Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. červen 2025
Druhé mezidobí, 13. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

¹ Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?
²  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.
³ Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
⁴ Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

⁵ Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.
⁶ V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

⁷ Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.
⁸ Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.
⁹ V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.
¹⁰ Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.
¹¹ V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

¹² Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!
¹³ Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

¹⁴ Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.
¹⁵ Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

¹⁶ Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.
¹⁷ Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
¹⁸ sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

² Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.
³ Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

⁴ Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,
⁵ ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

⁶ Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“
⁷ Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

⁸ Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,
⁹ i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ^2.1Potom se David doptával Hospodina: „Mám se vypravit do některého judského města?“ Hospodin mu řekl: „Vyprav se.“ David se tázal: „Kam se mám vypravit?“ On řekl: „Do Hebronu.“ ²David se tam tedy vypravil i se svými dvěma ženami, s Achínoamou Jizreelskou a s Abigailou, ženou po Nábalovi Karmelském. ³Také své muže, kteří byli s ním, přivedl David i s jejich rodinami. Usadili se v městech hebronských. ⁴I přišli judští muži a pomazali tam Davida za krále nad domem judským.
     Potom bylo Davidovi oznámeno: „Muži z Jabeše v Gileadu pochovali Saula.“ ⁵David poslal k mužům v Jabeši v Gileadu posly se vzkazem: „Jste Hospodinovi požehnaní. Prokázali jste milosrdenství svému pánu Saulovi tím, že jste ho pochovali. ⁶Nechť nyní Hospodin prokáže milosrdenství a věrnost vám. I já vám budu prokazovat dobro za to, co jste učinili. ⁷Teď jednejte rozhodně a buďte stateční. Váš pán Saul zemřel; avšak rovněž mne pomazal dům judský za krále nad sebou.“
     ⁸Ale Abner, syn Nerův, velitel Saulova vojska, vzal Išbošeta, syna Saulova, a přivedl ho do Machanajimu. ⁹Ustanovil ho králem Gileadu, Ašúrců a Jizreelu i nad Efraimem, Benjaminem a celým Izraelem. ¹⁰Išbošetovi, synu Saulovu, bylo čtyřicet let, když začal nad Izraelem kralovat. Kraloval dva roky. Za Davidem stál pouze dům judský. ¹¹David byl v Hebronu králem nad domem judským celkem sedm let a šest měsíců.
     ^3.1Boj mezi domem Saulovým a Davidovým se protahoval, David se stále vzmáhal, zatímco dům Saulův stále upadal.
     ²V Hebronu se Davidovi narodili synové: Jeho prvorozený byl Amnon z Achinoamy Jizreelské, ³jeho druhý syn byl Kileab z Abigaily, ženy po Nábalovi Karmelském, třetí syn Absalom, syn Maaky, dcery gešúrského krále Talmaje, ⁴čtvrtý Adoniáš, syn Chagity, pátý Šefatjáš, syn Abitaly, ⁵a šestý Jitreám z Davidovy manželky Egly. Ti se Davidovi narodili v Hebronu.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     To je naše chlouba: svědectví našeho svědomí.¹ Jsou lidé, kteří lehkomyslně soudí, urážejí, našeptávají a reptají. Podezřívají z toho, co neviděli, a předhazují dokonce to, z čeho ani nemohou podezřívat. Co nám proti takovým lidem zbývá než svědectví našeho svědomí? Ale ani tam, bratři, kde bychom se mohli lidem líbit, nehledáme svoji slávu, ani nesmíme hledat svoji slávu, nýbrž jejich spásu. Musíme chodit po správné cestě, aby oni nebloudili, půjdou-li za námi. Ať nás napodobují, napodobujeme-li my Krista; ale nenapodobujeme-li ho, ať ho napodobují oni. Neboť on sám pase své stádo a je se všemi dobrými pastýři, protože ti všichni jsou v něm.
     Nejde nám tedy o náš prospěch, chceme-li se líbit lidem, ale chceme se radovat z lidí, a radujeme se, když se jim líbí, co je dobré, a to proto, že je jim to k prospěchu, ne proto, že nám to dělá dobře. Je zřejmé, proti komu řekl apoštol: Kdybych chtěl být pěkný u lidí, nebyl bych Kristovým služebníkem.² A je také zřejmé, kvůli komu řekl: Vycházejte všem ve všem vstříc, jako i já všem vycházím vstříc.³ Obojí je jasné a klidné, obojí čisté a nezkalené. Jen se klidně pas a pij, nezdupej pastvu a nezakal vodu.
     Neboť i od samého Pána Ježíše Krista, učitele apoštolů, jste jistě slyšeli: Tak ať vaše skutky svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.⁴ On vás přece tak učinil. Jsme jeho národ, my jsme ty ovce, jež on pase.⁵ Jsi-li tedy dobrý, ať je pochválen ten, kdo tě dobrým učinil, a ne ty, který sám od sebe můžeš být jedině zlý. A jak bys mohl překrucovat pravdu, aby chválili tebe, když uděláš něco dobrého, a aby si stěžovali na Pána, když ty uděláš něco zlého? Ten, který řekl: Tak ať vaše skutky svítí lidem, řekl ovšem v téže řeči také: Varujte se konat své spravedlivé skutky před lidmi.⁶ Takže stejně, jako se ti zdálo, že si apoštol protiřečí, nacházíš totéž i v evangeliu. Kdybys však nečeřil hladinu svého srdce, poznal bys i zde, že Písmo souhlasí, a také ty bys s ním mohl žít v pokoji.
     Starejme se tedy, bratři, abychom nejen dobře žili, ale také dobře jednali před lidmi. Nejen abychom měli čisté svědomí, ale pokud to ve své slabosti a s ohledem na lidskou křehkost dokážeme, dávejme dobrý pozor, abychom neudělali nic, co by mohlo tomu nejslabšímu z bratří zavdat příčinu k pohoršení. Jestliže sami spásáme svěží pastvu a pijeme čistou vodu, abychom nepošlapali svěží Boží louku a nezkalili čistou Boží vodu těm slabším ovcím, které se budou pást a pít po nás.
     ¹ 2 Kor 1, 12
     ² Gal 1, 10
     ³ srov. 1 Kor 10, 33
     ⁴ srov. Mt 5, 16
     ⁵ Žl 94 (95), 7
     ⁶ srov. Mt 6, 1

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum