3. září 2011
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve

Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna, později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň. Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné. Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha začal užívat titulu "ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha", viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu "služebník služebníků Božích". Jeho bohatá literární činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den je výročím jeho vysvěcení na biskupa.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.

Žalm 118 (119), 81-88
XI (Kaf)

⁸¹ Po tvé pomoci prahne má duše; *
důvěru mám a doufám v tvé slovo.
⁸² Po tvém výroku dychtí mé oči: *
kdy mi dáš svoji útěchu, Pane?

⁸³ Jsem už jak měch, co byl vysušen kouřem, *
předpisů tvých však nezapomínám.
⁸⁴ Kolik dnů tvému sluhovi zbývá? *
Kdy budeš soudit mé utlačitele? –

⁸⁵ Úkladně jámy kopou mi zpupní, *
ti, co se neřídí zákony tvými.
⁸⁶ Příkazy tvé jsou pravda sama: *
oni mě stíhají lží, proto pomoz! –

⁸⁷ Málem mě na zemi zahubili, *
já však se držím tvých přikázání.
⁸⁸ Podle své milosti ponech mi život, *
svědectví úst tvých zachovám věrně.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.

Ant. 2 Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.

Žalm 60 (61)
Modlitba vyhnance

Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)

² Slyš, Bože, moje naříkání, *
      modlitby mé si povšimni!
³ Od končin země k tobě volám, *
      neboť mé srdce umdlévá.
   Vyveď mě na bezpečnou skálu, *
      vysokou pro mne přespříliš. –

⁴ Vždyť jenom tys mé útočiště, *
      před nepřítelem pevná věž.
⁵ Kéž bývám navěky v tvém stanu *
      a pod ochranou křídel tvých!
⁶ Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
      jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí. –

⁷ Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
Od rodu k rodu jeho věk!
⁸ Před Bohem navěky ať vládne! *
Láska a věrnost ať jsou s ním! –

⁹ Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
své sliby plnit den co den.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.

Ant. 3 Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.

Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům

V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
³ Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –

⁴ Jazyky si brousí jako meče, *
      zlými slovy střílejí jak šípy,
⁵ ze zálohy stihnou nevinného, *
      zasáhnou ho náhle, neviděni.
⁶ Odhodlaně kují zhoubné plány, †
      kopou jámy, tajně kladou léčky, *
      říkají si: „Kdo nás může vidět,
⁷ kdo prohlédne utajený záměr?" †
      Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
      do hlubiny člověkova srdce. –

⁸ Bůh je věru stihne svými šípy, *
      rány zasáhnou je znenadání.
⁹ Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
       každý nad nimi jen kývne hlavou.
¹⁰ Všichni lidé zachvějí se bázní, †
       budou mluvit o zásahu Páně, *
       neboť rozpoznají jeho dílo. –

¹¹ Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dt 8, 5b-6

Jako vychovává otec svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, vychovává tebe. Zachovávej příkazy Hospodina, svého Boha, kráčej po jeho cestách a boj se ho!

V. Bázeň před Pánem je ryzí, trvalou stálost dává.
R. Soudy Páně pravda sama a vždycky spravedlivé.

Modleme se:

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, shlédni na nás, své služebníky, a sešli nám svého Svatého Ducha, aby nás chránil v každém nebezpečí a naučil nás radostně chválit tvou dobrotu. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. září 2011Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve

3. září 2011
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve