[ nová verze ]
15. říjen 2012, Pondělí
4. týden žaltáře
Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 15. říjen 2012
Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky Církve, památka
Narodila se 28. III. 1515 v Avile ve středním Španělsku. Když jí bylo
14 let, zemřela jí matka a otec ji dal na vychování k sestrám augustiniánkám. Po vstupu
ke karmelitkám (1536) prožívala nejprve období vážného onemocnění a neklidu. V roce 1557
se rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začala žít
životem hluboké vnitřní modlitby a toužila po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou.
Po založení prvního kláštera reformovaných karmelitek (1562) zakládala další a po setkání
se sv. Janem od Kříže (1568) dávala podnět k zakládání i mužských reformovaných klášterů.
Její spisy se staly školou modlitby. Zemřela v Albě de Tormes 4. X. 1582; v důsledku právě
začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15. X. V roce 1622 byla
prohlášena za svatou a v roce 1970 za učitelku církve. Tereziánská mystika, vyznačující
se smyslem pro realitu duchovního života a intimním osobním vztahem ke Kristu, silně
ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i na myšlení a tvorbu našich barokních
náboženských autorů v 17. století.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich Církve k nám.
Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.
Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.
A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.
Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.
Během dne:
Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
zpíváme hymny.
Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
plameny tvými.
Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí
věčného žití.
Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý
Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)
I
1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –
4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
a jejich tělo zdravé je a tučné.
5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
a nesouží se jako druzí lidé. –
6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
a zlými úmysly jim srdce kypí.
8 Pošklebují se, mluví darebně, *
z povýšenosti ubližují slovem. –
9 Ústy si troufají až na nebe *
a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
10 A proto se k nim obrací můj lid *
a loká jejich slova jako vodu.
11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
jsou stále mocnější a žijí šťastně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
II
13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
a omýval si ruce v nevinnosti?
14 Abych byl jenom týrán den co den *
a každé ráno dostával jen bití? –
15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
a připadalo mi to velmi těžké,
17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
a prohlédl jsem konce těchto lidí. –
18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
a popravdě je vrháš do záhuby.
19 Jak najednou se propadají v nic, *
jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
ten obraz člověk zapudí, jen vstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
III
21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
a bolest mi až k ledví pronikala,
22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
23 Já však chci trvale být u tebe, *
neboť ty sáms mě chopil za pravici.
24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –
25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
A na zemi nic nežádám než tebe.
26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
Pán je má skála a můj úděl navždy!
27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
a budu hlásat všechny jeho skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
V.
Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R.
Víc nežli med mi chutnají v ústech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Aggea
2, 10-23
Dosavadní kletba se změní v požehnání; Boží slib Zorobábelovi
10Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce druhého roku Dareiovy vlády Hospodin oslovil proroka Aggea:
11„Tak praví Hospodin zástupů: Zeptej se kněží na tento příkaz Zákona:
12Jestliže někdo nese posvěcené maso v lemu svého šatu a tím lemem se dotkne chleba nebo
jiného jídla, vína, oleje nebo jiného pokrmu, bude tím chléb posvěcen?“ Kněží odpověděli: „Nebude.“
13Aggeus opět řekl: „Jestliže poskvrněný mrtvolou se
dotkne něčeho z těch věcí, budou poskvrněny?“ Kněží odpověděli: „Budou poskvrněny.“ 14Tu se
Aggeus ujal slova a řekl: „Právě tak je tomu přede mnou s tímto národem a s tímto lidem – praví Hospodin – právě tak je poskvrněna
každá práce jejich rukou a všechno, co tam obětují.
15Nyní si dobře všimněte ode dneška i napříště: Dříve než byl v Hospodinově chrámě pokládán
kámen ke kameni, 16co se vám stávalo? Když někdo přistoupil
k hromadě obilí pro dvacet měřic, bylo jich deset; když někdo přistoupil k lisu, aby načerpal padesát džbánů, bylo jich dvacet.
17Bil jsem vás žhavým větrem, obilnou snětí a krupobitím na všem, čím se vaše ruce zabývaly, ale ke
mně jste se neobrátili – praví Hospodin.
