[ nová verze ]
3. září 2015, Čtvrtek
2. týden žaltáře
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. září 2015 Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve
Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským
prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech
na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna,
později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako
papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek
langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň.
Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné.
Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů
do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické
církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha
začal užívat titulu "ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha", viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní
patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu "služebník služebníků Božích". Jeho bohatá literární
činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den
je výročím jeho vysvěcení na biskupa.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Žalm 118 (119), 65-72
IX (Tét)
65 Dobře jsi činil sluhovi svému, *
právě tak, Pane, jak jsi to řekl.
66 Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
neboť tvým příkazům důvěřuji. –
67 Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
nyní tvých předpisů věrně se držím.
68 Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
vyuč mě ve svých ustanoveních. –
69 Pyšní mě prolhaně obviňují, *
já jen tvých soudů si upřímně hledím.
70 Srdce jak v tuku jim otupělo, *
já jen z tvých zákonů vroucně se těším. –
71 Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
abych se učil tvým přikázáním.
72 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Ant. 2
V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?
Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo
Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)
2 Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
tísní mě bojovník den co den,
3 den co den po mně odpůrci šlapou; *
mnoho je těch, kdo proti mně brojí. –
4 Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
na Boha, jehož sliby tak chválím,
5 v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže?
6 Celý den na mne se umlouvají, *
snovají záměry proti mně.
7 Čekají, číhají na mou zkázu, †
bedlivě sledují moje stopy, *
neboť mi o život ukládají. –
8 Měli by ujít za zločin trestu? *
Sraz ve svém hněvu pohany k zemi!
9 Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
slzy mé všechny sis do měchu slil. *
Že bys je neměl zapsány v knize? –
10 Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
vždyť přece vím, že se mnou je Bůh! –
11 V Boha, jehož sliby tak chválím, *
v Pána, jehož sliby tak chválím,
12 v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže? –
13 Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
rád ti přinesu děkovnou oběť
14 za to, žes duši mou uchránil smrti, †
mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
před Boží tváří ve světle živých.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?
Ant. 3
Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.
Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše: –
4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč. –
6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! –
7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli. –
8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak. –
12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 5, 16-17
Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu a duch zase proti tělu.
Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli.
V.
Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš.
R.
Vyuč mě ve svých ustanoveních.
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým
jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|