[ nová verze ]
14. prosinec 2020, Pondělí
3. týden žaltáře
Sv. Jana od Kříže, kněze a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 14. prosinec 2020 Sv. Jana od Kříže, kněze a učitele Církve, památka
Narodil se v roce 1542 ve Frontiveros ve Španělsku. Když mu bylo 21 let,
vstoupil ke karmelitánům. Jejich tehdy uvolněnější řeholní život ho zklamal, a proto uvažoval
o přestupu k přísnějším kartuziánům. V roce 1568 se však setkal se sv. Terezií od Ježíše
a ta v něm vzbudila zájem o reformu karmelitského řádu. Spolubratři se tomu postavili na odpor,
a dokonce ho na 3 měsíce zavřeli do vězení. Tam napsal své nejkrásnější mystické básně.
Jeho nejznámější spisy (Výstup na horu Karmel, Temná noc, Duchovní píseň a Plamen lásky žhavý)
jsou komentáře k těmto básním. Příkoří, které musel snášet, mu pomohlo k hlubokému spojení s Bohem
a přivedlo ho na vrchol mystického života. Zemřel 14.XII.1591 v klášteře v Ubedě.
V roce 1726 byl prohlášen za svatého a v roce 1926 za učitele Církve.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.
Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.
Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.
Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Prokaž nám, Pane, své milosrdenství.
O.
Uděl nám, Bože, svoji spásu.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
30, 18-26
Příslib budoucího štěstí
18Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi,
a přece se zvedá, aby se slitoval nad vámi,
neboť Hospodin je spravedlivý Bůh;
šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho!
19Siónský lide, který bydlíš v Jeruzalémě,
nebudeš ustavičně plakat.
Bůh se jistě smiluje nad tebou,
až uslyší tvé volání;
hned jak ho uslyší, odpoví ti.
20A Pán vám dá
chléb nepřátel a vodu těch, kdo vás utiskují;
tvůj učitel se už nebude skrývat,
tvé oči uvidí tvého učitele.
21Když se uchýlíte napravo nebo nalevo,
tvé uši uslyší za sebou rozkaz:
„Toto je cesta, jděte po ní!“
22Za nečisté budeš pokládat své modly,
potažené stříbrem,
a šat svých odlitých zlatých bůžků.
Rozmetáš je jako nečistotu,
řekneš jim: „Pryč s vámi!“
23Bůh dá déšť tvému semeni,
jímž oseješ půdu.
Chléb, který půda vydá, bude vydatný a jadrný.
V ten den se bude tvé stádo pást na širé nivě.
24Tvoji býci a osli, kteří obdělávají půdu,
budou žrát posolenou míchanou píci,
převátou lopatou a sítem.
25V den velkého vraždění,
kdy padnou věže,
budou potoky, proudy vod
na každé vysoké hoře,
na každém strmém pahorku.
26Světlo luny bude jako zář slunce
a světlo slunce bude sedmkrát větší
jako světlo sedmi dnů,
až Hospodin obváže zlomeninu svého lidu
a vyléčí ránu, kterou mu zasadil.
RESPONSORIUM
Iz 30, 26. 18; Žl 27, 14
O.
V ten den obváže Hospodin zlomeninu svého lidu a vyléčí ránu, kterou mu zasadil. *
Šťastní jsou všichni, kdo doufají v Hospodina.
V.
. Na Pána hleď a zůstaň silný, s pevnou myslí na Pána hleď. *
Šťastní jsou všichni, kdo doufají v Hospodina.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu "Duchovní píseň" od svatého Jana od Kříže
(Red. B, str. 36-37)
Poznání tajemství skrytého v Ježíši
Kristu
Přestože svatí učitelé odhalili mnoho tajemství a podivuhodných činů Božích a zbožné duše je poznaly
– nakolik to ovšem naše pozemskost dovoluje – přece jen jich zůstává mnohem větší část,
kterou je ještě třeba vynést na světlo a dokonce teprve pochopit.
A tak je třeba sestoupit do hlubin Kristových a jako v bohatém dole tam kopat, neboť jsou tam uloženy hojné a
drahocenné poklady. A můžeš dolovat sebehlouběji, nikdy nedojdeš konce a nevyčerpáš všechno, naopak na všech stranách,
v každé štole nalezneš nové žíly s novým bohatstvím.
Proto také říká o Kristu apoštol Pavel: V něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.1
Žádný člověk ovšem nemůže k těmto pokladům proniknout a není s to se jich dobrat, dokud se nepropracuje
a nepronikne přes spoustu námahy a vnitřního i vnějšího utrpení, dokud napřed nedostane darem od Boha plnost
chápání i cítění a dokud neprojde dlouhým duchovním výcvikem.
To všechno jsou ovšem jen předstupně a předpoklady vstupu do vznešené svatyně poznání Kristových tajemství.
A toto poznání představuje absolutně nejvyšší moudrost, jíž lze v tomto životě dosáhnout.
Kéž by si lidé konečně uvědomili, že je zhola nemožné dojít k plnosti Božího bohatství a Boží moudrosti,
aniž projdou plností utrpení a mnohonásobnými strastmi, které člověka naučí vzdát se útěchy a jakékoli touhy.
A tak duše, která opravdu dychtí po Boží moudrosti, upřímně si nejprve žádá vejít do plnosti kříže.
Právě proto napomínal svatý Pavel křesťany z Efesu, aby v soužení neochabovali,2 aby byli stateční a aby,
zakořeněni a upevněni v lásce, byli schopni pochopit se všemi svatými celou tu šířku a délku, výšku i hloubku,
poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání, a tak se dávat prostupovat veškerou plností Boží.3
Jedinou branou, jíž můžeme do tohoto bohatství Boží moudrosti vejít, je kříž. A je to brána úzká.
A tak ačkoli velmi mnoho lidí prahne po slastech, ke kterým je možné se touto branou dostat,
jen málokdo touží skutečně do ní vstoupit.
1 Kol 2, 3
2 srov. Ef 3, 13
3 srov. Ef 3, 17-19
RESPONSORIUM
1 Kor 2, 9-10
O.
Oko nevidělo, ucho neslyšelo, člověk nikdy ani nepomyslil na to, *
co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.
V.
Nám to bylo zjeveno skrze jeho Ducha. *
Co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal svatému Janu od Kříže velkou lásku k ukřižovanému Kristu a schopnost
zcela přilnout k tobě; dej, ať ho v tom následujeme a spolu s ním dosáhneme patření na tvou
slávu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|