[ nová verze ]

« Leden 2020 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


7. leden 2020, Úterý
2. týden žaltáře

Doba vánoční, 2. týden
Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2020
Doba vánoční, 2. týden


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Když uzří Dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.

Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaků říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.

Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.

Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.

Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.

Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!

2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.

4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

5 Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.

6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.

8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.

9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!

11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.

13 Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

14 Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.

15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

16 Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;

17 protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.

19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.

22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

23 Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.

24 Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.

26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.

28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.

29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.

31 V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.

32 Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.

33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.

35 Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:

36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.

38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.

39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.

40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O. Jeho slávu vidí národy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

61, 1-11
Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem

1Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
2hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
3zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.

4Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.

5Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
6Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.

7Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.

8Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
9Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“

10Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
11Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.

RESPONSORIUM

Iz 61, 1; Jan 8, 42

O. Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou; protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
V. Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Petra Chryzologa

(Sermo 160: PL 52, 620-622)

Ten, který se chtěl pro nás narodit, nechtěl nám zůstat neznámým

     Ačkoliv samo tajemství vtělení Páně obsahovalo v sobě vždy jasné známky božství, přece to, že Bůh přijal lidské tělo, dnešní slavnost zjevuje a  odhaluje mnoha způsoby, aby smrtelný člověk, zahalený stále temnotami, z neznalosti neztratil to, co mohl přijmout a vlastnit výhradně prostřednictvím milosti.
     Neboť ten, který se chtěl pro nás narodit, nechtěl nám zůstat neznámým. Objasňuje to proto takovým způsobem, aby se veliké tajemství dobroty nestalo příležitostí k velkému omylu. Toho, kterého mudrc hledal zářícího mezi hvězdami, nalézá dnes plačícího v kolébce; toho, nad jehož skrytostí na nebesích se dlouho trápil, obdivuje dnes mudrc objeveného v plénkách.
     Dnes přemýšlí mudrc v hlubokém úžasu o tom, co tu vidí: na zemi nebe a zemi povznesenou k nebi, člověka v Bohu a Boha v člověku. Vidí, že ten, jehož nemůže pojmout celý svět,1 je tu teď uzavřen v maličkém těle. A když to vidí, tajemnými dary vyznává, že věří a dál už nehloubá. Kadidlem vyznává Boha, zlatem krále a myrhou jeho budoucí smrt.
     Proto se pohan, který byl posledním, stal prvním.2 Protože vírou mudrců byl tehdy zasvěcen počátek víry pohanů.
     Dnes vstoupil Kristus do řečiště Jordánu, aby smyl hřích světa. Sám Jan dosvědčuje, že kvůli tomu přišel: Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa.3 Dnes drží otrok Pána, člověk Boha, Jan Krista. Drží ho proto, aby sám přijal odpuštění, ne, aby je udělil.
     Dnes zaznívá, jak říká prorok: Hlas Páně nad vodami.4 A jaký je to hlas? To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.5 Dnes se vznáší nad vodami Duch Svatý v podobě holubice. To proto, aby se z tohoto znamení poznávalo – tak jako kdysi Noemova holubice zvěstovala, že ustoupila potopa světa – že nyní skončilo trvající ztroskotání světa. Tato holubice však nenese ratolest staré olivy jako ta Noemova, ale vylévá na hlavu původce naší spásy plnost nového pomazání, aby se tak naplnilo, co prorok předpověděl: Proto tě pomazal Pán, tvůj Bůh, olejem radosti jak žádného.6
     Dnes činí Kristus začátek nebeských znamení tím, že proměňuje vodu ve víno.7 Voda však měla být proměněna v tajemství krve, aby mohl Kristus podávat pijícím čistý nápoj z nádoby svého těla. A tak se měla naplnit slova prorokova: Jak je vzácný můj překypující kalich!8

     1 srov. 1 Král 8, 27
     2 srov. Mt 19, 30
     3 Jan 1, 29
     4 Žl 28 (29), 3
     5 Mt 3, 17
     6 Žl 44 (45), 8
     7 srov. Jan 2, 1 a násl.
     8 srov. Žl 22 (23), 5 (Vulg.)

RESPONSORIUM

_

O. Tři dary, které mudrci přinesli Pánu, naznačují tajemství jeho života a poslání: * Zlato ukazuje na jeho královskou moc; kadidlo na jeho kněžství a myrha na jeho pohřeb.
V. Mudrci se přišli poklonit původci naší spásy, ležícímu v jeslích, a přinesli mu ze svých pokladů symbolické dary. * Zlato ukazuje na jeho královskou moc; kadidlo na jeho kněžství a myrha na jeho pohřeb.

MODLITBA

Modleme se:
Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie