[ nová verze ]

« Listopad 2024 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


26. listopad 2024, Úterý
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 34. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. listopad 2024
Druhé mezidobí, 34. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!

2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.

4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

5 Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.

6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.

8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.

9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!

11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.

13 Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

14 Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.

15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

16 Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;

17 protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.

19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.

22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

23 Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.

24 Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.

26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.

28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.

29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.

31 V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.

32 Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.

33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.

35 Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:

36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.

38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.

39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.

40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R. Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Petra

1,12-21
Svědectví apoštolů a proroků

     Milovaní! 12Tyto věci sice znáte a svůj život jste trvale uspořádali podle přijaté pravdy, ale přesto vám to chci pořád připomínat. 13A pokud jsem ještě naživu, pokládám to za svou povinnost, abych vás takovým připomínáním udržoval v bdělosti. 14Vždyť dobře vím, že brzo už budu muset odejít, jak mi to oznámil sám náš Pán Ježíš Kristus. 15Ale vynasnažím se o to, abyste si mohli i po mé smrti toto všechno stále připomínat.
    
16Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. 17Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: ‚To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.‘ 18Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře.

     19Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci. 20Buďte si však především vědomi toho, že žádné proroctví v Písmu není ponecháno soukromému výkladu. 21Neboť proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle, ale lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý.

RESPONSORIUM

Jan 1,14; 2Petr 1,16.18

O. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. * Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn.
V. My jsme na vlastní oči viděli jeho velebnost, když jsme s ním byli na posvátné hoře. * Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium

(Tract. 35,8-9: CCL 36,321-323)

Dospěješ k prameni, uvidíš pravé světlo

     Ve srovnání s nevěřícími jsme my křesťané již světlem. Proto říká apoštol: Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.1 A jinde říká: Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne.2
     A přece, ve srovnání s oním světlem, k němuž směřujeme, je den, v němž žijeme, ještě nocí. Poslechněme si apoštola Petra. Říká, že ke Kristu Pánu promluvila vznešená Boží velebnost: To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení. Ten hlas, pokračuje Petr, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře.3 Ale protože my jsme tam nebyli a ten hlas z nebe neslyšeli, říká nám svatý Petr: Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.4
     Až tedy náš Pán Ježíš Kristus přijde, jak říká apoštol Pavel, vynese na světlo věci, které jsou dosud skryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly; a teprve tehdy může každý člověk dostat od Boha chválu.5 Tehdy, až nastane ten den, nebude už zapotřebí žádných světel. Nebude nám už čteno z proroků, nebude otevřena kniha apoštolských listů, nebudeme vyhledávat Janovo svědectví, nebudeme potřebovat ani evangelium. Z našeho středu bude tedy vzato celé Písmo, které nám v noci tohoto věku bylo zažíháno jako svítilna, abychom nezůstávali potmě.
     Co vlastně uvidíme, až toto všechno zmizí, protože už nebudeme potřebovat, aby nám to svítilo, a až také Boží mužové,6 kteří nám to předávali, spolu s námi uvidí ono pravé a jasné světlo, až tedy všecky ty pomůcky nebudou? Čím se bude naše mysl živit? Z čeho se bude radovat náš pohled? Co to bude za radost z toho, co oko nevidělo, ucho neslyšelo, nač člověk nikdy ani nepomyslil?7 Co uvidíme?
     Moc vás prosím: milujte se mnou, běžte se mnou ve víře, mějme touhu po nebeské vlasti, vzdychejme po ní a zde se považujme za pouhé cizince a poutníky. Co to tedy jednou uvidíme? Poslyšme teď evangelium: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh.8 Dospěješ k prameni, z něhož tě dosud svlažila jen kapka rosy. Uvidíš plný jas pravého světla, z něhož do tvého ztemnělého srdce pronikal nepřímo a oklikou jen paprsek. A budeš očištěn, abys byl s to do toho světla hledět a snést je. Milovaní, říká svatý Jan, už teď jsme Boží děti; ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.9
     Cítím, že se vaše srdce vznáší k výšinám spolu se mnou; ale porušitelné tělo duši zatěžuje a pozemský příbytek utlačuje mysl plnou starostí.10 Za chvilku odložím tuto knihu a vy se rozejdete každý do svého domova. Bylo nám dobře ve společném světle, hezky jsme se potěšili, bylo nám dobře ve společné radosti. I když se však teď od sebe rozejdeme, od světla se nevzdalujme.

     1 Ef 5, 8
     2 Řém 13, 12-13
     3 2 Petr 1, 17-18
     4 tamtéž, v. 19
     5 1 Kor 4, 5
     6 srov. 1 Tim 6, 11
     7 1 Kor 2, 9
     8 Jan 1, 1
     9 1 Jan 3, 2
     10 Mdr 9, 15

RESPONSORIUM

Zj 22,5.4

O. A noc už vůbec nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: * Pán Bůh bude ozařovat své služebníky a budou kralovat na věčné věky.
V. Budou hledět na jeho tvář a jeho jméno ponesou na čele. * Pán Bůh bude ozařovat své služebníky a budou kralovat na věčné věky.

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, probuď v nás snahu o účinnější spolupráci s tvou milostí, aby v nás stále rostla a přinášela co největší užitek. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie