[ nová verze ]

« Červen 2014 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930 


13. červen 2014, Pátek
2. týden žaltáře

Sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele Církve, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. červen 2014
Sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele Církve


Narodil se kolem roku 1195 v Lisabonu a rodiče mu dali jméno Fernando. Vstoupil do řádu augustiniánských kanovníků a po dokončení studií přijal kněžské svěcení. V roce 1220 se stal františkánem a přijal jméno Antonín. Odešel hlásat evangelium do Afriky, ale brzy onemocněl a musel se vrátit do Evropy. Po krátkém pobytu v klášteře na Sicílii se setkal v Assisi se sv. Františkem (1221), na jeho přání pak v Bologni učil řádové spolubratry teologii. V severní Itálii kázal proti katharům, v jižní Francii proti sektě albigenských, po návratu do Itálie proti lichvářům a zasazoval se o práva chudých. Na jeho kázání přicházely tisíce lidí. Zemřel 13. VI. 1231 ve svém klášteře v Arcelle u Padovy. Za necelý rok byl prohlášen za svatého a v roce 1946 za učitele Církve.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý hmoty s duchem svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Žalm 118 (119), 73-80
X (Jód)

73 Rukama tvýma jsem stvořen a ztvárněn, *
      osvěť mě, jak se tvým příkazům učit.

74 Ti, kdo tě ctí, na mne pohlédnou rádi *
      za to, že spoléhám na tvoje slovo. –

75 Vím, že tvé soudy, Pane, jsou správné, *
      že jsi mě pokořil podle práva.

76 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, *
      jak jsi je svému sluhovi slíbil. –

77 Ať mi tvá slitovnost udělí život, *
      neboť tvůj zákon mě oblažuje.

78 Hanba buď pyšným, že křivě mě tisknou, *
      já však jen o tvých úradcích hloubám. –

79 Ať se obrátí ke mně tví věrní, *
      ti, kdo dbají tvých přikázání.

80 Utvrď mé srdce v svých ustanoveních, *
      abych nedošel zahanbení!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Žalm 58 (59), 2-5. 10-11. 17-18
Prosba o pomoc proti pronásledovatelům

Všechna tato slova ať nás poučí o Spasitelově lásce. (Eusebios z Césareje)

2 Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, *
    chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

3 Vysvoboď mě od těch, kdo jen křivdy pášou, *
    proti vražedníkům přijď mi na pomoc! –

4 Jenom na ně pohleď, kterak po mně slídí, †
      kterak proti mně se mocní spolčili, *
      i když na mně nelpí zločin ani hřích.

5 Nevinen jsem – oni útokem se ženou. *
      Vzbuď se, pojď mi vstříc a sám se podívej! –

     6   [Jsi Pán zástupů a jsi Bůh Izraele! †
          Procitni a ztrestej všechny pohany! *
          Neměj slitování s těmi zločinci!
     7   Oni přicházejí každý večer znova, *
          obcházejí městem, štěkají jak psi.
     8   Právě tak se vzteky jejich ústa pění, *
          jejich rty jsou meče. Kdo to slyšel kdy!
     9   Ty však se jim, Pane, jenom svrchu směješ, *
          ty se můžeš vysmát všem těm pohanům.]

10 Ty jsi moje síla, jenom k tobě vzhlížím, *
       neboť ty jsi, Bože, útočiště mé.

11 Bůh můj milosrdný! Naproti mi spěchá – *
       Pán mé odpůrce mi dává přehlížet.

      12 [Jen je pobij, aby můj lid nezapomněl! *
          Rozptyl je svou mocí, do prachu je sraz!
      13 Zaraz jim hned v ústech, Pane, jejich hříšnost, †
          slovo na rtech, ať je přejde nadutost! *
          Za kletby a lži, které říkají,
      14 v hněvu svém je znič, ať žádný nezůstane! †
          Ať se ví, že Bůh, jenž vládne Jákobovi, *
          prostírá svou vládu nad veškerou zem.
      15 Oni přicházejí každý večer znova, *
          obcházejí městem, štěkají jak psi.
      16 Toulají se lačně, slídí za potravou, *
          když se nenasytí, vyjí do noci.]

17 Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály, †
       z lásky tvé se zrána vděčně radovat. *
       Neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi,

18 ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám, *
       Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

Žalm 59 (60)
Prosba o pomoc po porážce

Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět. (Jan 16, 33)

3 Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, *
      hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát! –

4 Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: *
      zhoj její rány! Vždyť se kymácí!

5 Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, *
      napojil jsi nás vínem omamným. –

6 Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, *
      před luky ať se k němu uchýlí!

7 Aby se tvoji věrní zachránili, *
      pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –

8 Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
      „Zvítězím a Sichem přidělím, *
      přeměřím i úval sukotský.

9 Galaád i Manasse mi patří, †
       rovněž Efraim, má přilbice, *
       Júda pak má velitelská hůl.

10 Moáb je mou umývací mísou; †
       na Edom pak botu postavím, *
       jásat budu nad Filištínskem.“ –

11 Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
       kdopak mě do Edomu provodí,

12 ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
       a jenž už s naším vojskem netáhneš! –

13 Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
       když pomoc od lidí je nicotná.

14 S Bohem však svedem divy udatenství, *
       on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Bar 4, 28-29
Jako vaše mysl tíhla k tomu, abyste se od Boha vzdalovali, tak se ho snažte po svém obrácení zase hledat s desetkrát větší horlivostí. Ano, ten, který na vás dopustil neštěstí, s vaším vysvobozením vám dá zase věčnou radost.


V. U Pána je slitování.
R. On nás štědře vykoupí.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, když ses nechal přibít na kříž, abys nás vykoupil, nastala v poledne tma po celém kraji; prosíme tě: buď ty sám naším světlem na cestě do věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie