Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. duben 2021
4. NEDĚLE V DOBĚ VELIKONOČNÍ

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,
zářící světlem blaživým,
Vždyť celý svět byl omyt v něm
přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit
a hříšným naděj znovu vlil,
kdo by se musel strachem chvít,
když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,
kteří trest těla viděli,
že lotr Krista prosící
směl věčné slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:
By sňal hřích, který na všech lpí,
a zbavil svět vin veškerých,
vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,
než když hřích milost vyhledá,
žár lásky spálí bázlivost
a když smrt nový život dá?

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Aleluja, kámen je od hrobu odvalen, aleluja.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Aleluja, kámen je od hrobu odvalen, aleluja.

Ant. 2 Aleluja, ženo, koho hledáš? Živého mezi mrtvými, aleluja.

O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)

¹ Jásejte Bohu všechny země, *
²     zpívejte k slávě jeho jména!
³ Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
      skutky tvé moci tak podivuhodné, *
      že se i nepřítel poklonit musí!
⁴ Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
      ať zpívá k poctě tvého jména!“ –

⁵ Pojďte a vizte Boží skutky! *
      Úžasné je, co lidem činí.
⁶ Proměnil moře v suchou zemi, †
      potom i řeku přešli pěšky. *
      On je nám zdrojem radování!
⁷ On vládne navěky svou mocí, †
      národy sleduje svým zrakem, *
      zpupní se neodváží vzepřít. –

⁸ Národy, chvalte našeho Boha *
      a všude šiřte jeho chválu!
⁹ On naší duši daroval život, *
       našim nohám klopýtnout nedal. –

¹⁰ Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
       v plameni tříbil jako stříbro.
¹¹ Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
       na bedra vložils nám těžké břímě.
¹² Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
       prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
       vyvedls nás však do volnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Aleluja, ženo, koho hledáš? Živého mezi mrtvými, aleluja.

Ant. 3 Aleluja, neplač, Maria: Pán vstal z mrtvých, aleluja.

¹³ S obětním darem jdu do tvého domu, *
       abych ti splnil dané sliby,
¹⁴ tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
       jak ti je přednesla má ústa.
¹⁵ Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
       z beranů obětní dým ať stoupá, *
       býčky a kozly ti obětuji. –

¹⁶ Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
       povím, co Bůh mi dobrého činí.
¹⁷ Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
       a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
¹⁸ Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
       Bůh by mě jistě nevyslyšel.
¹⁹ Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
       mému volání popřál sluchu. –

²⁰ Pánu buď za to dík a chvála, †
       že moji modlitbu neodmítl, *
       a svou lásku mi neodepřel.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Aleluja, neplač, Maria: Pán vstal z mrtvých, aleluja.

V. Mé tělo znovu ožilo, aleluja.
O. Chci Boha vyznávat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ¹Objevilo se na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. ²Byla v jiném stavu a křičela v bolestech a v  mukách před porodem.
     ³Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na každé hlavě měl čelenku. ⁴Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. Ten drak se postavil před ženu, která měla rodit, aby pohltil její dítě, jakmile ho porodí. ⁵A porodila syna, chlapce, toho, který má vládnout všem národům železným prutem. Avšak její dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho trůnu. ⁶Žena pak uprchla na poušť, kde měla místo připravené od Boha, aby tam byla živena tisíc dvě stě šedesát dní.
     ⁷Tehdy nastal na nebi boj: Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé se postavili proti nim, ⁸ale neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. ⁹Velký drak starý had, nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
     ¹⁰Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi:
„Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému,
neboť byl svržen žalobník našich bratří,
který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.
¹¹Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví
a slovem svého svědectví,
protože nemilovali svůj život natolik,
že by se zalekli smrti.
¹²Proto se veselte, nebesa
a vy, kteří v nich přebýváte!
     Běda však zemi a moři, neboť ďábel sestoupil k vám s velikým hněvem, protože ví, že už má jen málo času.“
     ¹³Když drak viděl, že je svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila onoho chlapce. ¹⁴Ale ženě byla dána dvě křídla velikého orla, aby mohla odletět na poušť do svého útočiště, aby tam – daleko od hada – byla živena rok a dva roky a půl roku. ¹⁵Had pak za ženou vychrlil proud vody jako řeku, aby ji strhl tou řekou. ¹⁶Ale země přispěla ženě na pomoc: otevřela svůj jícen a pohltila tu řeku, kterou had vychrlil z tlamy.
     ¹⁷Tu se had na ženu rozlítil a odešel, aby vedl válku proti ostatním z jejího potomstva, kteří zachovávají Boží přikázání a hlásí se k Ježíšovu svědectví.
     ¹⁸A postavil se na mořskou písčinu.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého papeže Řehoře Velikého na evangelia

     Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce, to znamená miluji je, a moje ovce znají mne.¹ Jako kdyby přímo řekl: Kdo mě miluje, jde za mnou. Kdo totiž pravdu nemiluje, dosud ji vůbec nepoznal.
     Nejmilejší bratři, slyšeli jste o nebezpečí, ve kterém jsme my. Zamyslete se také nad tím, co říká Pán o vašem nebezpečí. Posuďte sami, zdali jste jeho ovce, zkoumejte, zdali ho znáte, znáte-li světlo pravdy. Myslím tím, zdali ho znáte ne tak, že v něj věříte, ale že ho milujete. Zdali ho znáte ne vírou, ale skutky. Neboť týž evangelista Jan, který zaznamenal tato slova, jinde praví: Kdo tvrdí: Znám ho, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář.² Proto i na tomto místě Pán hned dodává: Jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život.³ Jako by přímo řekl: To, že já znám Otce a on zná mne, se ukazuje v tom, že dávám svůj život za své ovce. Neboli to, jak miluji svého Otce, ukazuji tím, s jak velikou láskou umírám za své ovce.
     A o těchto ovcích dále říká: Moje ovce slyší můj hlas; já je znám, ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život.⁴ O nich také řekl o něco dříve: Kdo vejde skrze mně, bude zachráněn; bude moci vcházet a vycházet a najde pastvu.⁵ Vejde totiž k víře; a vyjde od víry k patření, od důvěřivosti k nazírání a pastvu nalezne ve věčném požívání. Ovce dobrého pastýře tedy nacházejí pastvu, neboť každý, kdo ho následuje s čistým srdcem, pase se na věčně zelené pastvině. Ale co jiného je pastva těchto ovcí než niterná radost věčně kvetoucího ráje? Pastvou vyvolených je totiž stálé patření na Boží tvář, neboť když na Boha patříme bez umdlení, duše se bez konce sytí pokrmem života.
     Hledejme tedy, bratři nejmilejší, tuto pastvu, abychom se na ní mohli radovat spolu se slavným shromážděním tolika nebešťanů. Pozváním kéž je nám sama tato radostná slavnost. Nuže, zapalme, bratři, svého ducha, ať se znovu rozhoří víra v to, čemu jsme uvěřili, zahořme touhou po nebeských výšinách. A takto milovat již znamená jít.
     Od radostí niterné slavnosti ať nás neodvrátí žádné protivenství; neboť když někdo touží jít k zamýšlenému cíli, jeho touhu neodradí žádná překážka v cestě. Ať nás nesvede žádný přelud klamného štěstí. Pošetilý by přece byl poutník, který by cestou při pohledu na rozkošné louky zapomněl jít, kam měl namířeno.
     ¹ Jan 10, 14
     ² 1 Jan 2, 4
     ³ Jan 10, 15
     ⁴ Jan 10, 27-28
     ⁵ Jan 10, 9

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum