[ nová verze ]

« Červen 2010 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930 


7. červen 2010, Pondělí
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 10. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. červen 2010
Druhé mezidobí, 10. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich Církve k nám.

Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.

Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.

A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
    zpíváme hymny.

Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
    plameny tvými.

Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí
    věčného žití.

Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 2-9

Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Žalm 30 (31), 10-19
II

10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

Žalm 30 (31), 20-25
III

20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy Jozue

1, 1–18
Jozue je povolán od Boha a vybízí lid k zachování jednoty


    
1Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Nunovu, který Mojžíšovi přisluhoval: 2„Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám synům Izraele. 3Dal jsem vám každé místo, na které vaše noha šlápne, jak jsem přislíbil Mojžíšovi. 4Vaše pomezí povede od stepi a tohoto Libanonu až k veliké řece, řece Eufratu, podél celé země Chetitů až k Velkému moři, kde zapadá slunce. 5Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.
    
6Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám. 7Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v Zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo, abys byl prozíravý ve všem, co budeš konat. 8Kniha tohoto Zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě. 9Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?“
    
10I přikázal Jozue předákům lidu: 11„Projděte táborem a přikažte lidu: Připravte si zásobu potravin, neboť po třech dnech přejdete tento Jordán a půjdete obsadit zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do vlastnictví.“
    
12Rubenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manassesova pak Jozue řekl: 13„Pamatujte na to, co vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův. Řekl: ‚Hospodin, váš Bůh, vám dopřál odpočinek a dal vám tuto zemi.‘ 14Vaše ženy, děti a stáda zůstanou v zemi, kterou vám dal Mojžíš v Zajordání. Vy pak, udatní silou, ozbrojeni jděte před svými bratřími a bojujte za ně, 15dokud Hospodin nedá odpočinout vašim bratřím jako i vám, až i oni obsadí zemi, kterou jim dává Hospodin, váš Bůh. Tak se vrátíte do země svého vlastnictví a obsadíte ji, tu, kterou vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, v Zajordání na východě.“
    
16Odpověděli Jozuovi: „Učiníme všechno, co jsi nám přikázal, a půjdeme všude, kam nás pošleš. 17Budeme tě poslouchat stejně, jako jsme poslouchali Mojžíše. Jen ať Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, jako byl s Mojžíšem. 18Kdo se tvému rozkazu postaví na odpor a tvých slov neuposlechne ve všem, co mu přikážeš, ať zemře. Jen buď rozhodný a udatný.“

RESPONSORIUM

Srov. Joz 1,5.6.9; Dt 31,20

O. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou, praví Pán. * Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš můj národ do země oplývající mlékem a medem.
V. Neboj se, neboť budu s tebou všude, kam půjdeš, a neopustím tě. * Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš můj národ do země oplývající mlékem a medem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Římanům

(Nn. 3, 1-5, 3: Funk 1, 215-219)

Nechci se křesťanem jenom nazývat, ale chci jím být


     Nikdy jste nikoho nemátli, byli jste vždycky dobrými učiteli. A já chci, aby to, k čemu svým učením vedete, zůstávalo v platnosti. Jenom mi vyprošujte vnitřní i vnější sílu, abych nejen mluvil, ale také chtěl; abych se křesťanem pouze nenazýval, ale také jím opravdu byl. Když jím totiž budu, také se jím budu moci nazývat a budu svědkem víry i tehdy, když mě svět neuvidí. Nic, co se ukazuje, není dobré. Vždyť i zjevení našeho Boha Ježíše Krista je patrnější, když je u Otce. Křesťanství není věc přesvědčování, ale velikostí, i když je u světa v nenávisti.
     Píšu všem církvím, a všechny ujišťuji, že rád zemřu pro Boha; jen kdybyste vy tomu nebránili. Zapřísahám vás, abyste mi neprokazovali svou přízeň v nepravý čas. Nechte mě, abych se stal potravou šelem, když se mi tak otevře cesta k Bohu. Jsem pšenice Boží a budu rozemlet zuby šelem, aby se ze mne stal čistý chléb Kristův.
     Raději se k šelmám mějte, ať se stanou mým hrobem a nic z mého těla nenechají, abych nebyl po smrti někomu na obtíž. Teprve pak budu pravým učedníkem Ježíše Krista, až svět neuvidí ani mé tělo. Vyproste mi od Krista, abych se skrze tyto nástroje stal pravou Boží obětí. Nepřikazuji vám jako Petr a Pavel. To byli apoštolové, já jsem odsouzenec; oni byli svobodní, já jsem stále ještě otrok. Ale půjdu-li na smrt, stanu se propuštěncem Ježíše Krista a v něm vstanu jako svobodný. Teď se v poutech učím, abych po ničem netoužil.
     Celou cestu ze Sýrie až do Říma, po souši i po moři, ve dne i v noci zápasím se šelmami, neboť jsem připoután k deseti levhartům. To je vojenský oddíl, a čím více dobrého jim učiníte, tím jsou horší. Jejich ubližování je pro mne ovšem tím větším poučením; ale tím ještě nejsem ospravedlněn.1 Těším se na šelmy pro mne přichystané a přál bych si, aby vůči mně neváhaly. Sám se k ním budu mít, aby mě rychle sežraly, a ne aby se mě ze strachu ani nedotkly jako některých. A kdyby se jim nechtělo, přinutím je. Mějte pro mne porozumění; sám vím, co mi prospívá. Právě začínám být učedníkem. Nic viditelného ani neviditelného mne nesmí zaujmout, jinak bych nedostal Ježíše Krista. Ať mě postihnou oheň a kříž i smečky šelem; drásání, trhání, lámání kostí, nebo useknutí údů, rozdrcení celého těla a zlá ďábelská mučení, jen když dosáhnu Ježíše Krista.

     1 srov. 1 Kor 4, 4

RESPONSORIUM

Gal 2, 19. 20

O. Zákonu jsem umřel, abych žil pro Boha. Život v těle žiji ve víře v Božího Syna, * protože on mě miloval a za mě se obětoval.
V. Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. * Protože on mě miloval a za mě se obětoval.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, od tebe pochází všechno dobré; slyš naše pokorné prosby a dej, abychom tebou vedeni poznávali, co je správné, a s tvou pomocí to také konali. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie