[ nová verze ]
30. srpen 2010, Pondělí
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 22. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. srpen 2010 Druhé mezidobí, 22. týden 2. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich Církve k nám.
Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.
Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.
A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.
Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.
Během dne:
Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
zpíváme hymny.
Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
plameny tvými.
Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí
věčného žití.
Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Žalm 30 (31), 10-19
II
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
Žalm 30 (31), 20-25
III
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
19, 1-5. 10 – 20, 6
O rozbitém džbánu
19.1Tak pravil Hospodin: "Jdi si koupit hliněný džbán od hrnčíře, vezmi s sebou několik předních mužů z lidu a několik
předních kněží 2a jdi ven do údolí Ben-Hinnom, které je u vchodu do Hrnčířské brány, a hlásej tam slova,
která k tobě promluvím. 3Řekneš: Slyšte
Hospodinovo slovo, judští králové i jeruzalémští obyvatelé! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Přivedu na toto místo neštěstí, takže
každému, kdo o něm uslyší, bude znít v uších, 4protože mě opustili, odcizili mi toto místo, obětovali na něm kadidlo
cizím bohům, které neznali ani oni ani jejich otcové. Judští králové naplnili toto místo krví nevinných: 5zřídili výšiny
Bálům, aby pálili své děti ohněm v zápalnou oběť Bálům, což jsem jim neporučil, nepřikázal, ani mně to nenapadlo.
10Pak rozbiješ džbán před očima mužů, kteří půjdou s tebou, 11a řekneš
jim: Toto praví Hospodin zástupů: Tak rozbiji tento lid a toto město, jako se rozbíjí hrnčířská nádoba, kterou už nelze spravit. V Tofetu budou pochovávat,
protože nebude jiné místo k pohřbení. 12Tak naložím s tímto místem – praví Hospodin – a s jeho
obyvatelstvem; učiním z tohoto města Tofet. 13Jeruzalémské domy i domy judských
králů budou nečisté jako místo Tofet, jako všechny domy, na jejichž střechách obětovali všem nebeským souhvězdím a přinášeli úlitby cizím
bohům."
14Potom přišel Jeremiáš z Tofetu, kam ho poslal Hospodin, aby tam prorokoval, zastavil se v nádvoří Hospodinova domu a
řekl všemu lidu: 15"Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, uvalím na toto město i na všecka města v jeho
okolí veškeré neštěstí, kterým jsem mu hrozil, neboť zatvrdili svou šíji, aby neposlouchali moje řeči."
20.1Kněz Pašchur, syn Immerův, který byl vrchním dozorcem v Hospodinově domě, uslyšel Jeremiáše, jak prorokuje tyto řeči.
2Pašchur dal proroka Jeremiáše zbít a vsadit do klády, která byla v hořejší Benjamínově bráně u Hospodinova domu.
3Nazítří však dal Pašchur
Jeremiáše z klády vyvést. Jeremiáš mu řekl: "Hospodin tě nenazývá už Pašchur, ale ‚Hrůza ze všech stran‘, 4neboť
tak praví Hospodin: Hle, vydám tě všanc hrůze, tebe i všechny tvé přátele: Padnou mečem svých nepřátel a tvé oči to uvidí. Všechen judský lid vydám do rukou
babylónského krále; zavede je do Babylóna a mečem je pobije. 5Dám všechno jmění tohoto města, všechen jeho majetek
i všecky skvosty i poklady judských králů do rukou jejich nepřátel a oni je ukořistí, vezmou a odvezou do Babylóna.
6Ty pak, Pašchure, i všichni obyvatelé tvého domu půjdete do zajetí; do Babylóna
přijdeš, tam umřeš a tam budeš pochován ty i všichni tvoji přátelé, kterým jsi prorokoval lež!"
RESPONSORIUM
Mt 23, 37; srov. Jer 19, 15
O.
Jeruzaléme, Jeruzaléme! Zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posláni. *
Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.
V.
Zatvrdil jsi svou šíji, abys neposlouchal moje řeči. *
Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.
DRUHÉ ČTENÍ
Z knihy "Následování Krista"
(Lib. 3, 3)
Já jsem učil své proroky
Slyš, synu, má slova, slova nejlíbeznější, která převyšují moudrost všech filozofů a mudrců tohoto světa.
Má slova jsou duch a jsou život1 a nelze je vážit lidskými soudy.
Nelze s nimi zacházet podle povrchního zalíbení, ale je nutné jim mlčky naslouchat a přijímat je s veškerou pokorou a s velikou vroucností.
I řekl jsem: Šťasten, koho učíš, Pane, vedeš ve svém zákoně! Pokoj za dnů zlých mu přeješ,2 aby nebyl na zemi opuštěn.
Já, praví Pán, jsem od počátku učil proroky3 a dosud nepřestávám mluvit ke všem. Avšak mnozí jsou k mému hlasu hluší a zatvrzelí.
Mnozí raději naslouchají světu než Bohu a spíše jdou za tím, po čem touží jejich tělo, než za tím, co se líbí Bohu.
Svět slibuje věci časné a nicotné, a lidé mu slouží s velkou dychtivostí; já slibuji věci nejvzácnější a věčné, a srdce smrtelníků zůstává netečné.
Kdo mi vždycky a všude slouží a mě poslouchá tak pečlivě, jako se slouží světu a jeho pánům?
Nuže styď se, služebníku líný a nespokojený, vždyť jiní jsou ochotnější k záhubě než ty k životu.
A jiní se více radují z nicotnosti než ty z pravdy.
Často se ovšem ve své naději zklamou, kdežto mé zaslíbení nezklame nikoho; já nepropustím s prázdnou nikoho, kdo mi
důvěřuje.
Dám, co jsem slíbil; splním, co jsem řekl; jen když věrně setrvá v mé lásce až do konce.
Já jsem ten, kdo odplatí všem dobrým a přísně zkoumá všechny zbožné.
Zapiš si má slova do srdce a bedlivě o nich uvažuj; v době pokušení ti budou velmi potřebná.
Čemu nerozumíš nyní při četbě, to jistě pochopíš v den navštívení.
Dvojím způsobem navštěvuji své vyvolené: jednak pokušením, jednak útěchou.
A denně jim dávám dvoje naučení: jedno, když kárám jejich hříchy, druhé, když je povzbuzuji, aby prospívali v ctnostech.
Kdo zná moje slova a pohrdá jimi, má soudce, který ho bude soudit v den poslední.4
1 srov. Jan 6, 63
2 Žl 93 (94), 12-13
3 srov. Žid 1, 1
4 srov. Jan 12, 48
RESPONSORIUM
Př 23, 26; 1, 9; 4, 20
O.
Dej mi, synu, své srdce, kéž se líbí tvým očím moje cesty! *
Neboť jsou půvabnou korunou na tvé hlavě.
V.
Můj synu, dbej na má slova, k mým řečem nakloň svůj sluch! *
Neboť jsou půvabnou korunou na tvé hlavě.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, v tobě je plnost všeho dobra; vlož do našich srdcí lásku k tvému jménu, rozmnož naši oddanost k tobě a posiluj naši vytrvalost,
ať v nás roste a trvá všechno dobré. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|