Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. listopad 2010
Druhé mezidobí, 34. týden
2. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý hmoty s duchem svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

⁶⁵ Dobře jsi činil sluhovi svému, *
      právě tak, Pane, jak jsi to řekl.
⁶⁶ Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
      neboť tvým příkazům důvěřuji. –

⁶⁷ Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
      nyní tvých předpisů věrně se držím.
⁶⁸ Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
      vyuč mě ve svých ustanoveních. –

⁶⁹ Pyšní mě prolhaně obviňují, *
      já jen tvých soudů si upřímně hledím.
⁷⁰ Srdce jak v tuku jim otupělo, *
      já jen z tvých zákonů vroucně se těším. –

⁷¹ Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
      abych se učil tvým přikázáním.
⁷² Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
      nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

² Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
      tísní mě bojovník den co den,
³ den co den po mně odpůrci šlapou; *
      mnoho je těch, kdo proti mně brojí. –

⁴ Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
      na Boha, jehož sliby tak chválím,
⁵ v Boha doufám a obavy nemám. *
      Co člověk z masa proti mně zmůže?
⁶ Celý den na mne se umlouvají, *
      snovají záměry proti mně.
⁷ Čekají, číhají na mou zkázu, †
      bedlivě sledují moje stopy, *
      neboť mi o život ukládají. –

      ⁸ Měli by ujít za zločin trestu? *
        Sraz ve svém hněvu pohany k zemi!

⁹ Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
       slzy mé všechny sis do měchu slil. *
       Že bys je neměl zapsány v knize? –

¹⁰ Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
        kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
        vždyť přece vím, že se mnou je Bůh! –

¹¹ V Boha, jehož sliby tak chválím, *
        v Pána, jehož sliby tak chválím,
¹² v Boha doufám a obavy nemám. *
        Co člověk z masa proti mně zmůže? –

¹³ Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
        rád ti přinesu děkovnou oběť
¹⁴ za to, žes duši mou uchránil smrti, †
        mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
        před Boží tváří ve světle živých.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
³ O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

⁴ ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
⁵ Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

⁶ Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

⁷ Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

⁸ Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
⁹ Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
¹⁰ Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
¹¹ Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

¹² Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie