[ nová verze ]
30. září 2024, Pondělí
2. týden žaltáře
Sv. Jeronýma, kněze a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. září 2024 Sv. Jeronýma, kněze a učitele Církve
Narodil se kolem roku 340 ve Stridonu v Dalmácii. Studoval v Římě gramatiku, rétoriku a filozofii;
tam také přijal křest. Navštívil Galii, Trevír a Aquileu, potom odešel na Východ (373) a žil několik let jako poustevník
v poušti blízko Antiochie. V roce 379 byl vysvěcen na kněze a odešel přes Konstantinopol znovu do Říma.
Pracoval jako sekretář papeže Damasa a na jeho pokyn začal pracovat na revizi latinského překladu Nového zákona
podle původních řeckých textů. Po Damasově smrti (384) ho někteří chtěli zvolit za jeho nástupce, ale pro přísné
asketické názory a nekompromisní postoj při hájení čistoty víry a mravů ho odpůrci donutili v následujícím roce
opustit Řím. Usadil se jako poustevník v Betlémě, v jeho okolí založil několik klášterů a věnoval se převážně výkladu
Písma svatého a jeho překladu z původních jazyků do latiny (390-405). Patřil mezi nejslavnější učence své doby.
Kromě překladů a výkladů bible psal historické, polemické a homiletické spisy, mnoho dopisů (zachovalo se jich 117)
a překlady některých děl východních Otců do latiny. Spolu s Ambrožem, Augustinem a Řehořem Velikým patří mezi velké
západní církevní Otce. Zemřel 30. IX. 420 v Betlémě a byl tam i pohřben. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v římské
bazilice S. Maria Maggiore.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.
Žalm 118 (119), 41-48
VI (Vau)
41 Kéž se mi dostane, Pane, tvé lásky, *
pomoz mi podle svého slibu,
42 abych dal odpověď těm, kdo mě tupí; *
s nadějí spoléhám na tvá slova. –
43 Neodnímej mi slovo pravdy, *
neboť doufám v tvá rozhodnutí.
44 Tvého zákona budu se držet, *
ve všem a vždycky a na věčné časy. –
45 Po cestě volně budu si kráčet, *
protože dbám tvých nařízení.
46 Před králi zjevím tvá přikázání *
bez bázně, že se mi dostane hany. –
47 Z příkazů tvých se radovat budu, *
protože k nim se upínám s láskou,
48 ruce k tvým příkazům vztahovat budu, *
rozjímat o tvých ustanoveních.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.
Ant. 2
Mým pokrmem je plnit vůli Otce.
Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc
Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)
I
2 Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *
a vyslyšel moje volání.
3 Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †
mé nohy na skálu postavil, *
mým krokům opět jistotu dal.
4 Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †
Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *
v důvěře skloní se před Pánem. –
5 Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †
jenž nedruží se ke zpupným *
a k těm, kdo upadli v lež a blud.
6 Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †
i záměry, které s námi máš; *
kdo by se tobě vyrovnal!
Kdybych měl o nich vyprávět, *
víc je jich, než se spočítat dá. –
7 V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †
smírné a zápalné oběti nechceš, *
avšak mně jsi otevřel sluch.
8 Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *
Ve svitku pro mne je příkaz psán.
9 Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *
tvůj zákon v hloubi srdce mám.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Mým pokrmem je plnit vůli Otce.
Ant. 3
Já jsem ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
II
10 Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *
ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.
11 Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *
tvou věrnost a pomoc rozhlásím.
Ani tvou čestnost a laskavost *
před velkou obcí nesmlčím. –
12 Neodpírej mi, Pane, své slitování, *
tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!
13 Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †
mé hříchy na mne dopadly, *
že ani vzhlédnout si netroufám.
Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *
ztratil jsem veškerou odvahu. –
14 Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc!
15 [Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať se stydí a zalezou všichni, *
kdo se z mých pohrom radují!
16 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
Kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“]
17 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají!
Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *
kdo k tobě volají o pomoc!
18 Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
neotálej už, Bože můj!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já jsem ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jer 32, 40
Sjednám s nimi věčnou smlouvu, že jim nepřestanu prokazovat dobro;
vložím jim do srdce svou bázeň, aby ode mne neodstoupili.
V.
Na Bohu stojí má spása i má sláva.
R.
Bůh je má skála, záchrana má.
Modleme se:
Bože, ty posíláš dělníky na svou žeň, rozděluješ práci a dáváš spravedlivou
mzdu; nauč nás nést břímě dne ochotně a bez reptání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|