[ nová verze ]
24. srpen 2013, Sobota
4. týden žaltáře
Sv. Bartoloměje, apoštola, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 24. srpen 2013 Sv. Bartoloměje, apoštola, svátek
Jméno Bartoloměj (Bar Tolmai, tj. syn Tolmaiův) uvádějí pouze synoptická
evangelia (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 14) a Skutky apoštolů (1, 13). S
největší pravděpodobností je totožný s Ježíšovým učedníkem Nathanaelem, o
němž Janovo evangelium (21,2) říká, že pocházel z Kány Galilejské, a
jmenuje ho mezi apoštoly, kterým se Ježíš zjevil po svém zmrtvýchvstání;
jeho setkání s Ježíšem zprostředkoval apoštol Filip (Jan 1, 45-51). Podle
Eusebia hlásal evangelium v Indii a v Arménii, kde také podstoupil
mučednickou smrt, když z něho zaživa sedřeli kůži. Byzantská liturgie
slaví 25. VIII. přenesení jeho ostatků z Arménie do města Dary v
Mezopotámii; koncem 6. století se dostaly na Liparské ostrovy poblíž
Sicílie, v 9. století do jihoitalského Beneventa a odtud značná jejich
část do Říma (v roce 1000), kde byly uloženy na ostrově řeky Tibery v
bazilice zasvěcené původně sv. Vojtěchu. Část ostatků tohoto apoštola
získal také Karel IV. pro svatovítskou katedrálu v Praze.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Knížata věčné praříše,
v níž vládne svrchovaný Král,
vás, učedníky Ježíše,
za apoštoly světu dal.
V Jeruzalémě nadhvězdném,
jemuž Beránek sluncem jest,
jste nerozborným základem,
jste perly zářivější hvězd.
Všude jste oslavováni
Církví, Snoubenkou Kristovou,
tu vzkřísili jste kázáním
a posvětili krví svou.
Až přejdou věky staleté
a Kristus k soudu zasedne,
vy zasedat s ním budete
v senátu slávy velebné.
Kéž naší vroucnou oporou
přímluvy vaše stále jsou,
ať zrno, jež jste zasili,
dozraje v rajské obilí.
Buď Kristu dík, jenž učinil
z vás hlasatele Otcovy
a jenž vám srdce proměnil
svým Svatým Duchem obnovy. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy. –
7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost. –
10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
V.
Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O.
A o jeho podivuhodných skutcích.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
4, 1-16
Následujme apoštoly, jako oni následovali Krista
1Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
2A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
3Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji.
4Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu.
5Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud
ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.
6Bratři, to, co bylo napsáno, vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás poučili, že nemáte v ničem
nadsazovat. Nikdo ať nevynáší jednoho kazatele na úkor druhého. 7Vždyť kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys
nedostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nedostal? 8Už máte všeho dost, na duchovní dary jste už bohatí,
už jste se dostali do nebeského království – my však dosud ne! Kéž byste v něm už začali vládnout, abychom tam směli s vámi začít vládnout i my.
9Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh poslední místo, jako bychom byli odsouzení na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět,
anděly a lidi.
10My jsme blázni pro Krista, vy však křesťané rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste ve vážnosti, ale námi se pohrdá.
11Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na místo,
12lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás, a my
to trpělivě snášíme. 13Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jen odpadky, které lidé odhazují;
všichni námi pohrdají, a to ještě i teď.
14Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale napomínám vás jako svoje milované děti.
15Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval
evangelium, stal jsem se já vaším otcem v Kristu Ježíši. 16Proto vás vybízím: Buďte takoví, jaký jsem já!
RESPONSORIUM
Jan 15, 15; Mt 13, 11.16 2
O.
Už vás nenazývám služebníky. *
Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
V.
Vám je dáno znát tajemství nebeského království. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. *
Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého na první list Korinťanům
(Hom. 4,3.4: PG 61, 34-36)
‘Slabá’ Boží věc je silnější než lidé
Prostřednictvím lidí neučených si kříž získal celý svět. Řeč kříže přitom
není snadná, vždyť mluví o Bohu, o pravém náboženství, o životě podle
evangelia a o nadcházejícím soudu. Kříž přivedl všechny, prosté a
nevzdělané, k pravé moudrosti. Vidíš, jak je ‘pošetilá’ Boží věc
moudřejší a ‘slabá’ silnější než lidé?1
Jak to, že silnější? Pronikla přece do celého světa a všechny si
podmanila, a přestože se kdekdo snažil jméno Ukřižovaného vyhladit, stal
se pravý opak: toto jméno se stalo slavným a jeho sláva se dále roznesla,
zatímco jeho odpůrci vzali za své, zřítili se do zkázy: ač živí, nezmohli
nic proti Mrtvému. A tak když o mně Řek říká, že jsem mrtvý, ukazuje se
jako nadmíru pošetilý, a ačkoli mě považuje za pošetilce, jsem ve
skutečnosti moudřejší než jeho mudrc; a když mě nazve slabým, ukáže se, že
on sám je slabší. Neboť co dokázali s Boží milostí vykonat opovrhovaní
celníci a rybáři, nedovedli si mudrcové, vládcové a vlastně celý svět se
vším svým snažením ani představit.
To měl na mysli Pavel, když říkal: ‘Slabá’ Boží věc je silnější než lidé.2
A z toho také vyplývá, že kázání evangelia je dílo Boží. Vždyť copak vůbec
mohlo napadnout těch dvanáct mužů, navíc zcela neučených, žijících při
jezerech a řekách nebo v pustinách, že se dají do tak velikého díla? A že
se oni, kteří se snad nikdy předtím nedostali do velkého města a před
veřejnost, postaví proti celému světu? O tom, že byli bázliví a
malodušní, svědčí přece ten, kdo o nich podal písemnou zprávu. Vůbec to
nezapírá a nesnaží se zastřít jejich nedostatky, a to je snad největší
důkaz jeho pravdivosti. Co vlastně o nich říká? Že když Krista zatkli,
oni bez ohledu na to, že učinil nesčetně zázraků, většinou utekli, a ten,
který stál v jejich čele, Krista dokonce zapřel.
Jak to tedy, že ti, kteří za Kristova života neodolali ani náporu židů,
se poté, co zemřel a byl pohřben, postavili proti velikosti celého světa,
jestliže podle vás údajně nevstal z mrtvých, a tudíž s nimi ani nemluvil,
ani jim nedodal odvahy? Cožpak by si sami neřekli: Co teď? Sám si za živa
nepomohl, a nám by měl po smrti podat pomocnou ruku? Sám si za živa
nepodrobil ani jediný národ, a my bychom měli hlásáním jeho jména získat
celý svět? Nejen se o to pokusit, ale dokonce na to i pomyslet by přece
bylo nesmyslné!
Takže je zřejmé, že kdyby neviděli Ježíše zmrtvýchvstalého a kdyby se jim
nedostalo přesvědčivého důkazu jeho moci, nebyli by se rozhodli pro tak
veliké dílo.
1 srov. 1 Kor 1, 25
2 tamtéž
RESPONSORIUM
1 Kor 1, 23-24; 2 Kor 4, 8; Řím 8, 37
O.
My kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost. *
Pro ty, kdo jsou povoláni, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.
V.
Ze všech stran se valí na nás trápení, ale v tom ve všem vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. *
Pro ty, kdo jsou povoláni, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, upevni naši víru, abychom byli upřímně oddáni tvému Synu jako svatý
Bartoloměj, a na přímluvu tohoto apoštola dej, ať se tvá Církev stane pro
všechny národy znamením a nástrojem spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|