohleď jasně v tvář Pomazanému.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království;
i my přiznáváme, že jsme hříšníci a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom
byli navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|