Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2010
První mezidobí, 4. týden
4. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Perutný zvěstovatel dní
nám hlásí blízké svítání.
Buditel srdcí, Pán, je tu
a burcuje nás k životu.

Opusťte, volá, lůžka svá,
snem ztěžklá, slehlá, nezdravá,
a střídmí, čistí v srdci svém
vždy bděte, neboť blízko jsem!

Až se červánky zářivé
po ranním nebi rozlejí,
ať nás, vždy v práci poctivé,
posílí světla nadějí.

K Ježíši s pláčem volejme,
z duše vždy bdělé, upřímné:
Jen usilovné vzývání
spát čistým srdcím zabrání.

Kriste, rozežeň dřímoty,
už rozbils krunýř temnoty,
všech starých hříchů zbav i nás
a v duši nalej nový jas.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

V nás lásku k tobě probuď již,
Bože, jenž viny odpouštíš,
a s vlídností se k srdcím schyl,
když jsi je od vin očistil.

Jak cizinci sem přišli jsme,
jak vyhnanci zde úpíme.
Ty jsi náš přístav, otčina,
veď nás, kde život začíná.

Jsi pramen žití, pravdy jas,
po tobě žízní láska v nás.
Je nevýslovně blažený
zrak toho, jenž tě vidět smí.

Tobě zní sláva nesmírná,
i když jen chval těch vzpomíná,
jež tobě stále vzdávají,
kdo k tobě duchem vzlétají.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R. Nauč mě, Pane, svým přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům

     Pavel, Silván a Timotej soluňské církevní obci, která žije ve spojení s Bohem, naším Otcem, a s Pánem Ježíšem Kristem. Milost vám a pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista.
     Bratři, máme povinnost stále za vás Bohu děkovat. Patří se to, protože vaše víra dělá velké pokroky a vzájemná láska jednoho každého i všech vás se rozmáhá, takže na vás můžeme být v Božích církevních obcích hrdi pro vaši stálost a víru ve všech pronásledováních a souženích, která snášíte. V tom se právě ukazuje spravedlivý Boží soud: tak máte být uznáni za hodné Božího království, pro které trpíte.
     Bude to přece projev Boží spravedlnosti, když vašim sužovatelům odplatí soužením a vám, kteří jste souženi, spolu s námi ulehčením, až se Pán Ježíš znova ukáže a přijde z nebe se svými mocnými anděly v planoucím ohni, aby potrestal ty, kdo o Bohu nechtějí nic vědět, i ty, kdo neposlouchají evangelium našeho Pána Ježíše. Těm se dostane za trest věčné záhuby: budou vzdáleni od tváře Páně a nebudou účastni slávy, kterou ve své moci udělí, až přijde v onen den, aby došel slávy ve svých věřících a aby na sebe soustředil obdiv u všech, kdo víru přijali, protože u vás naše svědectví došlo přijetí.
     Proto se bez přestání za vás modlíme, aby vás učinil náš Bůh hodnými dober, ke kterým vás povolal, a svou mocí zdokonalil, že budete mít vždycky zálibu v konání dobra a vaše víra aby se projevovala skutky. Pak bude jméno našeho Pána Ježíše oslaveno skrze vás, a vy budete oslaveni skrze něho podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z "Katechezí" svatého biskupa Cyrila Jeruzalémského

     Každý Kristův čin je chloubou obecné Církve. Avšak chloubou nad všechny chlouby je kříž. To dobře věděl Pavel, když řekl: Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem Kristovým.¹
     Byla to obdivuhodná věc, když slepý od narození nabyl u Siloe opět zraku; ale co ostatní slepí po celém světě? Byla to jistě veliká a nadpřirozená věc, když byl Lazar po čtyřech dnech vzkříšen. Této milosti se ovšem dostalo pouze jemu; co však ostatní, kteří v celém světě umírali v důsledku hříchu? Obdivuhodné bylo, že se pět chlebů stalo zdrojem obživy pro pět tisíc lidí. Co to však znamenalo pro ty, kteří po celém světě trpěli hladem nevědomosti? Obdivuhodné bylo i to, že žena, která po osmnáct let byla spoutána Satanem, byla vysvobozena. Co to však znamenalo pro nás, kteří jsme byli spoutáni řetězy svých hříchů?
     Slavné vítězství kříže však osvítilo ty, kteří byli slepí nevědomostí, osvobodilo všechny, které zotročoval hřích a vykoupilo všechny lidi na celém světě.
     Za Spasitelův kříž se proto nestyďme, a spíše se jím chlubme. Slovo o kříži je pro Židy kámen úrazu, pro ostatní bláznovství; ale pro nás je spásou. Těm, kdo jsou na cestě k záhubě, je bláznovstvím, pro nás, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.² Vždyť to nebyl pouhý člověk, kdo za nás umíral, ale Syn Boží, Bůh, jenž se stal člověkem.
     Beránek zabitý podle nařízení Mojžíšova kdysi zadržel zhoubce opodál;³ ale což Beránek Boží, který snímá hřích světa, nečiní mnohem víc, když nás osvobozuje od hříchů? Jestliže krev obyčejného beránka působila spásu, čím spíše přináší spásu krev jednorozeného Syna?
     Neodešel ze života z nezbytí ani nebyl obětován násilím, ale dobrovolně. Poslyš, co říká: Mám moc život dát a mám moc zase ho přijmout.⁴ Ze svobodného rozhodnutí šel na smrt, s radostí nad znamenitým dílem, s potěšením z koruny vítězství, plný štěstí ze spásy lidí. Za kříž se nestyděl, vždyť přinášel celému světu spásu. Nebyl to obyčejný člověk, kdo tu trpěl, ale Bůh, který se stal člověkem a byl poslušný až k smrti, slavné smrti kříže.
     Nuže, neraduj se z kříže pouze v čase pokoje, ale měj stejnou víru i v době pronásledování. Nebuď Ježíšovým přítelem pouze v čase pokoje, a v čase bojů nepřítelem. Nyní přijímáš od svého štědrého duchovního krále odpuštění hříchů a bohatství milostí. Až tedy vypukne boj, bojuj statečně za svého krále.
     Ježíš byl za tebe ukřižován, ačkoli byl bez hříchu. A ty se zdráháš jít na kříž pro toho, který byl ukřižován pro tebe? Ty neprokazuješ milost, vždyť napřed se jí dostalo tobě. Ty jen s díky splácíš dluh tomu, který byl na Golgotě ukřižován kvůli tobě.
     ¹ Gal 6, 14
     ² srov. 1 Kor 1, 23.18
     ³ srov Ex 12, 23
     ⁴ Jan 10, 18

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie