[ nová verze ]
3. září 2010, Pátek
2. týden žaltáře
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. září 2010 Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve
Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským
prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech
na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna,
později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako
papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek
langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň.
Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné.
Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů
do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické
církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha
začal užívat titulu "ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha", viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní
patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu "služebník služebníků Božích". Jeho bohatá literární
činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den
je výročím jeho vysvěcení na biskupa.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.
Žalm 118 (119), 73-80
X (Jód)
73 Rukama tvýma jsem stvořen a ztvárněn, *
osvěť mě, jak se tvým příkazům učit.
74 Ti, kdo tě ctí, na mne pohlédnou rádi *
za to, že spoléhám na tvoje slovo. –
75 Vím, že tvé soudy, Pane, jsou správné, *
že jsi mě pokořil podle práva.
76 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, *
jak jsi je svému sluhovi slíbil. –
77 Ať mi tvá slitovnost udělí život, *
neboť tvůj zákon mě oblažuje.
78 Hanba buď pyšným, že křivě mě tisknou, *
já však jen o tvých úradcích hloubám. –
79 Ať se obrátí ke mně tví věrní, *
ti, kdo dbají tvých přikázání.
80 Utvrď mé srdce v svých ustanoveních, *
abych nedošel zahanbení!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.
Ant. 2
Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.
Žalm 58 (59), 2-5. 10-11. 17-18
Prosba o pomoc proti pronásledovatelům
Všechna tato slova ať nás poučí o Spasitelově lásce. (Eusebios z Césareje)
2 Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, *
chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.
3 Vysvoboď mě od těch, kdo jen křivdy pášou, *
proti vražedníkům přijď mi na pomoc! –
4 Jenom na ně pohleď, kterak po mně slídí, †
kterak proti mně se mocní spolčili, *
i když na mně nelpí zločin ani hřích.
5 Nevinen jsem – oni útokem se ženou. *
Vzbuď se, pojď mi vstříc a sám se podívej! –
6 [Jsi Pán zástupů a jsi Bůh Izraele! †
Procitni a ztrestej všechny pohany! *
Neměj slitování s těmi zločinci!
7 Oni přicházejí každý večer znova, *
obcházejí městem, štěkají jak psi.
8 Právě tak se vzteky jejich ústa pění, *
jejich rty jsou meče. Kdo to slyšel kdy!
9 Ty však se jim, Pane, jenom svrchu směješ, *
ty se můžeš vysmát všem těm pohanům.]
10 Ty jsi moje síla, jenom k tobě vzhlížím, *
neboť ty jsi, Bože, útočiště mé.
11 Bůh můj milosrdný! Naproti mi spěchá – *
Pán mé odpůrce mi dává přehlížet.
12 [Jen je pobij, aby můj lid nezapomněl! *
Rozptyl je svou mocí, do prachu je sraz!
13 Zaraz jim hned v ústech, Pane, jejich hříšnost, †
slovo na rtech, ať je přejde nadutost! *
Za kletby a lži, které říkají,
14 v hněvu svém je znič, ať žádný nezůstane! †
Ať se ví, že Bůh, jenž vládne Jákobovi, *
prostírá svou vládu nad veškerou zem.
15 Oni přicházejí každý večer znova, *
obcházejí městem, štěkají jak psi.
16 Toulají se lačně, slídí za potravou, *
když se nenasytí, vyjí do noci.]
17 Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály, †
z lásky tvé se zrána vděčně radovat. *
Neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi,
18 ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám, *
Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.
Ant. 3
Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.
Žalm 59 (60)
Prosba o pomoc po porážce
Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět. (Jan 16, 33)
3 Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, *
hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát! –
4 Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: *
zhoj její rány! Vždyť se kymácí!
5 Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, *
napojil jsi nás vínem omamným. –
6 Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, *
před luky ať se k němu uchýlí!
7 Aby se tvoji věrní zachránili, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –
8 Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
„Zvítězím a Sichem přidělím, *
přeměřím i úval sukotský.
9 Galaád i Manasse mi patří, †
rovněž Efraim, má přilbice, *
Júda pak má velitelská hůl.
10 Moáb je mou umývací mísou; †
na Edom pak botu postavím, *
jásat budu nad Filištínskem.“ –
11 Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
kdopak mě do Edomu provodí,
12 ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
a jenž už s naším vojskem netáhneš! –
13 Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
když pomoc od lidí je nicotná.
14 S Bohem však svedem divy udatenství, *
on zdeptá naše ujařmitele!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Bar 4, 28-29
Jako vaše mysl tíhla k tomu, abyste se od Boha vzdalovali, tak se ho snažte po svém obrácení
zase hledat s desetkrát větší horlivostí. Ano, ten, který na vás dopustil neštěstí, s vaším
vysvobozením vám dá zase věčnou radost.
V.
U Pána je slitování.
R.
On nás štědře vykoupí.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, když ses nechal přibít na kříž, abys nás vykoupil, nastala v poledne
tma po celém kraji; prosíme tě: buď ty sám naším světlem na cestě do věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|