Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. říjen 2024
Druhé mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

¹ Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!
² Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

³ Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.
⁴ Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

⁵ Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.
⁶ Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

⁷ Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.
⁸ Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.
⁹ Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

¹⁰ Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!
¹¹ Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

¹² Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.
¹³ Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

¹⁴ Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.
¹⁵ Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

¹⁶ Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;
¹⁷ protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

¹⁸ Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.
¹⁹ V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

²⁰ Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

²¹ Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.
²² Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

²³ Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.
²⁴ Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

²⁵ Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.
²⁶ Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

²⁷ Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.
²⁸ Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.
²⁹ Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

³⁰ Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.
³¹ V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.
³² Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.
³³ Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

³⁴ Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.
³⁵ Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:
³⁶ přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

³⁷ Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.
³⁸ Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.
³⁹ Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.
⁴⁰ Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R. Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

¹Duše spravedlivých jsou v Boží ruce
a nedotkne se jich utrpení.
²Zdáli se být mrtví v očích lidí pošetilých,
jejich smrt se pokládala za neštěstí,
³za záhubu jejich odchod od nás,
v pokoji však přebývají.
⁴I když se lidem zdálo, že jsou trestáni,
jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
⁵Po lehkém trestu dojdou velkých dobrodiní,
vždyť Bůh je pouze zkoušel
a shledal, že ho jsou hodni.
⁶V tavicím kelímku je zkoušel jak zlato,
jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

⁷V čase, kdy budou odměněni, zazáří,
jako jiskry proběhnou obilnými stébly.
⁸Budou soudit pohany a ovládnou národy
a Pán jim bude navěky králem.
⁹Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu,
kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce,
protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.

¹⁰Podle svého smýšlení budou bezbožní potrestáni,
ti, kdo nedbali o spravedlivého a odpadli od Pána.
¹¹Ano, neštěstí těm, kdo pohrdají moudrostí a kázní!
Marná je jejich naděje, námahy jsou bezvýsledné
a bez užitku jejich skutky.
¹²Jejich ženy jsou bez rozumu,
zkažené jsou jejich děti,
je to prokleté pokolení.

¹³Šťastná je naproti tomu neplodná žena,
která je bez poskvrny,
která nepoznala hříšné lože,
její plodnost se ukáže při navštívení duší.
¹⁴I neplodný muž, který svýma rukama nedělal nepravost
a nesmýšlel zle o Pánu,
obdrží vybraný dar za svoji věrnost
a nejvíce žádoucí úděl v chrámu Páně.
¹⁵Neboť skvělý je plod ušlechtilých snah,
nezničitelný je kořen moudrosti.

¹⁶Avšak děti cizoložníků se nevydaří,
zahyne potomstvo nezákonného lože.
¹⁷Za nic je budou mít, i když se dožijí delšího věku,
ani jejich stáří nakonec nedojde úcty.
¹⁸Zemřou-li dříve, budou bez naděje
a v den soudu bez útěchy.
¹⁹Ano, krutý je konec provinilého pokolení!

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

     Povšimněme si, milovaní, jak nám Hospodin ustavičně dává najevo, že jednou dojde ke vzkříšení, jehož prvotinou učinil Pána Ježíše Krista, když ho probudil ze smrti. Pohleďme, milovaní, na vzkříšení, jak se děje ve svém čase. Den a noc nám ukazují vzkříšení; uléhá noc a povstává den, den se vzdaluje a noc opět přichází. Vezměme obilí: jak se děje setba? Vyšel rozsévač a rozhodil do země všechna zrna; ta dopadnou na zemi suchá a holá a rozpadnou se; z jejich smrti je pak vzkřísí vznešená péče Hospodinova, z jednoho jich vyrůstá mnoho a přinášejí plod.
     Touto nadějí nechť se tedy naše duše pevně spojí s tím, který je věrný v zaslíbeních a spravedlivý v soudech. Ten, který zakázal lež, bude tím méně lhát sám: neboť nic není u Boha nemožnější než to, aby lhal. Ať se tedy v nás znovu rozhoří víra v něho a my ať si uvědomíme, že všechno mu je blízko.
     Slovem jeho vznešenosti povstalo všechno a slovem může všechno zase zničit. Kdo mu může říci: Cos to udělal?¹ Nebo kdo se může protivit jeho síle?² Učiní vše, kdy chce a jak chce, a nic nepomine z toho, co ustanovil. Vše je před ním zřejmé a nic není skryto jeho vůli, jestliže o Boží slávě vypravuje nebe, obloha hlásá díla jeho rukou, den dni to říká, noc to šeptá noci. Není to řeč a nejsou slova, hovoří takto hlasem nepostižným.³
     Poněvadž tedy vidí a slyší vše, bojme se ho a zanechme nečistých tužeb po špatných skutcích, abychom byli jeho milosrdenstvím uchráněni od budoucího soudu. Neboť kam může někdo z nás utéci před jeho mocnou rukou? A který svět přijme toho, kdo od něho zběhl? Někde v Písmu totiž čteme: Kam bych mohl před tvým Duchem jít, kam bych mohl prchnout před tvou tváří? Vystoupil bych do nebe – jsi tam; ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi.⁴ Kam tedy může někdo odejít, či kam může utéci před tím, který objímá celý svět?
     Přistupme tedy k němu se svatou duší pozdvihujíce k němu čisté a neposkvrněné ruce a milujme svého dobrotivého a milosrdného Otce, který si nás vyvolil.
     ¹ Mdr 12, 12
     ² srov. Mdr 11, 21 (LXX, 22)
     ³ Žl 18 (19), 2-4
     ⁴ srov. Žl 138 (139), 7-8

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum