[ nová verze ]
30. září 2014, Úterý
2. týden žaltáře
Sv. Jeronýma, kněze a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. září 2014 Sv. Jeronýma, kněze a učitele Církve, památka
Narodil se kolem roku 340 ve Stridonu v Dalmácii. Studoval v Římě gramatiku, rétoriku a filozofii;
tam také přijal křest. Navštívil Galii, Trevír a Aquileu, potom odešel na Východ (373) a žil několik let jako poustevník
v poušti blízko Antiochie. V roce 379 byl vysvěcen na kněze a odešel přes Konstantinopol znovu do Říma.
Pracoval jako sekretář papeže Damasa a na jeho pokyn začal pracovat na revizi latinského překladu Nového zákona
podle původních řeckých textů. Po Damasově smrti (384) ho někteří chtěli zvolit za jeho nástupce, ale pro přísné
asketické názory a nekompromisní postoj při hájení čistoty víry a mravů ho odpůrci donutili v následujícím roce
opustit Řím. Usadil se jako poustevník v Betlémě, v jeho okolí založil několik klášterů a věnoval se převážně výkladu
Písma svatého a jeho překladu z původních jazyků do latiny (390-405). Patřil mezi nejslavnější učence své doby.
Kromě překladů a výkladů bible psal historické, polemické a homiletické spisy, mnoho dopisů (zachovalo se jich 117)
a překlady některých děl východních Otců do latiny. Spolu s Ambrožem, Augustinem a Řehořem Velikým patří mezi velké
západní církevní Otce. Zemřel 30. IX. 420 v Betlémě a byl tam i pohřben. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v římské
bazilice S. Maria Maggiore.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
líbezné hymny.
Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
ve věčné žití.
To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
tobě znít chvála. Amen.
Během dne:
Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
prosíme tebe.
Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
z hlubiny srdcí.
Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
ležící zvedni.
Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
nad světy všemi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
II
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
III
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
1, 27- 2,11
Výzva k následování Krista
Bratři! 1.27Chovejte se tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu, abych mohl vždycky shledat – ať už k vám
přijdu a uvidím vás, nebo ať jsem nepřítomen a jen o vás slyším – že pevně držíte pohromadě a jako
jedna duše že společně bojujete za rozšíření víry v evangelium 28a že se v ničem nenecháváte
zastrašit od protivníků. To je důkaz záhuby pro ně, ale spása pro vás. Je to důkaz od Boha: 29vám
se přece dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něho trpět. 30Podstupujete
stejný zápas, jaký jste viděli, že jsem podstupoval já, a který, jak slyšíte, trvá dosud.
2.1Jestliže je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké
duchovní společenství a trochu srdečné účasti, 2dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že
vás bude všechny pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. 3Nic nedělejte z hašteřivosti
nebo touhy po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám.
4Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
5Mějte v sobě to smýšlení, jako měl Kristus Ježíš:
6ačkoli má božskou přirozenost,
nic nelpěl na tom, že je roven Bohu,
7ale sám sebe se zřekl,
vzal na sebe přirozenost služebníka
a stal se jedním z lidí.
Byl jako každý jiný člověk,
8ponížil se a byl poslušný až k smrti,
a to k smrti na kříži.
9Proto ho také Bůh povýšil
a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,
10takže při Ježíšově jménu
musí pokleknout každé koleno
na nebi, na zemi i v podsvětí
11a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat:
Ježíš Kristus je Pán.
RESPONSORIUM
1 Petr 2, 24; Žid 2, 14; 12, 2
O.
Kristus vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. * Aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla.
V.
Původce naší víry místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž. *
Aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla.
DRUHÉ ČTENÍ
Z předmluvy komentáře svatého Jeronýma k Izaiášovým proroctvím
(Nn. 1. 2: CCL 73, 1-3)
Neznalost Písma je neznalost Krista
Plním svou povinnost v poslušnosti k příkazům Kristovým. On vybízí: Zkoumejte Písma;1 hledejte a naleznete.2
Nechtěl bych slyšet jako židé: Jste na omylu, protože neznáte Písmo ani Boží moc.3
Jestliže je podle apoštola Pavla Kristus Boží moc a Boží moudrost,4 a jestliže ten, kdo nezná Písma, nezná Boží moc a Boží moudrost,
pak neznalost Písma je neznalost Krista.
Budu proto postupovat jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré,5 nebo jako nevěsta, která říká v Písni
písní: Plody čerstvé i suché jsem pro tebe, miláčku, uschovala.6 A budu vykládat Izaiáše tak, aby bylo vidět, že je to nejen
prorok, ale i evangelista a apoštol. Vždyť on říká sám o sobě i ostatních, kdo hlásají radostnou zvěst: Jak krásné je vidět
nohy posla, který přináší radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj.7 A Bůh k němu mluví jako k apoštolovi: Koho mám poslat,
kdo půjde k tomuto lidu? A on odpovídá: Zde jsem, mne pošli.8
Ať si nikdo nemyslí, že chci o obsahu té knihy pojednat jenom stručně. Vždyť tato kniha Písma obsahuje všechna tajemství Páně:
ohlašuje, že se narodí z Panny jako Emanuel, Bůh s námi, že bude konat skvělé činy a znamení, že zemře, bude pohřben a vstane z mrtvých, že bude
Spasitelem všech národů. A co mám říci o fyzice, etice a logice? Všechno, co je ve svatých Písmech, všechno,
co může lidský jazyk vyjádřit a mysl smrtelníků pochopit, je obsaženo v té knize. O jejích tajemstvích svědčí sám ten, který napsal:
Každé zjevení vám bude jako slova zapečetěné knihy. Když se dá tomu, kdo zná číst, a řekne se: "Přečti to", odpoví: "Nemohu,
protože je na ní pečeť." Když se dá tomu, kdo nezná číst, a řekne se: "Čti", odpoví: "Neumím číst."9
Zdá-li se to někomu málo přesvědčivé, ať si poslechne slova apoštola: Promlouvat z vnuknutí smějí jen dva nebo tří a ostatní
ať o tom podávají úsudek; dostane-li se však zjevení někomu jinému z přítomných, ať ten první umlkne.10 Jak mohou umlknout,
rozhoduje-li o tom Duch mluvící skrze proroky, zda mlčet nebo mluvit? Jestliže tedy proroci rozuměli tomu, co říkali, je všechno
plné moudrosti a smyslu. K jejich uším nedoléhal hlasem rozechvívaný vzduch, ale Bůh mluvil v duši proroků, jak to říká jiný
prorok: Anděl, který se mnou mluvil.11 A jiný zase říká: Poslal nám Bůh do srdce Ducha, který volá: Abba, Otče.12
A ještě další: Naslouchat budu, co Bůh nyní poví.13
1 srov. Jan 5, 39
2 Mt 7, 7
3 Mt 22, 29
4 srov. 1 Kor 1, 24
5 srov. Mt 13, 52
6 Pís 7, 14
7 Iz 52, 7
8 srov. Iz 6, 8
9 srov. Iz 29, 11-12
10 srov. 1 Kor 14, 29-30
11 Zach 1, 9
12 Gal 4, 6
13 srov. Žl 84 (85), 9
RESPONSORIUM
Srov. 2 Tim 3, 16-17.; Přís 28, 7
O.
Všechno, co je napsáno v Písmu, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování a k výchově ve spravedlnosti. *
Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo.
V.
Kdo zachovává zákon, je rozumný syn. *
Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys otevřel mysl svatého Jeronýma, aby rozuměl Písmu svatému a zamiloval si ho celým svým srdcem;
naplň i nás láskou k tvému slovu, aby bylo naším stálým pokrmem a zdrojem života. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|