18Všimněte si dobře ode dneška i napříště – od dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ode dne,
kdy byly položeny základy k Hospodinovu chrámu – všimněte si – 19je ještě zrno na sýpce? Nepřinesly
ještě plody vinná réva, fíkovník, granátovník a olivový strom? Ode dneška budu žehnat!"
20Hospodin oslovil Aggea dvacátého čtvrtého dne měsíce podruhé:
21„Řekni judskému místodržiteli Zorobábelovi: 22Otřesu
nebem i zemí a zvrátím královské trůny a zničím moc pohanských království. Převrátím válečný vůz s těmi, kdo na něm jedou; padnou koně
se svými jezdci, každý mečem svého druha. 23V ten
den – praví Hospodin zástupů – vezmu tebe, můj služebníku Zorobábeli, synu Šealtielův – praví Hospodin – a učiním z tebe pečetní prsten, neboť jsem
tě vyvolil“ – praví Hospodin zástupů.
RESPONSORIUM
Ag 2, 6.7.9
O.
Otřesu všemi národy, přijdou sem skvosty všech národů, praví Hospodin zástupů. *
Slávou naplním tento dům.
V.
Na tomto místě dám pokoj. * Slávou naplním tento dům.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů svaté Terezie od Ježíše
(Opusc. De libro vitae, cap. 22, 6-7. 14)
Vždycky si připomeňme Kristovu lásku
Kdo má u sebe Ježíše Krista, tak dobrého přítele a vůdce, může snést všechno. Neboť on nám pomáhá, posiluje nás, nikoho neopustí; je to
pravý a upřímný přítel. Jasně poznávám, že máme-li se líbit Bohu a dostat od něho veliké milosti, přeje si Bůh, aby se nám jich
dostávalo prostřednictvím Ježíšova nejsvětějšího lidství, v němž má Boží velebnost zalíbení, jak to sám Bůh řekl.
Velmi často jsem to zakusila a také sám Pán mi to řekl. Ano, viděla jsem to na vlastní oči, že musíme vcházet touto branou, jestliže
toužíme po tom, aby nám svrchovaná velebnost odhalila skrytá tajemství. Nehledejme jinou cestu, i kdyby byl už někdo na vrcholu kontemplace;
po této cestě lze jít bezpečně a jistě. To je náš Pán, a od něho a skrze něj nám přichází všechno dobré. On nás poučí. Hledíme-li
na jeho život, nenajdeme žádný lepší a dokonalejší příklad k následování.
Co můžeme chtít víc, než mít po boku tak věrného přítele, který nás neopustí v námahách a nesnázích, jak to dělají přátelé světští? Je
šťastný, kdo ho upřímně a opravdu miluje a má ho stále u sebe. Vzpomeňme na slavného apoštola Pavla: zdálo se, že má Ježíše stále
v ústech, protože ho měl vrytého hluboko ve svém srdci. Když jsem to pochopila, pilně jsem pátrala a přišla jsem na to, že právě
touto cestou šli hluboce kontemplativní světci, například František, Antonín z Padovy, Bernard, Kateřina Sienská. Po této cestě je třeba
jít velice svobodně a odevzdat se zcela do Božích rukou. A jestliže by nás chtěl přijmout a povýšit mezi své nejbližší
služebníky a důvěrníky, poslechněme rádi.
A kdykoli myslíme na Krista, vždycky si připomeňme, jaká láska ho vedla k tomu, že nám prokázal tolik milostí a dobrodiní, a jakou
lásku nám ukázal Bůh, když nám dal takovou záruku své lásky k nám. A láska volá po lásce. Proto se snažme mít to stále před očima,
a tak se povzbuzujme k lásce. A dá-li nám jednou Bůh tu milost, že se nám tato láska vtiskne hluboko do srdce, bude nám všechno
velice snadné a v nejkratší době a s malou námahou vykonáme velmi mnoho.
RESPONSORIUM
Žl 72 (73), 27.28; 1 Kor 6,17
O.
Hle, hynou, Pane, kdo se tobě vzdalují. *
Mým blahem je být v Boží blízkosti, já všechnu důvěru jen v Pána skládám.
V.
Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch. *
Mým blahem je být v Boží blízkosti, já všechnu důvěru jen v Pána skládám.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala Církvi
cestu k dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak
jako ona toužili po opravdové svatosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|